Berlín - Německým lékařům se zřejmě podařilo úplně vyléčit HIV pozitivního pacienta.
Zatím ale není důvod k oslavám. Pokud se informace zveřejněné ve vědeckém magazínu Blood potvrdí, znamenalo by to sice posun ve výzkumu, nikoliv však nutně v samotné úspěšnosti léčby.
Vyléčený pacient totiž současně trpěl myeloidní leukémií, tedy nádorovým onemocněním, vycházejícím z krvetvorné tkáně a lymfatických uzlin (rakovinou imunitního systému).
K zneškodnění viru HIV tedy došlo úplným potlačením pacientova imunitního systému pomocí chemoterapie kombinované s ozařováním a následnou transplantací kmenových buněk, které náhodou obsahovaly vzácnou genetickou mutaci, díky níž byl dárce vůči AIDS imunní. Tuto genetickou mutaci má méně než jedno procento populace.
Kmenové buňky jsou ještě nediferenciované, což znamená, že jsou schopny se transformovat v různé buněčné typy a dále se dělit a nahradit poškozené buňky v různých částech těla.
Spolu s transplantací kmenových buněk, ke které došlo v březnu 2007, přestali lékaři pacientovi podávat léky pro potlačení viru HIV. Léčba zabrala a leukémie ustoupila, kromě toho zmizel i virus HIV.
Vedoucí lékařského týmu Kristina Allersová podle svých slov předpokládala, že se HIV po nějaké době opět vynoří, dosud se tak ale nestalo.
Po třech a půl letech, kdy pacient nebere léky potlačující virus, testy nevykazují HIV ani leukémii. Imunitní systém se plně zotavil.
"Naše výsledky naznačují, že se nám u tohoto pacienta podařilo HIV zlikvidovat," cituje Allersovou server CNN.
Jsme na dobré cestě, říká uznávaný odborník Svoboda
Jeden z předních světových odborníků na retroviry Jan Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd řekl Aktuálně.cz, že se nejedná o nic objevného a lékaři už tuto metodu boje s virem HIV prověřují.
"Ano tudy vede cesta. Je třeba najít a izolovat buňky, které jsou vůči viru HIV rezistentní, to znamená nemají pro něj potřebné receptory. Jako nejschůdnější cestu ale vidím tzv. autotransplantaci. Každý člověk v sobě totiž tyto rezistentní buňky má," řekl Svoboda Aktuálně.cz
Největší problém už tedy netkví v tom, že bychom nevěděli, jak s virem HIV bojovat, ale v tom, jak přimět tělo, aby zdravé buňky přijalo a nechalo je se rozmnožit.
Samotná transplantace kostní dřeně je totiž nebezpečná a má řadu vedlejších příznaků. Pokud tělo nové buňky nepřijme, může to vést až ke smrti pacienta. Dalším problémem jsou obrovské náklady takovéto léčby.
Případ vyléčeného německého pacienta tedy nepřinesl žádný nový objev, ale dokázal, že se vědci skutečně ubírají správným směrem a že jejich teoretické domněnky fungují i v praxi.
Nárůst onemocnění v ČR
Zatímco v Africe se epidemii nemoci AIDS podařilo výrazně přibrzdit, totéž neplatí pro východní Evropu a Střední Asii, kde se počet osob nakažených HIV či AIDS v letech 2001 až 2008 zvýšil o 66 procent. Až doposud na AIDS a nemoci s nimi spojenými zemřelo 30 milionů lidí.
Nepříliš potěšitelný je i poslední vývoj v České republice. Ke konci roku 2009 připadalo v ČR na jeden milion lidí 128 osob nakažených HIV/AIDS. Loni bylo však zaznamenáno 157 nových pacientů, což je dosud nejvyšší počet nových případů HIV, diagnostikovaných za jeden rok.
Jak upozorňuje manažerka Národního programu HIV/AIDS Džamila Stehlíková, v 68 procentech nově zaznamenaných případů k přenosu viru došlo při homosexuálním styku mezi muži.
V důsledku onemocnění AIDS až doposud ve světě zemřelo 30 milionů osob, šedesát milionů se nakazilo HIV.
