O Putinově přebývání v bunkru neexistují žádné důkazy, ale o tom, že spojení se světem má jen přes malou skupinu svých nejbližších spolupracovníků a nepoužívá mobil či internet, hodnověrná svědectví jsou.
Spekulace na toto téma rozvířila invaze na Ukrajinu, když se už loni ukázalo, že ruský prezident špatně vyhodnotil situaci a lidé kolem něj mu předkládají obraz skutečnosti tak, aby se mu v rámci možností líbil.
Důležitou a důvěryhodnou výpovědí je rozhovor, který po svém útěku do zahraničí poskytl bývalý příslušník Putinovy ochranky Gleb Karakulov ruskému exilovému investigativnímu centru Dosje.
Karakulov, který během služební cesty v Kazachstánu zběhl a odletěl do Istanbulu, popisuje Putina na základě toho, co sám viděl a slyšel. "Mobil nepoužívá, nikdy jsem ho s mobilem neviděl. Ani jednou. Nepoužívá ani internet. Informace má jen od lidí ve svém nejbližším okolí," říká muž, který Putina doprovázel a dohlížel na jeho bezpečnost skoro patnáct let. Uvedl ale, že když někde šéf Kremlu je, tak chce, aby bylo v dosahu vysílání ruské státní televize.
Strach z koronaviru
Karakulov také popisuje úzkostlivá bezpečnostní opatření kolem ruského vůdce, ačkoliv tvrdí, že Putin je podle něj zdravý úměrně svému věku a rozhodně netrpí žádnou vážnou chorobou. "Před každou událostí, před každým setkáním jsme museli dodržovat dvoutýdenní karanténu. I kdybychom ho potkali jen na patnáct nebo dvacet minut," uvádí v rozhovoru Karakulov. Personál v Putinově bezprostředním okolí se podle něj musí testovat na koronavirus několikrát denně.
Televizní záběry mu dávají za pravdu. Naposledy z akce, na které Putin v Kremlu vítal nové velvyslance. Stál od nich více než sto metrů a rozloučil se s tím, že schůzka končí, protože mají přísné předpisy. Na setkáních ze zahraničními politiky nebo ruskými ministry Putin často sedí na opačné straně dlouhého stolu. Výjimky ale dělá, blízko seděl například u čínského prezidenta Si Ťin-pchinga nebo prezidentů středoasijských zemí právě na summitu v Kazachstánu, kde se Karakulov rozhodl uprchnout.
Z dostupných zpráv, které měly k dispozici západní rozvědky, vyplývá, že během pandemie koronaviru v letech 2020 až 2021 se Putin setkával tváří v tvář s jediným člověkem: podnikatelem a svým přítelem z mládí z Petrohradu Jurijem Kovalčukem. Čas trávil ve svých sídlech v Soči a u Valdajského jezera.
Putin nemá žádné účty na sociálních sítích a mobil či internet nepoužívá z obavy, aby ho někdo nesledoval a nedostal se k jeho záznamům, napsal nedávno list Wall Street Journal s odvoláním na člověka, který v minulosti pro Putina pracoval, ale pochopitelně si nepřál být jmenován.
Wall Street Journal také popsal loňskou schůzku několika ruských byznysmenů a Putina v jednom z jeho sídel v Novom Ogarjovu nedaleko Moskvy. "Třicet lidí muselo být tři dny v karanténě a podstoupit tři testy na koronavirus. A pak seděli proti Putinovi na konci dlouhého stolu," popsal deníku schůzku ruský informátor obeznámený se situací.
Upravované svodky
Putin podle tohoto zdroje každý den vstává v sedm hodin ráno a na stůl dostává hlášení z ministerstva obrany a zpravodajských služeb o průběhu války na Ukrajině. Existuje však podezření, že tyto svodky jsou upravované tak, aby se prezident takzvaně nerozhněval.
Ruský investigativní novinář v exilu a expert na ruské tajné služby Andrej Soldatov loni deníku Aktuálně.cz řekl, že zprávy pro Putina jsou upravované, a proto v Kremlu přijímají špatná a nelogická rozhodnutí.
"Putin mluví jen s málo lidmi. Patří mezi ně ministr obrany Sergej Šojgu, šéf Bezpečnostní rady a jeho dlouholetý přítel Nikolaj Patrušev a ještě jeden nebo dva lidé, které prezident zná už dlouho a důvěrně z dob, kdy žil a pracoval v Petrohradu. Věřím, že počet lidí, kteří o válečném plánu věděli, byl velmi malý," řekl Soldatov.
Wall Street Journal ve své investigativní reportáži s využitím ruských zdrojů uvádí jako příklad Putinovy izolace situaci z loňského konce září. Ruský prezident tehdy velitelům jednotek v Lymanu na Donbase nařídil, aby za žádnou cenu neustupovali. Rusové už ale byli téměř úplně v ukrajinském obklíčení, a ti, kteří přežili, se 1. října z města stáhli.
