Peking - Stále větší počet absolventů čínských vysokých škol marně hledá uplatnění ve svém oboru. Čína jako "továrna světa" jim nenabízí dostatek pracovních příležitostí, řídící pozice až příliš často zastávají zahraniční manažeři.
"Vysoké posty, které měla vytvořit industrializace, zahrnující výzkum, marketing, účetnictví a podobně, zůstaly na Západě," uvedl profesor Čchen Jü-Jü z Fakulty managementu Pekingské univerzity pro The Wall Street Journal (WSJ).
Dalším z faktorů, které způsobují nezaměstnanost vzdělaných lidí, kteří si tak musejí hledat práci mimo vystudovaný obor, je ale paradoxně i nedostatek kvalifikace. Studium nereflektuje potřeby místního pracovního trhu, vysokoškoláci nejsou schopni kritického myšlení a neumějí cizí jazyky.
Absolventi mají méně než dělníci
Podle průzkumu univerzity Čching-chua v Pekingu má pak 69 % vystudovaných bakalářů nižší plat než dělníci, kteří se do velkoměst stěhují z venkova. Zaměstnaných je sice 90 % z nich, se svou prací ale není spokojena ani polovina, cituje WSJ.
Problém vysokoškoláků pracujících za minimální mzdu se týká především studentů méně prestižních škol. Ti si podle průzkumu vydělají průměrně 1,903 jüanů za měsíc (v přepočtu necelých 6 tisíc korun), ostatní studenti jsou na tom o něco lépe.
Pro Aktuálně.cz to potvrdila Žan-žan Ču, studentka čtvrtého ročníku žurnalistiky a komunikace.
"Mnoho firem naléhavě shání talenty. Vzhledem k tomu, že univerzita Če-ťiang, kterou studuji, je jedna ze tří nejlepších v Číně, moji přátelé z řad absolventů měli málokdy problém sehnat práci. Pokud ano, bylo to proto, že čekali na lepší nabídku," uvedla.
Obrazem: Čína zvládla vesmírný experiment
List WSJ ale poukazuje na to, že ačkoli čínská vláda zatím nemá důvod obávat se velkých demonstrací nespokojených zaměstnanců, této problematice by měla věnovat zvýšenou pozornost.
Čína může potenciál využít
Špatně placených vysokoškoláků v Číně přibývá každý rok. Bakalářské obory tam za poslední desetiletí absolvovalo 39 milionů studentů, vyplývá to z údajů ministerstva školství.
Pokud vláda nedokáže lépe zkoordinovat požadavky pracovního trhu se vzdělávacím systémem, Číně v budoucnu hrozí ekonomické zpomalení, píše WSJ. Kdyby ale zareagovala správně a včas, aktuální přebytek absolventů by se ještě mohl zúročit.
Nezaměstnanost a nízké příjmy absolventů tak podle odborníků vyžadují komplexní řešení. Kromě důkladné revize školního systému by se Čína měla přeorientovat na terciární sektor, zaměřit se na rozvoj služeb.
V tu chvíli by po absolventech vysokých škol rychle stoupla poptávka.
Podíl vysokoškoláků roste
Vysokoškolský diplom mělo v roce 2010 už téměř 9 % Číňanů, což představuje v rámci jednoho desetiletí velký, více než pětiprocentní skok nahoru.
Přestože čínská vláda přestává narůstající počty vysokoškoláků podporovat, počet absolventů se zřejmě bude zvyšovat i nadále.
Z průzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyplývá, že do roku 2020 by měli čtyři z deseti vysokoškoláků na světě být z Číny a Indie, píše BBC.
Číňané by tak v té době mohli mít až 29procentní celosvětový podíl na vysokoškolsky vzdělané populaci ve věku mezi 25 a 34 lety, uvádí zpráva.
