Praha - Kabinet Mirka Topolánka dostal stopku na pozadí bouřlivého zahraničněpolitického i hospodářského počasí v České republice.
Země se právě nachází uprostřed půlročního předsednictví Evropské unie a prognózy, jak česká ekonomika projde globální krizí, jsou čím dál pesimističtější.
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma už připouští, že ekonomika letos poklesne o dvě procenta. Průmyslová výroba v lednu meziročně klesla o 23,3 procenta.
Čeští politici i ekonomové si stěžují na to, že vlivná prestižní média na západě - například deník Financial Times nebo týdeník Economist - neoprávněně řadí Českou republiku do skupiny zemí nejvíce zdevastovaných krizí, jako jsou pobaltské republiky, Ukrajina, Maďarsko nebo Rumunsko.
Vyjádření nedůvěry vládě tak s vysokou pravděpodobností vyvolá ve světě dojem, že kabinet končí právě v důsledku finanční krize. Takový osud už potkal v poslední době kabinety Islandu a Lotyšska, úmysl rezignovat oznámil o víkendu i maďarský premiér Ferenc Gyurcsány.
Ukrajina kvůli hluboké recesi odložila prezidentem naplánované předčasné volby, v řadě jiných zemí přes složité problémy - či právě kvůli nim - není svržení vlády či předčasné volby na pořadu dne.
Na důvěře zahraničních investorů, ratingových agentur a věrohodnosti slov o výjimečném postavení České republiky ve střední a východní Evropě pád kabinetu v tuto chvíli rozhodně nepřidá.
Minimálně Českou republiku zařazuje po bok silně zadluženého Maďarska, které je v mnohem svízelnější ekonomické situaci.
"Jako by toho středoevropské trhy na hrbu neměly málo v souvislosti s finanční krizí, přidává se ke všemu politická nejistota. Ta může začít v následujících dnech oslabovat forint a korunu, popřípadě i maďarský, respektive český trh dluhopisů," míní analytik ČSOB Jan Čermák.
Kurz maďarského forintu v pondělí skutečně klesal a k euru spadl o dalších asi 1,5 procenta. Dostal se tak na 307,40 forintu za euro. Jde o reakci na oznámení o demisi Gyurcsányiho vlády.
Pád Topolánkova kabinetu je evropským unikátem v tom, že se něco takového ještě nestalo vládě země, která poprvé předsedá Evropské unii. Předseda ČSSD Jiří Paroubek si ovšem přeje, aby dosavadní koalice dokončila předsednictví i po vyjádření nedůvěry.
Pozice premiéra v čele EU je tímto krokem nepochybně oslabena.
"Pokud v čele předsedající země EU bude vláda, která přišla doma o důvěru, zpochybní to celý koncept rotujícího půlročního předsednictví," uvedla pro Reuters politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické v Praze.
