Vůdci kyjevských barikád: Vlastenec, boxer a banderovec

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
3. 12. 2013 6:30
Překotný vývoj na Ukrajině odhalil slabinu politického boje: roztříštěnou opozici.
Barikády v Kyjevě.
Barikády v Kyjevě. | Foto: Reuters

Kyjev (Od naší spolupracovnice)  - Tři vůdci stáli v čele statisíců lidí, kteří o uplynulém víkendu požadovali v Kyjevě odstoupení stávajícího vedení země v čele s prezidentem Viktorem Janukovyčem.

Bývalý diplomat Arsenij Jaceňuk, světový šampion v boxu Vitalij Kličko (ukrajinsky Klyčko) a lvovský lékař Oleh Ťahnybok se chytili za ruce, když pohnutě mluvili o osudu země. Pokud dosáhnou svých cílů, ruce se zase rozpojí - na prezidentskou funkci chtějí kandidovat všichni.

Jednoznačný vůdce chybí

Překotný vývoj na Ukrajině odhalil slabiny politického boje. Roztříštěná opozice se totiž ocitla bez jednoznačného předáka. V době "oranžové revoluce" před devíti lety to byl přiotrávený neznámým jedem Viktor Juščenko. Se zjizvenou tváří se tehdy stal spolu s někdejší spojenkyní Julijí Tymošenkovou "maskotem" protestů.

Davy, které chtěly změny v zemi, skandovaly v ulicích "Juščenko!" a on se nakonec stal prezidentem. Sama Tymošenková, která se po uvěznění v roce 2011 stala symbolem odporu proti vládnoucímu režimu, pro něj kdysi nadšeně agitovala. Pak se rozešli ve zlém a Ukrajina už několik let nemá jasno, kdo by ji mohl vést.

Předák parlamentní frakce Baťkivščyna (Vlast) Arsenij Jaceňuk považovaný za nástupce vězněné expremiérky oznámil minulý týden, že v prvním kole voleb, které by se řádně měly konat v roce 2015, by se o přízeň voličů ucházeli tři kandidáti. Ve druhém kole si pak chtěli zajistit absolutní podporu pro nejlepšího kandidáta.

"Julija  je ve vězení a někoho mohou z voleb vyloučit," řekl ještě před nedělními událostmi, které mohou radikálně urychlit rozklad politických sil na Ukrajině.

Opozice nyní chce prosadit v parlamentu zákon o impeachmentu prezidenta. Stávající zákony totiž sesazení hlavy státu neumožňují. Zároveň opozice volá po předčasných parlamentních volbách. Zajistit si podporu hodlá díky masovým protestním akcím po celé zemi. Jako jeden ze svých cílů prezentuje podpis asociační dohody s Evropskou unií, který zmařilo stávající vedení země.

Jaceňuk za Vlast

Devětatřicetiletý Jaceňuk již má zkušenosti z prezidentských voleb, které v roce 2010 vyhrál Janukovyč. Získal tehdy necelých sedm procent hlasů. Byl známý jako kritik Janukovyče, ale také Tymošenkové. Po jejím uvěznění se ujal vedení sjednocené opozice pod názvem Vlast a vlastní politické hnutí upozadil. Je šéfem politické rady nejvlivnější opoziční struktury.

Byl považovaný za favorita bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka.  Působil v regionálních funkcích na Krymu nebo v Oděse, pracoval jako ministr ekonomiky, v prezidentském úřadě, jako ministr zahraničí i jako předseda parlamentu. Narodil se ve městě Černivci, které dříve patřilo k Rumunsku a potažmo Rakousku-Uhersku. Vystudoval práva a obchodní univerzitu. Je obdivovatelem císaře Františka Josefa I., jemuž nechal v rodném městě postavit na vlastní náklady pomník.

Boxer na barikádě

Záměr stát se prezidentem, jako jeden z prvních ukrajinských politiků, už před několika měsíci ohlásil Kličko. Prohlásil, že se bude ucházet o prezidentskou funkci, aby předešel spekulacím. Parlament jej totiž fakticky vyšachoval z potenciálních prezidentských závodů daňovým zákonem, který jej znevýhodňuje proti jiným kandidátům. V Německu, kde dlouhodobě žil a platil daně, totiž má trvalý pobyt.

Podle nového zákona ovšem osoba, která má trvalý pobyt na území jiného státu, není považována za obyvatele Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že posledních deset let nežil trvale na Ukrajině, úřady by jej nemusely zaregistrovat jako kandidáta. Pikantní na tom je, že příslušný návrh předložil poslanec ze strany Tymošenkové Baťkivščyna. Podle červencového průzkumu by pro Klička mohlo hlasovat kolem 16 procent voličů. Stávajícímu prezidentovi Janukovyčovi stejný průzkum tehdy dával 14 procent.

Do parlamentu byl Kličko zvolen v loňských volbách za Ukrajinskou demokratickou alianci pro reformy (UDAR), kterou založil v roce 2010. V parlamentu jeho frakce má 42 poslanců.

Dvaačtyřicetiletý boxerský šampion v těžké váze se narodil v Kazachstánu v rodině vojáka a  vyrůstal v různých sovětských městech. Několik let strávil i v české Mimoni, kam byl jeho otec převelen v době sovětské okupace. Sportu se začal věnovat, když se rodina usadila v Kyjevě.

Starší bratr boxerského obra Vladimira Klička je několikanásobným mistrem světa v kickboxu i v boxu. Vystudoval pedagogickou univerzitu a stal se důstojníkem ukrajinské armády. Je kandidátem věd. Později absolvoval akademii státní správy při prezidentském úřadu a získal titul magistra. Pracoval jako poradce bývalého prezidenta Viktora Juščenka.

Dvakrát se neúspěšně pokoušel stát kyjevským primátorem. Mluví plynně německy, rusky i anglicky. Ukrajinštinu ovládá slušně, i když ruský přízvuk je u něj znát. Je ženatý, má dva syny a jednu dceru.

Obdivovatel Bandery Ťahnybok

Hlavou státu se vidí také předák nacionalistů Oleh Ťahnybok, který při loňských parlamentních volbách byl hlavním překvapením. Do parlamentu byl zvolen za politické sdružení Svoboda a na svém facebookovém profilu se prezentuje jako „prezident Ukrajiny".

Rodák ze západoukrajinského Lvova má podporu radikálně orientovaných voličů a politologové mu velké šance nedávají. Přesto býval označován za hlavního protikandidáta Janukovyče ve volbách v roce 2015.  Známý je svými kontroverzními projevy, ať už rusofobními, či antisemitskými. Tvrdě odsuzuje stalinismus i komunismus a za svou hlavní ideologii považuje ukrajinský nacionalismus.

Jeho idolem je kontroverzní hrdina Stepan Bandera, který je částí společnosti považován za národního hrdinu, zatímco další jej odsuzují kvůli kolaboraci s nacisty.

Mezi politické vůdce se řadí i poslanec a miliardář Petro Porošenko, kterého podle jeho vlastních slov málem ukamenovali demonstranti při nedělních protestech před prezidentským úřadem v Kyjevě. Bývalý ministr zahraničí i ekonomiky ovšem má pověst politického přeběhlíka a za současného stavu by zjevně na prezidenta neměl.

Opoziční politici, kteří jsou zvyklí na parlamentní boje, tvrdí, že mají plán, jak postupovat v revolučním reji, který ovládl Ukrajinu. Pro lidi v ulicích však jejich strategie zatím není příliš čitelná. Větší důslednost a empatii od nich očekávali i demonstranti v centru Kyjeva.

"Co dělají vůdci opozice? Proč tady nejsou? Kde jsou lídři? Dav je bezradný," volali zoufalí reportéři, kteří popisovali divokou bitku před prezidentským sídlem. Zatímco lidé prchali z bojiště se zkrvavenými hlavami, "vůdci" řečnili o několik kilometrů dál o politických požadavcích. Od násilí se pak svorně distancovali.

 

Právě se děje

Další zprávy