Z hvězdy showbyznysu politickou aktivistkou. Hongkongská zpěvačka Denise vytáhla do boje s Pekingem

Zahraničí Zahraničí
1. 7. 2017 7:15
Bývalá britská kolonie Hongkong si o víkendu připomíná 20 let od předání do rukou komunistické Číny. Ta se v minulých letech pokusila řadu demokratických svobod v přístavním městě v Jihočínském moři omezit. Navzdory protestům aktivistů, jako je čtyřicetiletá Denise Ho. Bývalá zpěvačka a herečka si před dvaceti lety v klidu užívala slávu a o politiku se nezajímala. Pak ale zveřejnila svou lesbickou orientaci a stala se aktivistkou. Během tzv. deštníkového hnutí podpořila Denise Ho studenty, žádající po komunistické Číně demokratické volby. Boj s totalitním režimem je teď pro ni osobní záležitostí.
Demonstrace v rámci "deštníkového hnutí" na podzim 2014.
Demonstrace v rámci "deštníkového hnutí" na podzim 2014. | Foto: Reuters

Hongkong - Denise Ho je v Hongkongu známé jméno. 

Řada lidí si vybaví populární zpěvačku a herečku, která se postupně změnila ve výraznou politickou aktivistku.

V červenci 1997, kdy Hongkong přestal být britskou kolonií a přešel pod správu komunistické Číny, ještě politika Denise nezajímala. Pro dvacetiletou dívku existovala jen hudba.

Po dvou dekádách má za sebou zatčení, výslechy na policii i uměleckou kariéru v troskách. Kvůli podpoře studentských demonstrací se dostala v komunistické Číně na černou listinu.

I přesto Denise nelituje. 

"Strach je jako nakažlivá nemoc," řekla tento týden reportérům CNN. "Tahle mladá generace poslouchá moji hudbu. Takže mám povinnost dělat správné věci a nešířit kolem sebe strach," dodala. 

Rozhodující moment

Okamžik, kdy se z muzikantky s dobře našlápnutou kariérou stala aktivistka, přišel v roce 2012.

Tehdy udělala Denise Ho svůj "coming out" - otevřeně se přihlásila ke své lesbické orientaci. Poprvé se v Hongkongu zúčastnila tradičního pochodu za práva gayů a leseb Pride Parade.

Hongkongský parlament v té době odmítl návrh začít veřejně debatovat o diskriminaci této menšiny.

"Nešlo tenkrát o sňatky homosexuálů, nic tak vážného. Bylo to jen mapování situace, ale zablokovali to," vysvětluje Denise.

"Byla jsem naštvaná a vůbec poprvé jsem si všimla, jak je ten systém nespravedlivý, že vláda kontroluje všechno," dodává.

O dva roky později, na podzim 2014, použila policie slzný plyn k rozehnání mladých lidí, kteří žádali v hongkongských ulicích vypsání demokratických voleb. Protesty tehdy trvaly několik týdnů a dostaly přezdívku "deštníkové hnutí".

"Byl to pro mě, stejně jako pro spoustu dalších lidí v Hongkongu, rozhodující moment," vzpomíná Denise. "Jako celebrita, veřejná osoba a jako dospělý člověk jsem tyhle studenty i další občany musela podpořit," říká. 

Vyšla proto taky do ulic a stala se jedním z nejhlasitějších stoupenců deštníkového hnutí. V prosinci 2014 ji zadržela policie, která po rozehnání demonstrací vyklízela provizorní tábory aktivistů.

Na černé listině

Politický aktivismus Denise začal postupně ničit její uměleckou kariéru. 

Čínská státní média ji začala napadat a vykreslovat negativně. Komunistická strana ji nakonec zařadila na černou listinu.

Zpěvačka začala přicházet o vystoupení a sponzory.

Luxusní kosmetická společnost Lancôme například zrušila svůj propagační koncert, na kterém měla Denise vystoupit jako hlavní hvězda. Bylo to údajně z "bezpečnostních důvodů", bližší informace ale firma nikdy neposkytla.

Tlaky z komunistické Číny jsou podle Denise v Hongkongu cítit čím dál silněji. "Je to velmi vážný problém, protože se to neděje jen v zábavním průmyslu. Dochází k tomu všude," říká aktivistka.

Znepokojení vyvolalo taky loňské zmizení pěti hongkongských knihkupců, ke kterým si lidé z pevninské Číny jezdili kupovat knihy u nich doma nedostupné.

Knihkupce údajně nechala unést čínská vláda právě kvůli prodeji "závadných" knih. 

Hongkong si komunistická Čína k sobě připoutává stále těsněji. Omezuje postupně jeho autonomii a oklešťuje tamní svobody. Řadu mladých lidí to tlačí do opozice, někteří raději odcházejí do ciziny.

Nedávný průzkum mezi studenty na Hongkongské univerzitě ukázal, že jen 3,1 procenta respondentů ve věku 19 až 28 let se považuje za Číňany.

"Lidé o sobě nechtějí mluvit jako o Číňanech kvůli tomu, co dělá vláda v Pekingu," říká Denise.

Nová oficiální správkyně Hongkongu Carrie Lamová, která se ujímá své funkce 1. července, se přitom netají loajalitou vůči komunistickému režimu.

Nedávno například prohlásila, že chce, aby si větu "Jsem Číňan" osvojily hongkongské děti už v mateřské škole. Lamová tak reaguje na pekingskou ostrou kritiku skutečnosti, že většina obyvatel Hongkongu si přeje nezávislost přístavního města na Číně.

Těžké, ale zajímavé

I přes obavy o budoucnost ale Denise zůstává optimistkou. Věří, že se lidé svých svobod jen tak nevzdají, stejně jako výjimečné identity Hongkongu.

"Je těžké, ale zároveň zajímavé být právě teď v Hongkongu. Čelíte spoustě výzev. S nimi ale taky přichází šance," uzavírá Denise.

Postupu Číny proti volbám v Hongkongu nerozumím, přiznává sinoložka Olga Lomová. Není to tak, že by 90% lidí ve městě volilo kandidáta, který by nebyl komfortní s tím, co Peking žádá. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy