Na 59 procent oslovených republikánů uvedlo, že si přejí, aby exprezident hrál do budoucna v jejich straně významnou roli. To je o 18 procentních bodů více, než v průzkumu provedeném bezprostředně po útoku Trumpových příznivců na Kapitol, při němž přišlo o život pět lidí.
Podle serveru Politico je šetření dokladem toho, že se republikáni velice rychle přenesli přes jakékoliv pochybnosti ohledně Trumpa a jeho možného spojení s bezprecedentními násilnostmi. Podle řady pozorovatelů za ně exprezident nese zodpovědnost kvůli tomu, že soustavně zpochybňoval výsledky listopadových voleb a opakoval svá nijak nepodložená tvrzení o volebních podvodech.
List The Guardian však upozorňuje, že od nepokojů ze začátku ledna opustilo stranu několik desítek tisíc jejích přívrženců a většina Američanů se domnívá, že by Trump neměl mít možnost o Bílý dům znovu usilovat.
Zamezit Trumpovi v další kandidatuře bylo cílem ústavní žaloby, kterou na exprezidenta podala demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů. Senát by totiž v případě odsouzení Trumpa mohl exprezidentovi rovněž zakázat v budoucnu usilovat o jakýkoliv veřejný úřad. Trumpa však shledalo vinným jen 57 senátorů ze 100, tedy o deset méně, než bylo pro jeho odsouzení potřeba. Exprezident se tak může za čtyři roky opět ucházet o Bílý dům.
Ačkoliv do primárek v roce 2024 zbývá ještě dost času a situace se ještě může zásadně proměnit, Trump nyní mezi případnými republikánskými uchazeči o prezidentství významně převládá. Druhou největší podporu má mezi spolustraníky jeho někdejší viceprezident Mike Pence s 12 procenty, šest procent dotazovaných by podpořilo Trumpova syna Donalda mladšího a bývalou velvyslankyni USA při OSN Nikki Haleyovou. Další prominentní republikánské figury jako senátoři Ted Cruz, Mitt Romney či Tom Cotton mají méně než pětiprocentní podporu.
Trump, jemuž v roce 2024 bude 78 let, zatím oficiálně neoznámil, zda bude chtít znovu kandidovat. Průzkum nicméně podle Morning Consult vyvrátil tvrzení, že nepokoje exprezidentových příznivců v Kapitolu budou začátkem jeho politického konce v republikánské straně.
Mezi republikány také významně klesá přesvědčení, že by Trump nesl za násilnosti zodpovědnost. V průzkumu provedeném po napadení Kapitolu jej za odpovědného považovalo 41 procent spolustraníků, v nejnovějším šetření je to již o 14 procentních bodů méně. O deset bodů více dotazovaných republikánů přitom přisuzuje vinu demokratům v Kongresu, je jich nyní 58 procent.
Postoje mezi republikány jsou přitom v ostrém protikladu s pohledem většiny Američanů, mezi nimiž přičítá Trumpovi vinu za nepokoje 64 procent dotazovaných.
Podpora neúspěšné ústavní žaloby podané Sněmovnou reprezentantů vcelku přesně kopíruje stranické linie. Z demokratů s ní souhlasí 87 procent dotazovaných, mezi republikány pak 17 procent. Nezávislí voliči, kteří se nehlásí ani k jedné z hlavních politických stran, žalobu podporují asi z poloviny.
Mezi republikány podle Politico ve větší míře převládají různé konspirační teorie, jejichž projevem jsou například pochybnosti ohledně toho, kdo ve skutečnosti Kongresu 6. ledna vtrhnul. Mezi demokraty 83 procent dotazovaných uvádí, že šlo o Trumpovy příznivce. U republikánů však tuto odpověď uvedlo jen 43 procent respondentů, 29 procent jich pak řeklo, že šlo o Trumpovy protivníky. Asi čtvrtina republikánů prý v této věci nemá jasno.
