Třináct francouzských vojáků zemřelo v Mali při srážce helikoptér

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 26. 11. 2019 14:37
Při pondělní nehodě dvou armádních helikoptér v Mali zemřelo 13 francouzských vojáků, kteří tam působili v rámci operace Barkhane. Dnes o tom informoval Elysejský palác, podle kterého se nehoda stala při bojové operaci proti džihádistům.
Francouzský voják na misi v Mali - ilustrační foto.
Francouzský voják na misi v Mali - ilustrační foto. | Foto: Reuters

V Mali působí od roku 2014 několik tisíc francouzských vojáků, kteří tam byli vyslání po pokusu ozbrojených islamistů o státní převrat. V zemi má asi 120 vojáků také česká armáda. Češi mají příští rok převzít velení výcvikové mise Evropské unie, která podporuje místní armádu při boji proti džihádistům.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na nejsmrtelnější nehodu, kterou francouzská armáda utrpěla od začátku současného působení v regionu, vyjádřil "nejvyšší uznání památce těchto vojáků pozemní armády […], kteří padli při operaci a zemřeli pro Francii v těžkém boji proti terorismu v Sahelu".

Vojákům a jejich misi také vyjádřil plnou důvěru. "Tito hrdinové měli jediný cíl: chránit nás," napsal prezident na Twitteru.

Podle zdrojů agentury AFP z francouzského ministerstva obrany se při nehodě srazila bojová helikoptéra Tigre s transportním vrtulníkem Cougar v oblasti Ménaka na východě země.

Francouzi tam často podnikají výpady proti džihádistům z místní odnože teroristické organizace Islámský stát (IS). Oba stroje byly přivolány jako posily pro francouzské vojáky, kteří pronásledovali skupinu islamistů. Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová uvedla, že armáda zahájila vyšetřování nehody.

Celkový počet francouzských vojáků, kteří v oblasti Sahelu zemřeli od začátku francouzské intervence, se podle různých zdrojů liší. Francouzská AFP nyní hovoří o 41 úmrtích, agentura AP o 44. Jen v posledních dvou měsících v Mali zahynulo rovněž přes 100 místních vojáků. K útokům se často přihlásil IS. Statisíce lidí kvůli bojům opustily svoje domovy.

Malijská vláda i prezident sousední Burkiny Faso Roch Marc vyjádřili svou solidaritu s Francií na sociálních sítích. Reakce přišla i od odcházejícího předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. "Celá Evropa je zarmoucena, protože v Mali, stejně jako jinde, je to francouzská armáda, která brání čest a bezpečnost Evropy," uvedl Juncker.

"Velice mě mrzí ztráta třinácti francouzských vojáků v Mali při bojové operaci. Bojovali proti terorismu, stejně jako těch 120 českých, které tam máme na misi a kteří příští rok převezmou velení. Rád bych vyjádřil svou soustrast Francii," napsal na Twitteru předseda české vlády Andrej Babiš.

V zemi kromě francouzské operace Barhkane a mise EU působí také mírová mise OSN MINUSMA. Malijským bezpečnostním složkám se však ani se zahraniční podporou stále nedaří dostat pod kontrolu rozsáhlé části vlastního území. Islamisté v podstatě ovládají severní oblasti Mali. Vliv přitom rozšiřují i v centrální části země, kde podněcují etnické násilí mezi místním obyvatelstvem s cílem narušit stabilitu státu. Násilnosti zasahují i do okolních států - Burkiny Faso a Nigeru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy