Řím/Praha - Taková akce se neobejde bez lidských obětí. A hodně lidí bude doporučením bezpečnostních analytiků popuzeno.
Resumé současného dění kolem nových jaderných testů Severní Koreje je podle předních českých expertů jednoznačné.
Vysoce nebezpečný režim diktátora Kim Čong-una je třeba co nejdřív zastavit a odstranit.
"Pokud Kima i s jeho režimem pošleme k čertu hned, bude obětí nesrovnatelně méně, než když ho necháme dovyvinout balistické střely schopné nést vodíkové bomby, k nimž se ve svých šílených plánech stále více upíná," tvrdí Lukáš Visingr, který se bezpečnostním poměrům na Korejském poloostrově dlouhodobě věnuje.
Pokud by podle něj USA se spojenci udeřili na Kimův režim už před dvaceti lety, nemusel by svět toto strašné dilema řešit.
"Bylo by to tehdy o něco málo těžší než odstranění iráckého diktátora Saddáma Husajna. Kim tehdy neměl balistické rakety ani jaderné zbraně," srovnává expert.
Už jen špatná řešení
"Nevidím jiné řešení než odstranit Kima. Čím dřív to bude, tím lépe pro svět, jakkoliv bolestivé to bude. Kimův režim se vědomě dotkl hranice, kdy můžou někomu selhat nervy a rozpoutá se jaderná válka. Musíme si vybrat: chceme hrůzný konec, anebo hrůzy bez konce?" ptá se Lukáš Visingr.
Politici i přesto dávají přednost dalšímu vyjednávání.
K mírovému řešení vyhrocené situace na Korejském poloostrově vybídli po severokorejském testu jaderné zbraně britský ministr zahraničí Boris Johnson, ale i další evropští představitelé.
O poznání razantněji zareagoval prezident USA Donald Trump. Ten severokorejského vůdce Kim Čong-una varoval, že "jakékoliv ohrožení území Spojených států nebo jejich spojenců bude mít za následek masivní vojenskou reakci". Dodal ale, že "USA nechtějí KLDR zničit".
Nejvíc ohrožená agresivními kroky Kim Čong-una se cítí vláda v Soulu. Bleskovou odpovědí jihokorejské armády na odpálení severokorejské vodíkové bomby byl proto simulovaný útok na jaderné zařízení Pchjongjangu.
"Ani já bohužel nevidím jiné řešení než odstranění Kimova režimu. Ze všech velmi špatných jde o nejlepší řešení. Raději dřív, než bude pozdě. Pak bychom totiž mohli všichni zaplatit mnohem větší cenu," připojuje se Lukáš Dyčka, český bezpečnostní expert, který nedávno přesídlil z brněnské Univerzity obrany na prestižní NATO Defense College v Římě.
Sám Dyčka ale dodává, že konečné rozhodnutí se zhodnocením všech rizik je na politicích.
Dávno to není sci-fi
Když český autor sci-fi románů a povídek Ondřej Neff popisoval před devětadvaceti lety v románu "Měsíc mého života" lokální jaderný konflikt na Blízkém východě, byl tehdy kritizován ze všech stran.
Neffův knižní jaderný konflikt totiž nastínil pohled na region, ze kterého "zbyla jen žárem roztavená skleněná deska".
Bývalý šéf české zahraniční rozvědky Karel Randák v rozhovoru s Aktuálně.cz už dříve upozornil, že dnes nejde jen o paralelu s vědecko-fantastickými romány, ale také s téměř šedesát let starou realitou tzv. karibské krize.
Během ní se v roce 1962 ocitl svět na samém okraji třetí světové války.
Proti sobě sice stály dvě jaderné velmoci USA a Sovětský svaz. V jejich čele ale byli lidé (americký prezident John F. Kennedy se sovětským vůdcem Nikitou S. Chruščovem - pozn. red.), kteří si - na rozdíl od Kima - uvědomovali, co všechno je v sázce.
Podle Karla Randáka dokážou USA a jejich západní spojenci zničit v případě ohrožení současný režim v Severní Koreji leteckými údery.
"I při technické zaostalosti Severokorejců by to ale přineslo i přidružené ztráty. Například v Jižní Koreji nebo Japonsku," připomněl Randák.
Faktor času
Bezpečnostní experti, oslovení Aktuálně.cz, většinou nepochybují, že nejnovější severokorejské testy představují reálnou hrozbu.
I přesto registrují na straně Kimova režimu technické potíže. Odpálení vodíkové bomby je podle bezpečnostního experta Lukáše Visingra jedna věc, její miniaturizace do podoby hlavice balistické střely něco úplně jiného.
"Taková hlavice musí odolat strašlivým tlakům i teplotě, kterým je vystavena při cestě nad atmosféru a pak zase dolů. To je obrovský technický problém a tak daleko Severokorejci přece jen ještě nejsou. I když se k tomuto cíli zjevně blíží. Navíc funkční mezikontinentální raketu Severní Korea pořád nemá," vysvětluje analytik.
Větším rizikem jsou momentálně podle Visingra dělostřelecké a raketové systémy Kimova režimu, které míří na jihokorejský Soul. "Především ty by měly být vzdušnými údery zlikvidovány. I když tam nedostřelí ani zdaleka všechny," doporučuje expert a ukazuje na faktor omezeného času.
Kimovy hrozby a vydírání se podle něj nemůžou opakovat donekonečna.
"Civilizovaný svět stojí před nesmírně těžkým rozhodováním. Konzultoval jsem to téma s několika předními experty. Všichni se shodli, že se to blíží ke konci a je pořád jen na nás, jaký bude a jak velké budou oběti," přiznává Visingr.
Možná poslední řešení, jak předejít katastrofě, má podle Lukáše Dyčky v rukou Čína. "Ta by pořád ještě mohla šílený jaderný Kimův vlak zastavit," uzavírá uznávaný bezpečnostní expert z NATO Defense College.
