Londýn - Každou vteřinu se na světě prodá zhruba 20 tisíc plastových lahví. Každou minutu je to více než milion.
Vyplývá to z nového průzkumu britské společnosti Euromonitor International, podle které jsou PET lahve globálně druhým nejčastěji používaným obalem - hned po plastových sáčcích.
Přesto, že je polyethylentereftalát (zkratkou PET) recyklovatelný, představuje pro životní prostředí velkou hrozbu, která je podle studie srovnatelná s globálním oteplováním.
Na světě je ho tolik, že úsilí lahve shromažďovat a znovu zpracovat už jednoduše nestačí tempu, jakým se vyrábějí úplně nové.
Loni se podařilo posbírat a recyklovat méně než polovinu lahví, které se po celém světě prodaly. Jenže jen 7 procent z tohoto zpracovaného materiálu bylo nakonec použito na výrobu dalších lahví.
Například nápojová společnost Coca-Cola odmítá zveřejnit, kolik plastových lahví vyrábí.
Podle analýzy neziskové organizace Greenpeace však spolu s dalšími pěti největšími producenty nápojů využívá pro výrobu nových lahví pouze 6,6 procenta recyklovaného plastu.
Většinou to je kvůli vzhledu. Lahve z použitého plastu se neblýskají, nejsou hladké ani průzračné.
Balená pitná voda
Celková spotřeba PET lahví se navíc za poslední roky významně zvyšuje. Loni se na světě prodalo více než 480 miliard plastových lahví, přitom před deseti lety to bylo něco kolem 300 miliard.
Pokud bude tento trend pokračovat, odhaduje se, že jen za tři roky spotřeba plastových lahví vzroste o pětinu. Do 20 let by se pak zdvojnásobila.
Do většiny PET lahví se přitom balí pitná voda.
Nejvíce balené vody vyprodukuje Asie, které jasně vévodí Čína. V roce 2015 tvořila čínská poptávka po polyethylentereftalátu celých 28 procent z globální produkce. A stále roste.
Podle Rosemary Downeyové, analytičky z Euromonitor International, je to dáno především posedlostí po zdravém životním stylu.
"Může za to touha žít zdravě a na druhé straně obava z kontaminace podzemních vod, a tedy ohledně kvality vody z vodovodu," vysvětlila britskému listu The Guardian.
Plasty pojídají i lidé
Nezrecyklované lahve většinou končí na skládkách a v moři, v tělech ryb a podle odborníků nakonec i v jídelníčku lidí.
V roce 2014 plavalo v oceánech podle studie zveřejněné v časopisu Science pět bilionů kusů z umělé hmoty.
Plast se za nějakou dobu v moři rozloží na drobné částice známé jako mikroplast, který pak pojídají ryby a jiní živočichové.
Každý rok skončí v mořích zhruba 5 až 13 milionů tun plastového odpadu. Jen jedno procento z něj přitom pluje na hladině. Zbytek se rozptýlí podél břehů, uvázne hluboko na dně nebo zůstane právě v tělech mořských organismů.
Vědci se obávají, že v roce 2050 by v oceánech mohlo být víc plastů než ryb. Alespoň co se hmotnosti týče.
Nedávno vypracovala belgická univerzita v Gentu studii, podle níž lidé, kteří mají rádi mořské plody, můžou pozřít až 11 000 drobných kousků mikroplastu ročně.
