Praha – Donald Trump je prvním americkým prezidentem, který od roku 1949 zpochybnil význam NATO pro Spojené státy. Alespoň v předvolební kampani.
Týdeník Der Spiegel cituje ve svém článku německého důstojníka Severoatlanciké aliance, který po zvolení Trumpa tvrdí: "Poprvé je na stole odchod Spojených států z Aliance, nebo alespoň hrozba takového odchodu."
Má vůbec Evropa pro takový případ záložní plán? O společné evropské armádě bez účastí USA se mluví roky, hlavně v Německu a ve Francii. Naopak Británie byla vždy proti, protože to považovala za možné oslabení NATO.
Překážky padají
V červnu ale Britové rozhodli v referendu, že odejdou z Evropské unie. I přesto je projekt společných evropských obranných sil v nedohlednu.
Bez ohledu na to, co podnikne či nepodnikne po svém příchodu do Bílého domu 20. ledna příštího roku Donald Trump.
"Dát dohromady evropskou obranu není možné bez vzniku společné zahraniční politiky. Obrana je vždy prodloužená ruka politiky do zahraničí. Pokud tedy nebude existovat evropské ministerstvo zahraničí, neuvažujme o formálních evropských vojenských strukturách," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz zpravodajský analytik Dušan Rovenský.
"Dokud má každá evropská země vlastní národní zájmy, je to nereálné. Vznikne-li například ruská hrozba v Pobaltí, tamní státy budou požadovat vyslání jednotek, Španělsko nebo Itálie by to ale odmítly, protože se tím necítí být ohroženy,“ dodává Rovenský.
Evropská armáda proti Rusku
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl v červnu v rozhovoru pro německý týdeník Die Welt, že Evropa by měla mít svoji armádu. Dala by tím podle Junckera najevo odhodlanost bránit své hodnoty tváří v tvář nevyzpytatelnému Rusku.
Jiný názor letos prezentovali premiéři České republiky a Maďarska Bohuslav Sobotka a Viktor Orbán.
Jsou pro evropskou armádu, ale chtějí, aby hlídala vnější hranice Evropské unie. Chtějí tedy vlastně spíš společnou pohraniční stráž.
Vysoká představitelká EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová nedávno prohlásila, že aktuální je "společná obrana, nikoliv společná armáda." Žádný plán vytvoření společných evropských obranných struktur mimo NATO tedy podle ní na stole neleží.
Posilujte NATO
Tajemní zůstávají i samotní Američané. Novému prezidentovi USA Donaldu Trumpovi se hlavně nelíbí, že většina evropských členů NATO neplní závazek utrácet za obranu dvě procenta HDP. Ten plní pouze Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.
Řecko navíc hlavně kvůli tomu, že za hrozbu pro svoji bezpečnost považuje sousední Turecko, taky člena Aliance.
Podle Duašana Rovenského je pravděpodobnější spolupráce napříč Evropou na vývoji a výrobě zbraní než vytváření společných vojenských struktur. V Bruselu sídlí od roku 2004 Evropská obranná agentura (DIA), která má koordinaci vývoje zbraní a techniky za úkol.
"Zbrojní projekty jsou schůdnější cesta. Realizuje se například společný evropský transportní letoun A-400. V tomto ohledu je spolupráce možná. Společná obrana je ale vágní termín, pod kterým si každý představuje něco jiného," říká Rovenský.
I kdyby podle něj Trump uvolnil vazby mezi USA a evropskými členy NATO, stejně společná evropská obrana nevznikne. Spíše půjde o regionální spolupráci konkrétních zemí. "Dovedu si to představit třeba u Pobaltských republik a Polska. Ale ne na celoevropské úrovni,“ soudí Dušan Rovenský.
Co na to Angela Merkelová, kancléřka nejlidnatější členské země Evropské unie? V srpnu při setkání s italským premiérem Matteem Renzim prohlásila, že Evropa musí hlavně zlepšit spolupráci zpravodajských služeb v boji proti terorismu.
Evropská alternativa k NATO proto zatím neexistuje. A její vznik se ani vzdáleně nerýsuje. Bývalý britský velvyslanec ve Spojených státech Christopher Meyer to nedávno popsal lapidárně ve svém tweetu: "To budou dříve létat vepři…"
Pigs will fly before the EU creates an army. European states can barely scrape together the cash to fund their contribution to NATO.
— Christopher Meyer (@SirSocks) May 27, 2016
