New York - Stále více nemocnic a jiných zdravotnických zařízení ve Spojených státech odmítá uchazeče o práci, kteří kouří. Chtějí tak zvýšit produktivitu, snížit své výdaje na zdravotní péči o zaměstnance a podporovat zdravý životní styl.
Podle některých organizací včetně protikuřáckých ale nová politika nemocnic představuje nepřípustný zásah do soukromého života žadatelů o práci. Na téma upozornil deník The New York Times.
Nemocnice podle něj změnou reagují na to, že tradiční protikuřácké postupy jako zákaz kouření na pracovišti či nabídka odvykacích programů selhávají. Nově tak na cigarety nahlížejí jako na ilegální narkotikum. Žadatelé o práci musejí podstupovat testy moči na nikotin. V případě, že po přijetí do práce jsou přistiženi při kouření, čeká je vyhazov.
I nezaměstnanost škodí zdraví
Odmítání kuřáků žádajících o práci se již ve Spojených státech stalo předmětem vyostřené veřejné debaty. "Pokud dostatečné množství těchto firem přijme za své podobné postoje a pro kuřáky skutečně bude těžké najít práci, neobejde se to bez důsledků. Nezaměstnanost také škodí zdraví," podotkl profesor Bostonské univerzity Michael Siegel.
O tom, kolik nemocnic nyní nepřijímá kuřáky, podle NYT chybějí přesné informace. Podle lidí, kteří tuto problematiku sledují, jich ale v poslední době značně přibývá. Loni například k takovým požadavkům na nové pracovníky přistoupily nemocnice na Floridě, ale i ve státech Georgia, Massachusetts, Missouri, Ohio, Pensylvánie, Tennessee a Texas. Další nemocnice tuto možnost otevřeně zvažují.
Kuřák se prodraží
"V posledních šesti až 12 měsících se na nás obrátilo mnoho tazatelů, které zajímalo, jak na to," řekl newyorskému listu Paul Terpeluk, který vede Clevelandskou kliniku. Jeho zdravotnické zařízení přestalo kuřáky přijímat v roce 2007. "Křivka tohoto trendu prudce roste. Řekl bych, že v příštích letech se tímto směrem vydá mnoho velkých nemocnic," dodal.
Ve Spojených státech kouří zhruba pětina lidí. Kouření zůstává hlavní příčinou úmrtí, kterým šlo předejít. Pracovník, jenž kouří, podle odhadů amerického vlády stojí zaměstnavatele ročně kolem 3400 dolarů (okolo 60.000 korun) na zdravotních výdajích a nižší produktivitě.
