Ellsberg v roce 1971 čelil obviněním ze špionáže, protože se tajné dokumenty dostaly na veřejnost. Byl tak jedním z prvních whistleblowerů a k jeho odkazu se hlásí například i zakladatel serveru Wikileaks Julian Assange. Před 50 lety byla ale nakonec obvinění stažena, připomíná server BBC.
Jenže to nebyly jediné dokumenty, které vládě Spojených států ukradl. Ve stejné době jako Pentagon Papers, otištěné v deníku New York Times, totiž okopíroval i tajnou studii, která ukazovala, jak moc americká armáda zvažovala jadernou válku během tchajwanské krize v roce 1958.
Dokumenty desítky let nikoho nezajímaly, až je nakonec Ellsberg v roce 2017 kompletně zveřejnil na internetu. Před měsícem na to opět upozornily noviny New York Times. Teoreticky tak Ellsbergovi hrozí stejné obvinění jako kdysi.
Devadesátiletý whistleblower se ale ani teď nebojí možného vězení a v případně skutečného obvinění je ochotný případ dotáhnout před soud. Podle něj lidé v USA, kteří zveřejní nelegální chování své vlády, nemají jak se obhajovat, ačkoliv je jejich jednání "ve veřejném zájmu".
Válka o Tchaj-wan
"Chci splnit svou úlohu v zabránění jaderné války," vysvětluje Ellsberg ze svého domu v Kalifornii. Podle jeho názoru je jaderná válka o Tchaj-wan stále vážnou hrozbou, argumentuje při tom vztahem Číny k ostrovnímu státu.
Čína se od konce občanské války v roce 1949 dívá na Tchaj-wan jako na svou provincii, která jí pouze odmítá poslušnost, ale měla by být se zbytkem země sjednocena. A to i silou. Spojené státy, které patří k nejdůležitějším spojencům Tchaj-wanu, by v takovém případě musely reagovat.
Konvenční válku proti Číně by podle Ellsberga Američané zřejmě prohráli. I proto Spojené státy začaly uvažovat o jaderném útoku na Čínu. "Ostatně přesně k tomu se vrcholní představitelé země zavázali, pokud by to bylo nutné, i v roce 1958," dodává.
Nakonec k válce nedošlo, ale zveřejněné dokumenty do detailu popisují, proč si šéfové americké armády mysleli, že by se tak stát mohlo. A hlavně: byli připraveni to udělat.
Profesor Steve Tsang, ředitel Čínského institutu na Londýnské univerzitě SOAS, si myslí, že tato historická epizoda je stále důležitá. Podle něj nebezpečí vojenské konfrontace kvůli Tchaj-wanu stoupá, protože si Čína vytváří stále lepší a silnější zbraně.
Spravedlivý soud
Ellsberg teď podle svých slov může být obžalován podle "špionážního zákona", který vznikl v roce 1917 během první světové války. Zákon zakazuje nepovolené zveřejňování informací, které by mohly poškodit Spojené státy nebo pomoci nepříteli.
Postupně byl zákon kritizován za nepřiměřené zásahy do svobody slova, tedy prvního dodatku americké ústavy, a několikrát došlo i k soudní při. Vůbec první nastala už v roce 1919, kdy byl nakonec odsouzen socialista Charles Schenck, který rozdával letáky proti povinnému nástupu do armády.
Do roku 2009 bylo z porušení zákona obviněno jen minimum lidí. V posledních letech ale americké úřady začaly postupovat proti whistleblowerům mnohem tvrději, ať už to byl bývalý poradce tajné služby CIA Edward Snowden, analytička americké armády Chelsea Manningová nebo Julian Assange.
Lidé, kteří zveřejní tajné informace, se u soudu nemohou bránit tím, že dokumenty dokazují nelegální chování Spojených států. Ani tím, že zveřejnění bylo ve veřejném zájmu občanů. K obhajobě jim tak v podstatě nic nezbývá.
"Nemohou mít spravedlivý soud," zlobí se Ellsberg. Mnoho lidí se proto rozhodne vyhnout se soudu a s americkou vládou uzavřou dohodu, která jim ale brání se proti rozhodnutí odvolat. "Chci to změnit. Potřebujeme více whistleblowerů, ne méně," tvrdí Ellsberg.
Půjdu až k Nejvyššímu soudu
Pokud teď bude znovu obviněn, zachoval by se prý jinak než v minulosti. Nepokoušel by se s Bílým domem uzavřít dohodu. Chce, aby se případ tentokrát dostal k soudu.
"První dodatek garantuje svobodu tisku. To by mělo použití špionážního zákona vyloučit. Pokud budu shledán vinen na základě předchozích rozhodnutí soudů, myslím, že by případ měl zajít až k Nejvyššímu soudu."
Bylo by to vůbec poprvé, co by se Nejvyšší soud tímto zákonem zabýval. Podobná odvolání soudy nižší instance vždy zamítly. Ellsberga by proto čekala dlouhá bitva. I ve svých 90 letech je na ni ale podle svých slov připraven.
