Nejvíce zraněných si zatím vyžádal zásah policie proti demonstrantům ve městě Maracaibo, které leží ve státě Zulia. Lidé tam šli manifestovat před sídlo národní energetické společnosti Corpoelec. Venezuelané se totiž v posledních týdnech potýkají se stále častějšími výpadky elektřiny, které provází i přerušování dodávek vody. Kvůli tomu se zavírají také obchody a školy, elektřina chybí i v nemocnicích.
"Jsem otec rodiny, mám rád své děti, ženu i matku a oni mi je zabíjejí. Radši se nechám zastřelit na demonstraci, než abych umíral v agonii," popsal zoufalou situaci televizi TV Venezuela jeden z demonstrantů v Caracasu. "Kvůli nedostatku léků mi umřela žena. Nechci takovouto Venezuelu, chci Venezuelu svobodnou," uvedl další z účastníků manifestace v metropoli Caracasu.
"Neexistují slova, jimiž bychom mohli vyjádřit, jak trpíme ve státě Zulia. Nemáme elektřinu ani vodu, obchody jsou zavřené," řekla televizi TV Venezuela poslankyně Nora Brachová, než ji policie zadržela. Zatčen byl mimo jiné i poslanec Renzo Prieta.
Sobotní demonstrace svolal stejně jako v předchozích týdnech šéf opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, jehož velká část Venezuelanů i na šest desítek zemí uznává za prozatímního prezidenta. Pětatřicetiletý Guaidó se jím prohlásil z pozice šéfa parlamentu letos 23. ledna, když poslanci odmítli nový mandát prezidenta Madura jako nelegitimní s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Právě transparentní volby jsou jedním z cílů opozice.
"Budeme chodit demonstrovat, dokud nedosáhneme svobody," prohlásil v sobotu na demonstraci v Caracasu Guaidó, který vyzval k dalšímu protestu na středu. Pozval také státní zaměstnance, aby přišli v pondělí na jednání s opozicí do parlamentu a pomohli k obnovení demokracie v zemi.
Primárním cílem opozice je ale otevření hranic pro humanitární pomoc, která čeká v Kolumbii a kterou Madurova vláda odmítá do země vpustit, protože ji označuje za americkou intervenci. Spojené státy jsou hlavním podporovatelem venezuelské opozice a snaží se Madura přimět k rezignaci mimo jiné hospodářskými sankcemi. Ty Washington zaváděl postupně na představitele Madurova režimu, letos ale sáhl i k sankcím vůči venezuelské státní ropné společnosti PDVSA. Ropa je hlavním zdrojem příjmů Venezuely.
Naposledy v pátek zavedlo americké ministerstvo financí sankce vůči dvěma firmám - se sídlem v Řecku a v Libérii -, které dovážejí venezuelskou ropu na Kubu, a vůči 34 lodím ve vlastnictví PDVSA. "Kuba je jedním z hlavních dovozců venezuelské ropy a za to Caracasu pomáhá mimo jiné vysíláním poradců, vojáků či agentů rozvědky. To vše s cílem, aby Maduro zůstal u moci," zdůvodnily Spojené státy mimo jiné páteční sankce.
Manifestace v sobotu svolala i Madurova socialistická strana, jejíž příznivci se sešli v Caracasu. Maduro má stále i podporu armády, jejíž část je vládě loajální kvůli obavám z represí. Za Madurem stojí i Rusko, Čína nebo Turecko.
