Hvězdou festivalu byl písničkář Karel Kryl. Zejména kvůli němu se v dušičkovém počasí pokusily překonat střežené česko-polské hranice tisíce lidí. Večer 3. listopadu 1989 vystoupil na pódium Polského divadla ve Vratislavi a už jeho první slova sklidila mohutný aplaus: "Dobrý večer po dvaceti letech."
"To divadlo bylo naprosto plné, lidé seděli na podlaze i na schodech," líčí atmosféru koncertu František Janouch, zakladatel exilové Nadace Charta 77, který se podílel na organizaci festivalu spolu s Polsko-československou solidaritou a vratislavskou pobočkou Nezávislého svazu studentů.
Nápad představit necenzurovanou československou kulturu vznikl po červnovém vítězství hnutí Solidarita v parlamentních volbách. Poláci se v roce 1989 jako první v sovětském bloku zbavili komunistické vlády a polští disidenti chtěli pomoci svým československým přátelům. A tak na schůzce nedaleko Králického Sněžníku domluvili festival, na němž by vystoupili exiloví umělci a intelektuálové z Československa.
Volba padla na Vratislav, odbojnou metropoli Dolního Slezska, ve které od srpna 1980 působila jedna z nejsilnějších a nejaktivnějších organizací Solidarity. Mezi českými a vratislavskými disidenty panovaly navíc přátelské osobní vztahy.
Třídenní československá přehlídka byla koncipována jako doprovodný program mezinárodního semináře s názvem "Střední Evropa. Kultura na rozcestí - mezi totalitarismem a komercionalismem". Na jeho programu pracoval zmíněný František Janouch s vratislavskými partnery a Vilémem Prečanem, vedoucím Československého dokumentačního střediska v bavorském Scheinfeldu.
V centru Vratislavi se mluvilo česky
"Bylo to setkání politického a písničkářského exilu ve spolupráci s Vratislavskou univerzitou," vzpomíná jeden z pozvaných, písničkář Jaroslav Hutka, který dorazil do Polska vlakem přes východní Německo spolu s písničkářem Vlastou Třešňákem.
"V centru Vratislavi se v ty dny mluvilo spíše česky než polsky," dodává František Janouch, který akci zahájil v barokní Aule Leopoldinum Vratislavské univerzity. Její budova nápadně připomíná pražské Klementinum, a tedy i společnou historii Prahy a Vratislavi pod vládou Habsburků.
Více než učené referáty ale účastníky semináře zaujali lidé, o kterých slýchali z vysílání Svobodné Evropy nebo Hlasu Ameriky a konečně je viděli naživo: Karel Schwarzenberg, Karel Hvížďala, Karel Kryl, Vilém Prečan, Pavel Kohout, Jan Pelc a mnozí další. Mohli si koupit české knihy vydané v zahraničí a jít na promítání filmů Miloše Formana, Jiřího Menzela nebo Věry Chytilové.
Do polského města nakonec přijelo mnohonásobně více Čechoslováků, než organizátoři očekávali. Organizátoři se proto obrátili na obyvatele Vratislavi, aby poskytli ubytování těm, kteří se nevešli do připravených církevních a vysokoškolských ubytoven.
"Kolem divadla byl dav Poláků, kteří vykřikovali, že pokud někdo nemá kde spát, tak si ho vezmou domů. Jak o nás, tak o publikum se příkladně postarali a víceméně jim za to dodneška nikdo pořádně nepoděkoval," lituje písničkář Jaroslav Hutka, který vystoupil s Vlastou Třešňákem až na sobotním koncertu 4. listopadu.
"Sejdeme se v Praze!"
Atmosféru festivalu narušily jen zprávy o desítkách lidí zadržených na hranicích, včetně několika účinkujících. Do Polska se tak nedostali písničkáři Jiří Dědeček, Karel Plíhal a Vladimír Merta ani brněnští divadelníci s premiérou hry Václava Havla Audience.
Sám Václav Havel se do Vratislavi ani nepokusil jet. Věděl, že by se přes hranice stejně nedostal. Pro účastníky alespoň natočil vzkaz. Shromažďoval také informace o zadržených a poté podal protest.
Přes hranice nepronikla ani díla mladých výtvarníků a sochařů, a tak byly na výstavě "Československo - Umění mladé generace" k vidění pouze prázdné rámy s popisem děl.
"Hodně lidí vyházeli z vlaku, jiným se do Vratislavi podařilo dostat přes Německou demokratickou republiku (NDR)," popisuje Ewa Klosová, Polka žijící v Praze, která pomáhala organizovat ukrývání disidenta Stanislava Devátého na podzim 1989 právě ve Vratislavi.
Tvrdý postup proti účastníkům festivalu ani v nejmenším nenaznačoval, že by se situace mohla brzy změnit i v Praze. Když skladbu Jaroslava Hutky "Náměšť" zpívali společně ve Vratislavi všichni přítomní písničkáři s prsty vztyčenými do symbolu vítězství, nenapadlo je, že se všichni setkají za tři týdny v Praze a budou hrát pro statisíce demonstrujících Čechoslováků.
"Někdo na konci vykřikl 'Tak za čtrnáct dní v Praze!'," vzpomíná Jaroslav Hutka s tím, že on sám byl velmi skeptický.
Optimismem nehýřil ani další z účastníků festivalu, disident Radomír Daněk. Do Československa se vracel přes NDR a čeští celníci ho podrobili prohlídce, při které našli vstupenku z Vratislavi.
"Musel jsem se vysvléct donaha a předklonit se. Dívali se mi do zadku. Nešlo o nic jiného než o ponižování. Když procedura proběhla, tak mi řekli, že budu předvolán na pasové (oddělení). Vjel jsem do Československa a všude viděl ty nápisy jako 'S KSČ na věčné časy' a bylo mi strašně těžko. Věděl jsem, že přijdu o pas, že už nikam nevycestuju."
Nicméně i písničkář Karel Kryl se loučil slovy: "Na shledanou v Československu!"
Dva týdny poté se na shromáždění na pražském Albertově sešlo 15 tisíc lidí, kteří nepřišli jen uctít památku Jana Opletala, studenta zastřeleného v roce 1939. Volali po svobodě a mnoho z nich mělo na klopách odznáčky právě z vratislavského festivalu.
"Uwaga! Czesi!"
Poláci si festival stále připomínají při každém kulatém výročí. Letos 21. až 29. října se ve Vratislavi konala akce s názvem "Uwaga! Czeszi!" (Pozor! Češi!). V Praze festival připomul v sobotu 2. listopadu Polský institut v holešovické La Fabrice.
"Výročí festivalu ve Vratislavi je nejdůležitější společnou akcí Čechů a Poláků v letošním roce. Je to jedna z událostí, které vytvářely současnou střední Evropu. Nešlo jen o lokální událost," řekl ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj a vysvětluje, proč ho Polský institut připomíná koncertem Generace 89.
"Právě v Praze se naplno projevila energie a naděje, kterou shromáždilo české publikum ve Vratislavi dva týdny předtím. Myslím, že tyto dvě události a tato dvě města jsou hluboce propojené," dodal Ruczaj.
Podívejte se na video z Vratislavi před 30 lety:
Článek vznikl ve spolupráci s Polským institutem a Pamětí národa.
