Nerovný souboj s čínským drakem. Hongkong už je dvacet let pod správou komunistického Pekingu

Hana Vařáková Hana Vařáková
Aktualizováno 1. 7. 2017 14:45
Před dvaceti lety – 1. července 1997 – přešla bývalá britská kolonie Hongkong pod čínskou správu. V dějinách známého přístavu na pobřeží Jihočínského moře začala po 150 letech nová kapitola. Začal taky souboj mezi relativně otevřeným demokratickým prostředím Hongkongu a komunistickým režimem v Pekingu. Jak dopadl po dvou dekádách? A jaké jsou vlastně další vyhlídky Hongkongu? Hlavní otázky a odpovědi přehledně.
Prodemokratičtí aktivisté v ulicích Hongkongu.
Prodemokratičtí aktivisté v ulicích Hongkongu. | Foto: Reuters

Jak se Hongkong za posledních 20 let změnil? 

Hodně. Sedmimilionové přístavní město je čím dál těsněji propojené s pevninskou Čínou. Skrze dopravní uzly, školy nebo firmy.

Politicky je bývalá britská provincie rozdělená na dva tábory. První část prosazuje komunistickou linii centrální Číny. Demokratická opozice naopak trvá na tom, že Hongkong si musí od totalitního Pekingu udržet co největší autonomii.

Očekává se proto, že dvacáté výročí spojení s Čínou budou prokomunističtí politici oslavovat a demokratická část naopak protestovat.

Deset aktivistů například tento týden zahalilo pozlacenou sochu květu bauhínie - oficiálního symbolu předání Hongkongu do čínských rukou v roce 1997 - do černé látky (viz níže). Policie ji ale okamžitě sundala.

Na připomínku spojení Hongkongu s Čínou dorazil i čínský prezident Si Ťin-pching. Celé město se kvůli bezpečnostním opatřením proměnilo v nedobytnou pevnost. V ulicích má být podle britského listu The Independent kolem devíti tisíc policistů.

Hongkongská policie už předem zakázala účastníkům protestního pochodu mít s sebou transparenty s protičínskými hesly a fotografiemi s odkazem, že by to mohlo prezidenta uvést do "rozpaků".

Jak se k politice komunistické Číny staví obyvatelé Hongkongu?

Někteří z nich - asi jedno procento ročně - jsou se situací ve městě natolik nespokojení, že odcházejí do emigrace.

Ti, kteří zůstávají, nečekají, že se v dohledné době něco v této "zvláštní správní oblasti" změní, protože komunistický Peking má všechno pevně pod kontrolou.

Nespokojenost s postupným omezováním demokratických svobod ve městě roste v posledních letech hlavně mezi mladými lidmi. Ti se na podzim 2014 vzbouřili proti centrální vládě a žádali demokratické volby oficiálního správce provincie. 

Joshua Wong.
Joshua Wong. | Foto: Reuters

Následovaly několikatýdenní demonstrace, vedené mj. studentem Joshuou Wongem, pro které se ujal název "deštníkové hnutí" - podle deštníků, kterými se lidé chránili před policejními vodními děly a slzným plynem. 

Oficiální správce Hongkongu ale tehdy nařídil policii, aby desetitisíce demonstrantů rozehnala silou, což se taky stalo. 

Část mladých obyvatel Hongkongu dál požaduje nezávislost města na Číně.

Jak proběhlo před 20 lety předání Hongkongu Číňanům?

Na slavnostní ceremonii předání Hongkongu Číně přijel britský následník trůnu princ Charles a tehdejší premiér Velké Británie Tony Blair.

Ve svém deníku, který si Charles v té době psal a který později unikl na veřejnost, si mimo jiné poznamenal, že čínské vedení vypadá jako "skupina otřesných starých voskových figurín".

Muž v Hongkongu sleduje video s ceremonií předání provincie v roce 1997.
Muž v Hongkongu sleduje video s ceremonií předání provincie v roce 1997. | Foto: Reuters

Po skončení ceremonie nasedli princ, britský premiér a poslední guvernér v Hongkongu Chris Patten na královskou jachtu Britannia a odpluli.

Hongkong nebyl před dvaceti lety s pevninskou Čínou úplně propojený. Udržel si některé instituce z doby britské koloniální nadvlády - nezávislé soudnictví, samostatný zákonodárný sbor a svobodu projevu.

Proč chtěla Čína získat Hongkong pod svou správu?

Od roku 1949, kdy se komunisté v Číně chopili moci, chtěli, aby enklávy, které byly pod správou cizích zemí, přešly do rukou Pekingu.

V 80. letech minulého století dokonce tehdejší čínský vůdce Teng Siao-pching hrozil britské premiérce Margaret Thatcherové, že Hongkong převezme silou, pokud se s Londýnem nedomluví na klidném předání. 

Britům bylo už tehdy jasné, že jejich vláda nad Hongkongem se chýlí ke konci. V roce 1997 totiž měla vypršet smlouva z konce 19. století o postoupení území dnešního Hongkongu Británii na 99 let.

Hongkong byl pro Číňany přitažlivý taky tím, že se z něj během 20. století stalo významné ekonomické a obchodní centrum. 

Jaké jsou vyhlídky Hongkongu do budoucna?

Nepříliš růžové.

Letos v březnu zvolila 1194členná hongkongská komise, ve které mají většinu stoupenci centrální čínské vlády, novou správkyni města.

Stala se jí Carrie Lamová, která je oblíbenkyní komunistického Pekingu. Do funkce ji uvede čínský prezident Si v rámci víkendových oslav 20. výročí předání Hongkongu pevninské Číně.

Je tedy pravděpodobné, že propojování Hongkongu s pevninskou Čínou a omezování jeho autonomie bude pokračovat.

Obyvatelé Hongkongu se většinou o "velkou" politiku nezajímají a řeší hlavně každodenní problémy. K nim patří například prudce rostoucí ceny nemovitostí, zhoršující se úroveň vzdělávání nebo mzdy, které se už několik let nezvyšují.

V roce 2047 navíc uplyne padesátileté období, během kterého slíbilo vedení komunistické Číny dodržovat v Hongkongu politiku "jedna země, dva systémy".

Region je tedy sice součástí Číny, ale má autonomní status, vlastní vládu a zákony. Hlavně politická reprezentace Hongkongu je ale čím dál těsněji napojena na komunistický Peking.

Čína představila megalomanský projekt. Staví město třikrát větší než New York | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 55 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 56 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy