Desítky zraněných ve Venezuele: Guaidó burcuje armádu k pádu režimu, Maduro odolává

Foto: Reuters
Simona Fendrychová Simone Radačičová spi Simona Fendrychová, Simone Radačičová, spi
Aktualizováno 1. 5. 2019 8:08
Více než sedmdesát lidí je zraněných po střetech ve venezuelské metropoli Caracas. Samozvaný prozatímní venezuelský prezident Juan Guaidó ohlásil včera spuštění Operace Svoboda a vyzval armádu ke svržení režimu Nicoláse Madura. Ten byl podle Spojených států připraven odletět do exilu na Kubu, venezuelský velvyslanec při OSN Samuel Moncada však posléze oznámil, že Guaidóvi stoupenci byli poraženi.

Situace ve Venezuele je nyní nepřehledná. Šéf opozice Guaidó vyzval včera před svítáním vojáky ke svržení režimu. Představitelé Madurovy vlády však tvrdí, že většina armády je na jejich straně a opozice je poražena. 

Na Twitteru se včera objevilo video, na kterém stojí Guaidó obklopený vojáky a vyzývá Venezuelce, aby vyšli do ulic. Tvrdí, že má podporu ozbrojených složek a že venezuelský lid právě "odstartoval definitivní konec útlaku".

Vedle něj byl podle agentury Reuters vidět i opoziční vůdce Leopoldo Lopéz, který byl doposud v domácím vězení. Ten na svém Twitteru uvedl, že byl propuštěn armádou na příkaz prezidenta Guaidóa.

Podle Guaidóa šlo o poslední fázi jeho snahy o svržení autoritativního prezidenta Nicoláse Madura. Podle agentury Reuters stál Guaidó na letecké základně nedaleko metropole Caracasu. Tvrdil, že má podporu armády, která od dob Huga Cháveze tradičně stála na straně prezidenta.

"Národní ozbrojené síly udělaly správné rozhodnutí a spoléhají na podporu venezuelského lidu," říká Guaidó ve videu, které zveřejnil na svém Twitteru.

Vláda ale stále tvrdí, že armáda stojí na její straně. Podle venezuelského ministra informací kabinet údajně čelí jen malé skupině zrádců z řad ozbrojených složek, kteří se pokoušejí o puč. I Nicolás Maduro se nechal slyšet, že mu armáda zůstává "naprosto loajální".

Ve státní televizi následně oznámil výměnu na postu šéfa rozvědky. Tajnou službu nově povede Gustavo González, který již v minulosti tuto funkci zastával, nahradí tak dosavadního ředitele Manuela Figueru. Figuera podle agentury AP napsal venezuelskému lidu dopis, v němž se kriticky vyjádřil o Madurovi a uvedl, že je čas zemi přebudovat.

Šéf provládního ústavodárného shromáždění Diosdado Cabello vyzval všechny stoupence Nicoláse Madura z řad venezuelského lidu, aby taktéž vyšli do ulic a naopak vyjádřili podporu režimu. 

Podle Reuters se ke Guaidóovi a jeho vojenskému doprovodu připojilo u základny několik set civilistů a bezpečnostní složky na ně střílely slzný plyn. Po krátké přestřelce palba ustala, Guaidó z místa asi po třech hodinách odjel. Agentura AP napsala, že prozatím nic nenaznačuje, že by se armáda chystala k revoltě. Ministr obrany Vladimir Padrino prohlásil, že vojáci stále brání ústavu a úřady a hlásí se v kasárnách a na základnách. Madura přišlo k jeho paláci podpořit několik set lidí.

Guaidóův zástupce ve Washingtonu vyzval Venezuelany, aby "zůstali v ulicích". Situace na místě není příliš přehledná. Televize Reuters zveřejnila snímky, na nichž je vidět auta národní gardy, jak najížděla do demonstrantů u vojenské základny v Caracasu. Lidé na auta házeli kamení a strkali do nich holemi. Podle zdravotnických úřadů je zraněných přes 70 lidí. V zemi navíc nefunguje několik televizních stanic, včetně CNN, která záběry najíždějících aut odvysílala.

Takhle to vypadá na mostě nedaleko letecké základny La Carlota, kde ráno vystoupil Juan Guaidó s vojáky:

Zatím není jasné, na čí straně armáda skutečně stojí. Podle amerického deníku The Washington Post ale počet vojáků, kteří na videu stojí za Guaidóem, napovídá, že jde doposud o největší výzvu pro Madurův režim.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo mezitím v CNN prohlásil, že Maduro byl v úterý připraven odletět do exilu na Kubu, kvůli nesouhlasnému postoji Rusů ale svůj názor změnil. "Měl na ranveji letadlo, byl připraven ráno odejít," řekl Pompeo. "Rusové poukázali na to, že by měl zůstat," dodal s tím, že Maduro by zamířil do Havany.

Venezuelský velvyslanec při OSN Samuel Moncada však zároveň oznámil, že Maduro porazil Guaidóa a jeho podporovatele a země se nyní nachází ve stavu "dokonalé normálnosti". "Podnikl nezbytné kroky k zajištění bezpečnosti a práva našeho lidu na mír," řekl o Madurovi Moncada. "Porazili jsme je," dodal.

Moncada rovněž podle AP kritizoval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese za to, že se otevřeně nepostavil na Madurovu podporu proti Guaidóovi. Guterres v úterý vyzval všechny strany ke zdrženlivosti a ke klidu, aby se předešlo násilí.

V Caracasu je slyšet střelba:

Juan Guaidó je šéfem Národního shromáždění, venezuelského parlamentu, který od roku 2015 ovládá opozice, ale jenž má omezené pravomoci. Prohlásil se za prozatímního prezidenta, protože podle něj znovuzvolení Nicoláse Madura v roce 2018 bylo neoprávněné a proběhlo v nedemokratických podmínkách. Guaidóa uznává na 50 zemí včetně USA a České republiky.

Reakce okolních států

Situaci ve Venezuele sleduje kromě okolních států a Španělska podle vyjádření Bílého domu i americký prezident Donald Trump. Zatím se ale k dění přímo nevyjádřil. Na twitteru však pohrozil Kubě embargem a tvrdými sankcemi, pokud kubánské vojenské jednotky ve Venezuele neskončí se zabíjením lidí a protiústavními činy

Guaidóa včera podpořili američtí politici včetně ministra zahraničí Mikea Pompea a viceprezidenta Mikea Pence. Pompeo se situací ve Venezuele obeznámí republikánské členy Senátu.

Španělsko vyzvalo obě strany ve Venezuele, aby se vyhnuly násilí. Madrid v prohlášení uvedl, že nepodporuje jakýkoliv puč. Venezuela podle něj potřebuje volby.

Kolumbijský prezident Iván Duque podle agentury AFP naopak vyzval venezuelskou armádu, aby jednotně podpořila Juana Guaidóa. Také brazilské ministerstvo zahraničí se nechalo slyšet, že podporuje přechod k demokracii ve Venezuele a očekává, že armáda bude jeho součástí.

Mexiko sleduje situaci s obavami z násilí, které by mohlo propuknout. Nedaleko základny La Carlota se zatím scházejí davy podporující Juana Guaidóa.

Rusko obvinilo venezuelskou opozici z metod násilné konfrontace, z provokování nepokojů a ze snahy zavléct do incidentů armádu. Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení vyzvalo venezuelské opoziční síly k ukončení násilností, které by mohly přerůst v krveprolití.

Ministerstvo obvinilo "radikální opozici", že se uchýlila k silovým a konfrontačním metodám. "Místo pokojného urovnání politických sporů zamířili k rozpoutání konfliktu, porušování veřejného pořádku a ke srážkám za účasti ozbrojených sil," uvádí se v prohlášení. Rozpory by přitom měly být podle Ruska vyřešeny vyjednáváním bez předběžných podmínek.

Ještě předtím Rusko podle agentury Bloomberg ujistilo, že do probíhajícího konfliktu nebude zasahovat. Ruská ambasáda v Caracasu prostřednictvím agentury Interfax informovala, že Moskva ve Venezuele nemá bojeschopné jednotky.

Klíčová role armády ve Venezuele

Klíčová role armády ve Venezuele

Ve Venezuele hraje armáda tradičně velkou roli. K režimu ji připoutal už Hugo Chávez, který byl sám důstojníkem výsadkářů. Prezident, který zemřel v roce 2013, využil v roce 2002 nepovedeného pokusu o puč. Tehdy "očistil" venezuelské vojsko od možných rebelů, kteří s jeho režimem nesouhlasili. Podařilo se mu postupně napojit vojsko na vysoké státní funkce. Tím si pojistil loajalitu.

Nicolás Maduro na svého politického mentora Cháveze navázal. Armádní činitelé mají přední funkce v jeho vládě - v ní sedí nejméně deset generálů, ať už aktivních, nebo ve výslužbě. Ovládají například ministerstva vnitra nebo energetiky.

Vojáci stojí i v čele státních podniků. Příkladem je někdejší perla venezuelské ekonomiky, státní ropná společnost PDVSA, jejímž výkonným ředitelem je generál Manuel Quevedo.

Armádní špičky se zapletly i do obchodu s drogami. USA podezírají z prodeje drog třeba ministra vnitra Néstora Reverola. I to je důvod, proč mnozí důstojníci nemají zájem na změně režimu - pokud by Maduro padl, tak by mohli přijít o lukrativní funkce nebo skončit ve vězení. Z Madurova režimu nyní profitují.

Podle různých zpráv od světových agentur a médií je ale jiná situace u běžných vojáků. I na ně dopadá nedostatek potravin a léků či časté výpadky elektřiny.

Loni podle informací agentury Reuters dezertovaly z armády čtyři tisíce mužů. Utíkají hlavně do Brazílie nebo Kolumbie. Všem dezertérům ale hrozí represe. Pokud ne přímo jim, tak jejich příbuzným.

Prozatímní prezident Juan Guaidó se pokouší získat armádu na svoji stranu i příslibem amnestie. Ta by se týkala všech, kteří se zřeknou Madurova režimu a zasadí se o přechod k demokracii. Amnestie se ale nebude vztahovat na "zločiny proti lidskosti, významné porušování lidských práv ani válečné zločiny".

 

Právě se děje

před 57 minutami

Exhejtman Zimola chce jako člen ČSSD kandidovat za Změnu 2020 v krajských volbách

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola hodlá v krajských volbách v příštím roce kandidovat za hnutí Změna 2020. Jedná se podle něj o hnutí členů ČSSD i nestraníků. Za Změnu 2020 by mohli kandidovat i někteří další lidé z vedení jihočeské sociální demokracie.

"Nemáme v plánu střílet do nohy ČSSD a ani stranu nějak štěpit. Je to určitá vize, s níž chceme do voleb jít, a vycházíme z modelu, který využil Michal Šmarda," uvedl Jiří Zimola. Řekl, že Šmarda loni v komunálních volbách v Novém Městě na Moravě jako člen sociální demokracie vedl formaci Lepší Nové Město a stal se starostou. Předseda jihočeské ČSSD dodal, že Změna 2020 se otevře i adeptům z řad nestraníků, kteří prý nechtějí figurovat na kandidátní listině sociální demokracie.

Další zprávy