Oceán vyplavil tuny odpadu na pláže korálového ostrova. Úplně mi to vyrazilo dech, říká vědkyně

František Typovský
17. 5. 2017 11:34
Hendersonův ostrov v jižním Pacifiku, který je zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO, zaplavilo velké množství plastového odpadu. Ostrov je neobydlený a dlouho unikal větší pozornosti vědců, kteří znečištění monitorují. Na plážích každým dnem přibudou další tisíce kusů smetí. Současných téměř 18 milionů tun odpadu je světovým rekordem – větší hustotu smetí ještě vědci nikde nezaznamenali. Odpadky na plážích jednoho z nejodlehlejších míst planety mohou zničit tamní vzácnou přírodu.
Oceán vyplavil tuny odpadu na pláže korálového ostrova | Video: Reuters

Sydney - Když se Jennifer Laversová, vědkyně z Tasmánské univerzity v Hobartu, blížila se svým týmem k pobřeží neobydleného Hendersonova ostrova v jižní části Tichého oceánu, nestačila se divit. 

Pláže kolem malého kamenného korálového ostrůvku, který je jedním z nejodlehlejších míst planety, totiž pokrývaly tisíce kusů odpadu. "To množství mi úplně vyrazilo dech. Nepořádek je na všech plážích, ale tohle překonalo má očekávání," řekla vědkyně deníku The Guardian

Vědkyně tu napočítala 671 kusů plastu na metr čtvereční. Ostrov podle odhadu jejího týmu obklopovalo na 38 milionů kusů plastu, dohromady vážících přes 17 milionů tun. To by představovalo prozatímní světový rekord. Větší hustotu rozmístění odpadu ještě vědci nikde jinde nezaznamenali.

"Na základě vzorků z pěti různých lokalit odhadujeme, že na ostrově je přes 17 tun plastového odpadu," uvedla Laversová.

Tým Laversové zjistil, že přibližně stejné množství vyprodukuje lidstvo za dvě vteřiny.

Smetiště pod povrchem

Odpadky viditelné lidskému oku však tvoří sotva třetinu jeho celkového objemu na ostrově.

Podle vědců se zhruba 68-70 procent odpadků nachází pod zemí, v hloubce větší než deset centimetrů pod povrchem, do níž šly vědecké sondy. Vědci navíc počítali pouze kousky smetí větší než dva milimetry.

Každým dnem k ostrovu navíc připlouvá na 13 tisíc nových kusů odpadu. 

Smetí z moře momentálně slouží jako domov krabům, kteří si v něm vystavěli svá obydlí. Žijí v toxických lahvích s kosmetikou či v konzervách.

Laversová popisuje, že se jeden z krabů "nastěhoval" i do vyplavené hlavy od panenky. "Bylo to docela tragické vidět ty nádherné kraby cupitat mezi naším lidským nepořádkem," dodala vědkyně.

Korálový Hendersonův ostrov je součástí čtveřice takzvaných Pitcairnových ostrovů. Leží v jižní části Tichého oceánu poblíž Velikonočního ostrova. Pro svou unikátnost je zapsaný na seznamu Světového dědictví UNESCO

Skupina australských vědců volá po snížení produkce mořského odpadu. Podle Laversové je klíčem urgovat vlády jednotlivých zemí. "Nečekejme na vědu. Nedebatujme o tom. Množství odpadu v oceánech je obrovské, a s tím musíme něco udělat," tvrdí odhodlaně vědkyně. 

 

Právě se děje

před 50 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 51 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy