Velké země stahují vojáky z Afghánistánu. Češi ještě ne

Martin Novák Martin Novák
23. 6. 2011 14:47
USA, Francie a Německo začínají posílat vojáky domů. Čechů v Afghánistánu přibývá
Český voják na misi v Afghánistánu.
Český voják na misi v Afghánistánu. | Foto: REUTERS/Shamil Zhumatov

* USA pošlou do příštího roku z Afghánistánu domů třetinu svých vojáků * Plán na stahování svých sil oznámily i Francie a Německo * Vidím a Zaorálek se neshodují v tom, zda má Česko připravený plán k odchodu z Afghánistánu

Praha - Spojené státy, Francie a Německo oznámily stažení části svých vojenských sil z Afghánistánu, Česká republika se k tomuto kroku zatím nechystá.

Momentálně je v asijské zemi přes šest stovek českých vojáků a dvanáct příslušníků provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru na východě Afghánistánu. Tyto týmy poskytují místním Afgháncům pomoc, staví nebo opravují například školy, nemocnice, jezy a jiné objekty.

Podle záměru české vlády, schváleného loni v říjnu, by mělo letos působit v Afghánistánu maximálně 720 českých vojáků a příští rok 640 vojáků.

Americké rozhodnutí omezit také provoz provinčních a rekonstrukčních týmů se může dotknout i českých odborníků, kteří pracují na různých projektech v provincii Lógar, kde na jejich bezpečnost dohlíží 293 českých vojáků.

Z 80 amerických týmů má zůstat jen polovina. Agentura AP citovala nejmenovaného představitele Obamovy administrativy, který řekl, že zřejmě skončí i řada odborníků z jiných západních států, a to do roku 2014.

Ministerstvo: Do roku 2012 je jasno

České ministerstvo obrany v tuto chvíli žádně změny neplánuje. 

"Postupné předávání činností do afghánských rukou je proces, na kterém se již dříve shodly všechny země podílející se na operaci ISAF (Mezinárodních sil na podporu bezpečnosti v Afghánistánu). Co se týká vojenského zajištění českého provinčního rekonstrukčního týmu, tak máme Parlamentem schválený mandát do konce roku 2012 a nepředpokládáme, že bychom do té doby na stávající účasti něco měnili," sdělil mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

Ten tvrdí, že Obamou oznámené stažení amerických vojáků z Afghánistánu se netýká míst, kde působí Češi.

Nečas: Společně dovnitř, společně ven

Premiér Petr Nečas se ke stažení vyjádřil po schůzce s britským ministerským předsedou Davidem Cameronem. Potvrdil, že zatím se žádný český odchod nekoná.

"Myslím si, že ten princip 'Společně dovnitř, společně ven' by měl platit a Česká republika se ho bude jednoznačně držet. Vláda pod mým vedením neučiní žádné jednostranné kroky," prohlásil předseda české vlády.

Archivní foto. Vyznamenávání českých vojáků z Afghánistánu.
Archivní foto. Vyznamenávání českých vojáků z Afghánistánu. | Foto: Ministerstvo obrany

Opoziční ČSSD se loňské navýšení počtu českých vojáků nelíbí i s ohledem na to, že jiné státy své muže a ženy ze země stahují.

"Obávám se, že Česká republika je v tomto velmi opožděna a nemáme žádnou strategii odchodu. Měla by už být na stole, ale ještě se ani nezačalo. Je absurdní, když jiné země se připravují na odchod, a my naopak zvyšujeme počty vojáků. To není perspektivní. Navíc v době, kdy se ostatní budou stahovat, očekávám bezpečnostní situaci v Afghánistánu ještě nebezpečnější a více ohrožující životy českých vojáků," řekl Aktuálně.cz místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Opačně to vidí místopředseda Výboru Poslanecké sněmovny pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS).

Vycvičit Afghánce a odejít

Podle něj Česká republika strategii odchodu má a počítá se s tím, že stažení českých sil proběhne v souladu s postupným odchodem ostatních států.

"Rozhodně tam nezůstaneme ani o vteřinu déle, než by bylo potřeba. Naše mise se navíc mění z obranné na výcvikovou. Cvičíme afghánské vojáky, kteří převezmou kontrolu nad zemí po odchodu zahraničních sil. To je, myslím, správné. Náš odchod z Afghánistánu není otázkou měsíců, spíš několika málo let," uvedl poslanec na dotaz Aktuálně.cz

Domnívá se, že Obamovo rozhodnutí stáhnout část amerického kontingentu právě teď souvisí spíše s vnitropolitickou situací v USA.

"Před volbami chce ukázat, že alespoň nějaké předovlební sliby splnil. A k nim patřilo i stažení z Afghánistánu," říká Jan Vidím. 

Americký prezident Barack Obama v noci na středu ohlásil odchod 33 tisíc Američanů do září příštího roku.

Záměr zahájit postupné stahování svých kontingentů po Obamovi oznámili i francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německý ministr zahraničí Guido Westerwelle.

USA mají nyní v Afghánistánu přes sto tisíc vojáků, Francie více než čtyři tisíce vojáků, Německo skoro pět tisíc. O život tam přišlo od konce roku 2001 přes patnáct stovek Američanů, dvaašedesát Francouzů a pětapadesát Němců.

Česká republika doposud přišla v Afghánistánu o čtyři muže. Naposledy zahynul český voják letos na konci května.



 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Policisté na hranicích se Slovenskem zadrželi 240 migrantů a tři převaděče

Policisté od sobotního rána prověřili za 24 hodin na hranicích se Slovenskem 18 781 lidí, zadrželi 240 migrantů a tři převaděče. Vstup odepřeli 31 lidem, zpět na Slovensko vrátili 30 lidí. Policie to v neděli uvedla na Twitteru. Kontroly začaly o půlnoci ze středy na čtvrtek kvůli vysokému počtu uprchlíků, hlavně Syřanů, kteří přes Česko přecházejí do Německa a Rakouska.

V sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 utečenců ze Sýrie. Předtím se pokoušel ujet policii. Při nehodě se zranilo 21 lidí, bylo mezi nimi i pět dětí. Převaděč, který nehodu způsobil, vyvázl za volantem bez zranění.

Od zahájení kontrol do pátečního rána policie prověřila 23 521 lidí, zadržela 364 migrantů a 23 převaděčů, vstup odepřela 176 lidem, převážně ze Sýrie. Téměř tři desítky bývalých hraničních přechodů se Slovenskem i tzv. zelenou státní hranici budou stovky policistů hlídat minimálně deset dnů.

O dočasném zavedení kontrol rozhodla vláda v pondělí. Od začátku letošního roku zajistili policisté na území republiky téměř 12 tisíc migrantů, což výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Zadrželi také 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy