Hanoj - Běžné bojové cvičení to není. Nepředcházely by mu týdny ostré diplomacie a agresivní námořní výpady.
Jednu z nejživějších námořních oblastí na světě - Jihočínské moře - zachvátil konflikt mezi Čínou a Vietnamem. Asijská velmoc čelí obvinění, že svévolně narušuje vietnamské teritorium a snaží se strategickou oblast ovládnout.
Hanoj viní Peking z cíleného přeřezání kabelů lodě, jež prováděla na moři ropný průzkum. Čína si naopak stěžuje na ničení sítí svých vlastních rybářských plavidel.
"Stále víc upřednostňuji slovo agresivní - mám-li popsat chování Číny v Jihočínském moři," řekl Reuters Ian Storey z Institutu jihoasijských studií v Singapuru.
Američané, pomozte... ale jen trochu
Konflikt dokonce přiměl vietnamskou komunistickou vládu, aby výjimečně povolila demonstrace: lidé na ulicích protestují proti chování Číny s transparenty v rukou.
Infobox
Jihočínské moře
- Rozloha 1,7 mil. km/2
- Více než 200 ostrovů, většina neobyvatelná.
- Předpokládá se, že na dně jsou rozsáhlá naleziště ropy a plynu.
- Jihočínské moře si nárokuje šest zemí: Taiwan, Filipíny, Malajsie, Vietnam, Brunej a Čína.
- Ve skutečnosti jsou ale spory většinou vedeny mezi Čínou a zbylými státy.
- Úmluva OSN o mořském právu říká, že každá země má nárok na území, vzdálené od pobřeží 12 námořních mil (22,2 km), včetně ostrovů
- Existuje také Exkluzivní ekonomická zóna (EEZ) o velikosti 200 námořních mil (370 km)
- EEZ dovoluje státům dosáhnout na přírodní bohatství, vědecký výzkum a stavbu budov
Námořní cvičení má dvě fáze - noční a denní. Vojáci při něm používají ostrou munici. Odehrává se asi 40 km od centrální provincie Quang Nam.
Komerční lodě dostaly upozornění, aby se oblasti vyhnuli. Jihočínské moře protíná důležitá obchodní cesta. Čínská média to označila za ukázku vojenské síly, namířené proti Pekingu.
Vietnam nemůže Čínu porazit vojensky, proto spoléhá na mezinárodní společenství v čele s USA.
Washington sehrál roli vyjednavače už loni, kdy problém přednesl spolu s ostatními zeměmi na zasedání Sdružení národů Jihovýchodní Asie (ASEAN). Peking tehdy reagoval velmi rozhořčeně.
Proto se neočekává., že by se teď Washington do otevřeného střetu s Pekingem pouštěl.
"Státy Jihovýchodní Asie si přejí americkou podporu. Nesmí být ale příliš velká. Nepřejí si izolovanou Čínu, protože poté by se museli tyto státy samy přidat na jednu nebo druhou stranu," pověděl Reuters Carlyle Thayer, profesor Akademie australských obranných sil.
