Až osmdesát procent solárních panelů, které jsou aktuálně na trhu, pochází z Číny. Ta nejenže má dominantní postavení ve výrobě panelů, ale je také hlavním producentem k tomu potřebných technologií. Těží rovněž převážnou většinu kovů vzácných zemin, bez kterých nemohou soláry vzniknout. Podle odhadů by do dvou let mohla asijská země ovládnout až 95 procent celého trhu.
To však budí obavy v Evropě, která má v úmyslu vymanit se ze závislosti na levných fosilních palivech z Ruska pomocí solární energie, která je navíc čistým zdrojem energie, a EU by tak díky ní mohla lépe naplnit svůj slib o snížení emisí skleníkových plynů.
Hrozí proto, že Evropa by závislost na jednom autoritářském režimu jen vyměnila za jinou. Jen za prvních deset měsíců loňského roku EU koupila od Číny křemíkové destičky, ze kterých se solární panely skládají, a další komponenty za 17,5 miliardy eur (412 miliard korun), píše americký deník Wall Street Journal.
Odborníci se obávají, že v případě vzájemných neshod by Peking mohl této situace využít k politickému nátlaku - stejně jako se Rusko pokoušelo zneužít evropské závislosti na zemním plynu. Nebylo by to poprvé. Když Litva podpořila ostrov Tchaj-wan, který Čína považuje za svoje území, přestože má vlastní vládu a demokratické zřízení, uvalila na litevské zboží sankce. Kvůli zadržení rybářské lodi v japonských vodách zase omezila dovoz kovů vzácných zemin do Japonska, píše magazín Quartz.
Dojít by k tomu mohlo navíc velmi brzy. Peking zvažuje, že by omezil vývoz křemíkových ingotů a destiček, bez kterých není možné soláry vyrobit. Restrikce by se mohly vztahovat také na některé kovy vzácných hornin, které se využívají také v moderní elektronice na výrobu zdravotnických přístrojů nebo naváděcích systémů pro střely. Důvodem je "ochrana národní bezpečnosti", cituje z čínských zdrojů britský časopis The Spectator.
"V minulosti byla hnacím motorem pro obnovitelné zdroje dekarbonizace," vysvětlil deníku Financial Times Edurne Zoco, výkonný ředitel firmy S&P, vyrábějící čisté zdroje energie. A upozorňuje, že po ruské invazi na Ukrajinu Evropa přechází na soláry také kvůli energetické bezpečnosti.
V Evropské unii pochází z obnovitelných zdrojů 17 procent energie, do konce desetiletí by to mělo být až 45 procent. Největší podíl mají tvořit právě soláry.
Evropské dotace na výrobu solárních panelů
V posledních deseti letech Čína utratila za výrobu solárních panelů desetkrát víc než Spojené státy a Evropská unie dohromady. Dominantní postavení v odvětví ale neměla vždy. Před rokem 2010 žebříčku vévodily evropské firmy, změna přišla až s dotacemi a úlevami na daních nebo na cenách za energie pro čínské výrobce. Čínské panely tak zaplavily evropský trh a evropské firmy, které podobné výhody neměly, už nemohly soutěžit s levnější konkurencí a mnoho z nich skončilo.
Evropští představitelé proto diskutovali o omezení dovozu z Číny za účelem ochrany evropských výrobců. Protože ale Peking pohrozil sankcemi na automobilový průmysl, zůstalo jen u slov.
Odlišná situace, avšak se stejným výsledkem, se později opakovala i ve Spojených státech. Tam se však k výrobnímu tajemství největšího amerického producenta solárních panelů dostali čínští hackeři, kteří nově nabyté znalosti sdíleli s čínským trhem. Panely, které představila společnost SolarWorld, se tak k americkým zákazníkům přece dostaly, ale s nápisem Made in China, tedy "Vyrobeno v Číně". Americký výrobce brzy poté zkrachoval.
Lídři Evropské unie proto nyní hovoří o tom, že by evropské výrobce solárních panelů a dalších zelených technologií podpořili dotacemi, stejně jako to kromě Číny dělá i Indie a Spojené státy. Jedním z příjemců dotací, o kterém již bylo rozhodnuto, bude firma Enel SpA, která má na Sicílii velkou továrnu na výrobu solárů. Rozšíření, které plánuje, vyjde na 600 milionů eur (v přepočtu 14 miliard korun). Zhruba třetinu poskytne Evropská unie. Podmínkou však je, že 60 procent produktů pak bude mířit na evropský trh.
Následně by měla stoupnout kapacita, kterou na Sicílii vyrobené panely ročně vyrobí, ze současných 200 megawattů na tři gigawatty. Zároveň by se továrna stala největším výrobním zařízením panelů na kontinentu.
Přesto však není jisté, zda dokážou evropské panely čínským konkurovat. Přestože italský výrobce slibuje vyšší kvalitu i delší životnost, čínské firmy mohou díky dotacím jejich vlády snížit cenu. Ta je už nyní o deset procent nižší v porovnání se soláry z Indie, o dvacet oproti americkým a evropské panely vyjdou dráž o 35 procent, píše indický server Down to Earth.
