Stockholm - V polovině srpna shořelo v Göteborgu sto aut. Loni jen ve Stockholmu došlo ke 129 incidentům se střelnou zbraní. Před rokem v dubnu terorista, nelegální imigrant z Uzbekistánu, zabil v hlavním městě čtyři lidi.
Švédsko v neděli čekají volby. A z neklidné situace budou těžit nacionalisté. Krajně pravicoví Švédští demokraté, které vynesla na vrchol právě migrační krize, míří k historickému úspěchu. Strana podle průzkumů získá zhruba dvacet procent hlasů, což jí zajistí druhé nebo třetí místo.
Jejich recept na úspěch je stejný jako v dalších západních zemích, kde se nedávno k moci dostali populisté: Vzkříšení nacionalismu a strach z přistěhovalců. Ve Švédsku je nutné k tomu ještě přidat vysokou kriminalitu, a to zejména v chudších oblastech, kde kromě rodilých Švédů žijí také přistěhovalci.
"Po dlouhou dobu se Švédsko snažilo stát se evropským vzorem. A najednou tu máme jednu z nejsilnějších antiimigračních stran v Evropě," popsal britskému on-line deníku Independent Patrik Ohberg, politolog z univerzity v Göteborgu. "Švédští demokraté jsou stále na vzestupu a tím se náš obraz mění."
Migrace jako trumf
V roce 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize, požádalo v zemi o azyl přes 160 000 lidí. S devíti miliony obyvatel je to nejvíc běženců na počet obyvatel na kontinentu. Vláda sociálních demokratů sice následně azylové podmínky zpřísnila, Švédští demokraté ale migraci stále využívají jako hlavní trumf.
The Swedish Election #val2018 is held on September 9. What do the most recent #polls tell us?
— Poll of polls - pollofpolls.eu (@pollofpolls_EU) September 2, 2018
On https://t.co/iFnAh8HXg4 we aggregate all available polls in our model and it shows a significant lead for the Social Democrats.#S 25%#SD 19%#M 18%#pollofpolls #Sweden #val18 pic.twitter.com/ykOrIl8Jyg
A funguje to. Sociální demokraté, doposud nejsilnější strana v zemi, si pravděpodobně připíší historicky nejhorší volební výsledek. Průzkumy odhadují, že sice vyhrají, ale získají jen 25 procent. Před čtyřmi roky je přitom volilo 31 procent lidí. Jejich ultrapravicoví soupeři naopak v poslední době s každými volbami sílí.
Strana Švédští demokraté vznikla v roce 1988, ale do parlamentu se dostala až v roce 2010 se ziskem 5,7 procenta. O čtyři roky později ho více než zdvojnásobili. "Jsou velcí, hlasití, jsou tu a jen tak neodejdou," říká k tomu Patrik Ohberg.
Strana také dokáže úspěšně nastolovat témata. "Na politické scéně se normalizovali tak, že všichni tady mluví o přistěhovalectví. Jen před čtyřmi lety bylo přitom diskutovat o těchto věcech problematické," dodal politolog.
Ani po nedělním úspěchu ale nebudou mít snadné najít koaličního partnera nebo stranu, která by jim pomáhala prosazovat legislativní návrhy v parlamentu, aby mohli švédskou politiku skutečně ovlivňovat. Sami jsou však připraveni spolupracovat s kýmkoliv a tvrdí, že hlavní pro ně je, aby měli reálný vliv na migrační politiku země.
Demokraté s neonacistickou minulostí
Švédští demokraté jdou do voleb s protiimigrační rétorikou cílenou na co nejširší voličskou základnu. Podle průzkumu jsou s přehledem nejaktivnější politickou stranou na švédském Facebooku. Jejich příspěvky se týkají nejčastěji témat, jako je zákaz burek (který například v srpnu vešel v platnost v Dánsku), příval imigrantů či násilí pouličních gangů a také příspěvky oslavující lídra strany Jimmieho Akessona.
Devětatřicetiletý politik je předsedou Švédských demokratů od roku 2005, předtím stál v čele jejich mládežnické organizace. Někteří jeho kolegové straníci mají za sebou ale poměrně temnější minulost.
Švédský deník Expressen spolu s místní antifašistickou organizací Expo porovnal seznamy všech kandidátů nadcházejících voleb se seznamem neonacistů a krajně pravicových aktivistů. A zjistili, že v řadách Švédských demokratů je několik bývalých členů protidemokratické a neonacistické organizace Národní socialistická fronta.
"V seznamu, který zveřejňujeme, nejsou lidé, kteří třeba jen přišli na koncert nebo nějakou demonstraci organizovanou krajní pravicí," cituje autory zprávy deník The Local. "Soustředili jsme se na ty kandidáty, kteří byli hluboce zakořenění v (neo)nacistickém prostředí, včetně členů neonacistických organizací, (neo)nacistických aktivistů a těch, kteří aktivně šíří propagandu."
Politici ze seznamu to omlouvají mládím. "Dnes jsem úplně jiný člověk," reagoval například Andreas Olofsson kandidující do rady v kraji Skánie, kde leží například město Malmö.
