Napětí ve Venezuele pokračuje. Ústavodárné shromáždění odvolalo prokurátorku, ta úřad nechce opustit

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 5. 8. 2017 22:26
Venezuelské Ústavodárné shromáždění, které vzniklo z nedávných kontroverzních voleb, odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou. Ta to ale odmítla úřad opustit a své dovolání označila za převrat. Odvolání Ortegové následovalo poté, co bezpečnostní složky v sobotu obklíčily její sídlo. Ortegová je jednou z hlavních odpůrkyň režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Kritizuje zejména právě Ústavodárné shromáždění, které bylo podle ní zvoleno podvodně.
Generální prokurátorka Luisa Ortegová.
Generální prokurátorka Luisa Ortegová. | Foto: ČTK

Caracas - Ústavodárné shromáždění ve Venezuele jednomyslně odhlasovalo sesazení dosavadní generální prokurátorky Luisy Ortegové z funkce.

Ve funkci ji má nahradit dosavadní venezuelský ombudsman a přívrženec vlády Tarek Saab, který už v sobotu složil přísahu jako nový generální prokurátor. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. 

Ortegová ale odmítla úřad opustit a odvolání označila za převrat a porušení ústavy. 

"Budu pokračovat v boji za svobody a práva Venezuelanů až do posledního dechu a z úřadu, který neopustím," uvedla po svém odvolání. Podle ní by měl tento další neústavní krok zalarmovat mezinárodní společenství.

Ortegová dlouhodobě viní vládu prezidenta Nicoláse Madura z nedemokratických postupů. 

Kritizuje zejména nové Ústavodárné shromáždění, které vzešlo z nedávných kontroverzních voleb. Podle ní bylo zvoleno podvodně. Ortegová přitom dříve patřila k zastáncům socialistické vlády.

Obklíčení budovy prokuratury 

Odvolání Ortegové předcházelo obklíčení jejího sídla. Vchod do budovy generální prokuratury v sobotu ráno blokovalo podle agentury AP asi 30 vojáků. 

Podle místního opozičního deníku El Nacional vojáci brání zaměstnancům prokuratury v přístupu do budovy. Také nedovolují tisku, aby se zdržoval v blízkosti a o dění informoval. Novináři museli vyklidit i přilehlé náměstí.

Podporu Ortegové vyjádřil například předseda parlamentu Julio Borges. "Madurův režim se snaží zastrašit prokurátorku Ortegovou, stejně jako to dělá v případě poslanců," napsal v sobotu na Twitteru Borges.

"Ortegová má veškerou naši podporu, společně obranou ústavy a demokracie porazíme diktaturu," stojí dále v tweetu.

Odvolání Ortegové pak odmítl uznat i generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro. Ten patří k nejhlasitějším zahraničním prezidenta Madura. Almagro prohlásil, že OAS neuznává odvolání Ortegová a jmenování Tareka Saaba jejím nástupcem.

Opozice se odvolání obávala

Venezuelská opozice už dříve vyjadřovala obavy, že nový orgán pomůže současnému prezidentovi k upevnění autoritářské vlády, a proto volby do Ústavodárného shromáždění bojkotovala.

Opozice také varovala, že jedním z prvních kroků nového shromáždění bude právě odvolání Ortegové. Panují obavy, že bude následovat rozpuštění parlamentu. V tom má od loňska většinu opozice a jeho práci už přes rok blokuje prezidentovi nakloněný nejvyšší soud. 

I ten v sobotu vůči Ortegové zakročil. Taktéž ji odvolal z funkce a chce ji i soudit za údajné neplnění povinností. 

Už v červnu ji tento soud zmrazil účty a zakázal ji opustit zemi. Učinil tak poté, co ho někdejší prokurátorka kritizovala za řadu kroků.

Ústavě odporuje podle ní i jmenování členů tohoto soudu, které do něj dosadil ještě předchozí parlament v prosinci 2015 na mimořádném zasedání. Tehdy už totiž bylo jasné, že v novém parlamentu Madurovi socialisté ztratí po více než 15 letech většinu.

Nekončící protesty

Prezident Maduro Ortegovou mnohokrát kritizoval.

Naposledy v pátek ji obvinil, že je komplicem "ozbrojeného povstání" a že už měla obvinit lídry opozice z podněcování násilí. Měl tím na mysli protivládní demonstrace, kterými Venezualané od dubna protestují téměř každodenně proti autoritářské vládě. Obviňují ji z politické i ekonomické krize v zemi.

Maduro v pátek rovněž uvedl, že Ústavodárné shromáždění už v sobotu hodlá ustavit "komisi pravdy a spravedlnosti", která bude soudit lídry opozice za protivládní protesty.

Střety demonstrantů s policií, která od dubna demonstrace brutálně potlačuje, si vyžádaly už přes 120 obětí. Většina z nich podlehla střelným zraněním.

Kritika od USA i EU

Způsob vzniku nového Ústavodárného shromáždění kritizovala i opozice a řada zemí, včetně USA. Ty kvůli tomu na Madura uvalily sankce.

Nový orgán, který disponuje výjimečnými pravomocemi, neuznala ani Evropská unie.

Obnovení demokracie požadují nově i země skupiny Mercosur, které v sobotu Venezuele kvůli tomu pozastavily členství v této organizaci. 

Ulice ve venezuelském Caracasu se změnily ve válečnou zónu | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy