Jeruzalém/Praha - Po roce a půl čekání získají Izraelci oficiální odpoveď na otázku: kdo může za nezdary během předloňské libanonské války?
Během měsíce trvajícího konfliktu s libanonským hnutím Hizballáh totiž nedokázalo izraelské politické vedení a armáda splnit hlavní dva cíle - osvobodit dva zajaté vojáky, ani zastavit ostřelování severu země.
Komise vedená bývalým soudcem Elijahu Winogradem má závěry pětisetstránkové zprávy představit dnes v 19:00 SEČ.
Izraelská média z ní už citovala řadu úryvků. Vyplývá z nich, že hlavním terčem kritiky budou premiér Ehud Olmert a armádní velení. I proto se - nejen v Izraeli - mluví o tom, že by to pro premiéra mohlo znamenat konečnou ve vysoké politice.
Posledních 60 hodin bojů
Klíčovým bodem vyšetřování jsou závěrečné tři dny bojů, kdy na půdě OSN vyjednavači horečně pracovali na příměří.
Masivní bombardování stálo během války život více než 1200 Libanonců, převážně civilistů. Na izraelské straně zemřelo 44 civilistů a 119 vojáků.
Třiatřicet z nich přišlo o život právě během posledních šedesáti hodin konfliktu.
Premiér tehdy nařídil závěrečný pozemní útok, jehož cílem bylo dosáhnout řeky Litani a obklíčit jednotky Hizballáhu. Olmert argumentoval, že operace pomohla uzavřít dohodu.
S tím ale v minulosti otevřeně nesouhlasila řada diplomatů, pracujících na půdě Spojených národů. Včetně amerického a francouzského velvyslance. Rada bezpečnosti OSN vyjednala příměří 14. srpna v osm hodin ráno.
Tvrdá kritika izraelské armády
Winogradova komise dnes pravděpodobně zopakuje závěry ze své prozatimní zprávy, kterou vydala v dubnu loňského roku. Olmert se podle dokumentu rozhodnul pro válku "ukvapeně". Zároveň obvinila jeho a další politické lídry "z vážného selhání".
Bývalý předseda Strany práce a ministr obrany Amir Perec i tehdejší náčelník generálního štábu Dan Chaluc loni na jaře rezignovali. Olmert je jediným vrcholným politikem, který ve funkci zůstal.
List Haarec napsal, že mnohem kritičtější bude zpráva k armádě, než k Olmertovi. Winogradova komise má být dokonce "šokovaná" postupy na všech příčkách velení.
Vyšetřování údajně ukáže, že vojenské špičky během let před vypuknutím války podcenili výcvik. Stav jednotek se tak měl zásadně zhoršit. Některé jednotky se prý vyhýbaly nepříteli. Vážné nedostatky panovaly také v zásobování, uvedl Haarec.
Hrozící Barak vs. mírový proces
Mnozí Izraelci doufají, že zpráva zlomí neoblíbenému premiérovi politický vaz. Hodiny před zveřejněním klíčového dokumentu je ale stále pravděpodobnější, že předseda vládní strany Kadima z úřadu neodejde.
Olmertova kancelář v uplynulých dnech ujišťovala, že by odchod premiéra znamenal krizi. Koalice by se rozpadla v době, kdy - za podpory Bílého domu - nastartovali Izraelci společně s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem mírová jednání.
Slibují si, že konečnou dohodu uzavřou do konce roku.
Napjatě se tak očekává krok Strany práce - hlavního partnera Kadimy ve vládě. Její šéf a ministr obrany Ehud Barak v létě varoval, že po vydání Winogradovy zprávy odstoupí.
Zda na svém rozhodnutí trvá, není jisté. Následovaly by totiž parlamentní volby. V nich by podle současných průzkumů vyhrál pravicový blok Likud Benjamina Netanjahua.
A vyhlídka ročního sbírání hlasů v předvolebních kampaních by s jistotou pozastavila mírový proces. Izraelští labouristé na něj přitom sázejí stejně, jako Olmertova Kadima.
