Ruskému prezidentovi se podařilo něco, s čím podle amerických médií patrně nepočítal. V ostře rozděleném Washingtonu, který se v domácí politice prakticky na ničem neshodne, hrozba ruského útoku na Ukrajinu přiměla vládnoucí demokraty Joea Bidena a opoziční republikány k nadstranické akci.
Americký Senát dokončuje balík sankcí proti Putinovu režimu. Na legislativě se podílejí zástupci obou stran a seznam vzniká v přímé koordinaci s Bidenovým Bílým domem a jeho administrativou.
"Zohledňujeme různé názory a jsme odhodláni společně a nadstranicky bránit Ukrajinu a poslat Putinovi zprávu: Bude to krvavé a bude to mít následky," uvedl demokratický senátor Bob Menendez, šéf zahraničního výboru Senátu, pro televizi CNN.
Sankce jsou namířeny proti největším ruským státem ovládaným bankám, jako jsou finanční ústavy VTB Banka, Sberbank a Gazprombanka. Pokud je USA dají na zvláštní "černou listinu", tak nejen americké, ale i obecně západní finanční instituce s nimi nebudou spolupracovat. Což by v kombinaci s dalšími opatřeními, jako by byl zákaz nákupů ruských vládních dluhopisů a zahraničních půjček pro ruské investory, mělo citelný dopad na hospodářství největší země světa.
"Zasáhlo by to napříč celou ekonomiku Ruska a určitě by to mělo dopad na obyčejné Rusy," uvedl Edward Fishman, který měl na starosti sankční politiku v administrativě Baracka Obamy, pro deník New York Times. Podle Fishmana jsou současné navrhované sankce tvrdší a byly by tak účinnější, než byla opatření, která proti Moskvě přijala Obamova administrativa po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Rusko budou sankce bolet
Rovněž senátor Menendez v neděli naznačil, že Američané se poučili z předchozích krizí. "Putin se nezastaví na Ukrajině, pokud uvěří, že Západ neodpoví. Viděli jsme to v roce 2008 v Gruzii. Viděli jsme, co udělal v roce 2014 na Krymu," uvedl Menendez. "Nesmíme dopustit další Mnichov," připomněl i rok 1938.
Republikán Lindsey Graham, člen nadstranické skupiny senátorů, která vypracovala návrh sankcí, se pak ve své nedělním vyjádření obrátil přímo na Vladimira Putina. "Když podniknete invazi na Ukrajinu, zničíte možnost, aby příští prezidenti (USA) s vámi a s Ruskem jednali normálně. Každý budoucí prezident a každý budoucí Kongres na vás udeří," uvedl Graham.
Při plném uplatnění sankcí by se v Rusku mohly zvednout ceny potravin a běžného zboží, a dokonce by to podle Američanů mohlo vést k devalvaci penzijních a dalších úspor. "Jak změníte Putinovy propočty? Když vyvoláte domácí nepokoje. Lidé budou nespokojení: Podívejte, co jste udělali, můj bankovní účet je najednou menší. Díky, Putine," uvažuje už výše citovaný Edward Fishman.
"Byla by to katastrofa, černá můra pro domácí finanční trh (Ruska)," dodává Sergej Aleksašenko, bývalý druhý muž Centrální ruské banky, pro New York Times. A fakt, že současné navrhované sankce jdou dále než předchozí obdobná opatření namířená proti Rusku, potvrzují i zástupci Bidenovy administrativy.
Na rozdíl od roku 2014, kdy Američané uplatnili sankce postupně a tím se rozmělnil jejich účinek, by šlo tentokrát hned na začátku o tvrdý zásah. "Začali bychom vysoko a zůstali bychom vysoko, aby to Kreml maximálně bolelo," uvedl nejmenovaný zástupce administrativy pro list Wall Street Journal.
Podle amerických médií úředníci z prezidentovy Rady pro národní bezpečnost už v minulých dnech jednali o dopadu možných sankcí proti Rusku i se zástupci největších amerických finančních institucí, jako jsou Goldman Sachs, Citigroup, JPMorgan Chase a Bank of America.
Sporným bodem, na kterém se Biden a jeho demokraté s republikány rozcházejí, zůstala otázka plynovodu Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska do Německa pod Baltským mořem. Bílý dům zatím nechce na tento plynovod uvalit sankce a nechává to jako otevřenou možnost, kdyby Putin skutečně vpadl na Ukrajinu. Podle republikánů by sankce měly přijít už teď.
Konec západních úspor a elitních univerzit
Obecně ovšem ve Washingtonu panuje shoda v tom, že sankce se rozdělí na ty, které budou uplatněny hned po schválení sankčního balíku, a na opatření, která by následovala po případné eskalaci z ruské strany. Z amerického pohledu by totiž nebylo vhodné vyložit teď všechny karty na stůl.
"Co se týče sankčního balíku, efekt odstrašení je nejlepší, když si schováte nějakou strategickou neurčitost ohledně toho, co vlastně uděláte," uvedla v neděli Victoria Nulandová, ředitelka politické sekce ministerstva zahraničí USA, pro televizi CBS.
Nulandová zároveň potvrdila, že Bidenova administrativa se senátory na sankčních balíku spolupracuje. Po jeho schválení v Senátu bude na Bílém domě a příslušných vládních úřadech (v tomto případě hlavně na ministerstvu financí), aby sankce uvedly do praxe.
Vedle tohoto balíku, který by měl zasáhnout především velké ruské banky, Bílý dům v pondělí oznámil, že další, separátní sankce budou mířit na lidi z Putinova okolí a na Rusy, kteří mají důležité finanční a jiné zájmy v západních zemích.
"Tyto osoby, které jsme vytipovali, jsou součástí nebo mají blízko k nejužšímu kruhu uvnitř Kremlu, hrají roli v rozhodování vlády nebo jsou přinejmenším spoluviníky destabilizujícího chování Kremlu," uvedl nejmenovaný vysoce postavený zástupce administrativy pro deník Financial Times.
Američané zatím nezveřejnili konkrétní seznam jmen, ale podle výše citovaného zástupce administrativy jde o "zvláště zranitelné cíle kvůli jejich závislosti na finančních vztazích se Západem". "Sankce je odstřihnou od mezinárodního finančního systému tak, že oni a rodinní příslušníci si už nebudou moci dále užívat výhod svých na Západě zaparkovaných peněz nebo studií na západních univerzitách," doplnil zdroj.
Obejdou se Rusové bez iPhonů?
Někteří z dotčených lidí se podle informací americké strany nacházejí na tajném seznamu klíčových osob ruské politické scény a ruských oligarchů, který americké ministerstvo financí vypracovalo pro Kongres už v roce 2018.
"Putinovi kamarádi už nebudou moci využít své partnery a členy rodin coby prostředníky, jak se vyhnout sankcím," potvrdil výše citovaný zdroj z administrativy, že sankce se budou vztahovat i na manželské partnery a děti dotčených osob.
Třetím sankčním opatřením, které oznámila Bidenova administrativa, by měl být zákaz exportu vybraných amerických výrobků do důležitých odvětví ruské ekonomiky. Pokud Putin zaútočí na Ukrajinu, Bílý dům hodlá především odstřihnout Rusko od veškeré mikroelektroniky využívající americké komponenty, software nebo technologie.
Rusové by se tak například museli obejít bez iPhonů, ale především by to zasáhlo tak důležité obory, jako jsou umělá inteligence nebo letectví. "Kontrola vývozu, kterou společně s našimi spojenci a partnery zvažujeme, by hodně těžce zasáhla Putinovy strategické ambice k industrializaci jeho ekonomiky," uvedl vysoký zástupce americké administrativy pro Wall Street Journal.
Prezident Joe Biden už dříve uvedl, že jako prvek odstrašení je připraven poslat do členských zemí na východním křídle NATO další americké vojáky. Americké ministerstvo obrany v této souvislosti uvedlo do pohotovosti 8500 příslušníků ozbrojených sil.
"Už brzy, nebude jich mnoho," odpověděl Biden před víkendem na dotaz, kdy hodlá tyto posily do Evropy poslat. Podle amerických médií z toho vyplývá, že zatím půjde o menší kontingent - a o větším vyslání Biden patrně rozhodne až podle dalších Putinových kroků.
Přímo na Ukrajinu minulý týden z USA směřovaly zbraně, konkrétně 300 protitankových střel Javelin. Jde o část vojenské pomoci v celkové hodnotě 200 milionů dolarů, kterou Ukrajině v prosinci nově přislíbil Bílý dům, nad rámec už dříve schválených zbraní a financí.
Video: Ukrajinci se připravují na válku
