Varšava - Chceme i po odchodu Británie jednotnou Evropskou unii bez různých skupin jen pro některé členy, vyzvali premiéři čtyř středoevropských zemí na setkání ve Varšavě.
Tento týden Evropská komise zveřejnila pět plánů na budoucnost EU, ve kterých se hovoří i o tzv. dvourychlostní Evropě. Tedy že by se unie rozdělila do několika skupin, které budou v různé míře spojené.
Právě to ale Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko shodně odmítly.
"Chceme reformy, chceme posílit demokratickou a státní kontrolu nad rozhodovacími procesy v unii. Zároveň chceme jasnou rovnost zájmů všech členských zemí a do budoucna udržení společného trhu a schengenského prostoru," řekla ve čtvrtek hostitelka schůzky visegrádské čtyřky, polská premiérka Beata Szydlová.
O pěti scénářích se bude diskutovat až do summitu v Římě, který má na konci března připomenout 60. výročí založení unie.
Slovenský premiér Robert Fico ale přípravy summitu kritizuje. Podle něj je průběh vzniku závěrečného dokumentu, který by měl nastínit budoucnost unie, "žalostný".
Pět budoucností EU
Evropská komise dala tento týden na stůl pět scénářů budoucnosti, které by se stručně daly podle serveru Politico shrnout následovně:
1) pokračování ve stejné politice EU beze změn,
2) udržení pouze společného trhu,
3) jen ti, kteří chtějí dělat společně víc,
4) dělat méně věcí efektivněji,
5) dělat společně mnohem více.
Některé scénáře naznačují vytvoření dvourychlostní Evropy - tedy států, které se v budoucnu budou integrovat více, a které naopak chtějí propojení rozvolnit. To ale čtyři státy Visegrádu odmítají.
Politiku Visegrádské skupiny teď táhnou mnohem více národně a populisticky orientované vlády Maďarska a Polska, které chtějí větší důraz na politiku jednotlivých členských států. "Žijeme v období, kdy se mění světový pořádek, a je třeba si v něm najít své místo. Asiaté už to udělali, Britové to udělali a nyní je na nás, kontinentálních Evropanech, abychom své místo našli také," řekl maďarský premiér Viktor Orbán.
Římský summit měl být původně spíš oslavnou připomínkou výročí podpisu smluv, které daly základ dnešní unii. Po referendu, které nasměrovalo Británii ven z EU, se ale změnil v klíčovou schůzku. Ta by měla nastínit budoucí podobu unie.
Evropští politici s obavami čekají na výsledky letošních klíčových voleb v Nizozemsku, Francii a Německu, ve kterých mohou radikálně posílit euroskeptici. Pokud v prezidentských volbách ve Francii vyhraje šéfka Národní fronty Marine Le Penová, je dokonce možné pochybovat o budoucnosti EU jako takové.
Hlavní téma: potraviny
Summit visegrádské čtyřky ve Varšavě měl ovšem oficiálně jako hlavní téma kvalitu potravin. Premiéři kritizovali výrobce, že v mladších členských zemích unie prodávají méně kvalitní zboží - přitom často za více peněz.
Visegrádská čtyřka chce, aby Evropská komise dotlačila potravináře k tomu, že budou pod stejnými značkami po celé Evropě vyrábět a prodávat stejně kvalitní výrobky.
"Pokud reakce komise nebude dostatečná, budeme iniciovat občanskou iniciativu (tedy petici milionu občanů EU - pozn. red.), kterou se komise bude muset zabývat," pohrozil slovenský premiér Fico, který toto téma na půdu Visegrádské skupiny přinesl.
