Obama posílá 30 tisíc vojáků z Afghánistánu domů

Václav Viták
23. 6. 2011 7:02
Do konce roku chce USA stáhnout ze země 10 tisíc mužů, do srpna 2012 dalších 23 tisíc
Barack Obama oznamuje v přímém přenosu, jak budou USA stahovat vojáky z Afghánistánu. 22. čevna 2011
Barack Obama oznamuje v přímém přenosu, jak budou USA stahovat vojáky z Afghánistánu. 22. čevna 2011 | Foto: Reuters

Washington - Netrpělivě očekávaný projev amerického prezidenta Baracka Obamy udělal ve středu jasno, jaké má Bílý dům plány s Afghánistánem.

Prezident oznámil, že počínaje červencem začnou USA s první etapou stahování vojáků z Afghánistánu. Do konce letošního roku se domů vrátí 10 tisíc mužů. Do srpna 2012 pak dalších 23 tisíc vojáků.

Obama, který své plány představil v živém televizním přenosu v čase nejvyšší večerní sledovanosti, také oznámil, že se mění povaha afghánské mise. Už nejde o akci bojovou, ale podpůrnou.

"Jde o začátek, nikoli konec naší snahy ukončit tuto válku," poznamenal prezident, který má v tuto chvíli v asijské zemi celkem 100 tisíc mužů.

Celkem už tažení v Afghánistánu a Iráku stálo americké daňové poplatníky 1300 miliard dolarů a jen loni činily výdaje na válku v Afghánistánu 120 miliard dolarů.

Hodně, nebo málo?

Obamovo oznámení začaly vzápětí komentovat špičky amerického politického života. Agentura Reuters uvedla, že šéfa Bílého domu bezvýhradně (a nepřekvapivě) podpořil ministr obrany Robert Gates. Ale například bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, rovněž demokratka, se domnívá, že by stahování mělo postupovat rychleji.

Ostatně - je to i pro Obamovo dobro. Podle posledních průzkumů si rekordních 56 procent Američanů přeje co nejrychlejší odchod všech jednotek z Afghánistánu. Analytici soudí, že harmonogram jejich odchodu značně ovlivní šance Baracka Obamy na znovuzvolení v příštím roce.

Barack Obama před osmnácti měsíci poslal v rámci nové taktiky do Afghánistánu posily o síle 30 tisíc mužů. Současně slíbil, že v červnu roku 2011 zahájí postupné stahování z Afghánistánu.

Nyní je Obama pod stále větším tlakem členů Kongresu i občanů, aby svůj slib naplnil co nejrychleji.

Jedním z hlavních argumentů stoupenců ukončení války proti teroru je smrt Usámy bin Ládina, kterého speciální americká úderka zlikvidovala 2. května v jeho úkrytu v pákistánském Abbottábádu.

Pentagon to však rozporoval s odůvodněním, že uspěchaný odchod jednotek by mohl vést ke ztrátě pozic, jež Američané vybojovali proti Tálibánu.

I proto nyní Obama své plány konzultoval jak s prezidentem Afghánistánu Hamídem Karzáím, tak i hlavou Pákistánu Ásifem Alím Zardárím. Podle CNN se telefonicky spojil s blízkými spojenci - britským premiérem Davidem Cameronem, francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Původní předpoklad, že poslední americký voják odejde z této středoasijské země v roce 2014, se ale zřejmě nenaplní.

Stavme mosty v Baltimore, ne v Kandaháru

Američané jsou vzhledem k prudce rostoucímu státnímu dluhu, rozpočtovému deficitu a vysoké nezaměstnanosti stále méně nakloněni drahým zahraničním misím.

Americké jednotky v Afghánistánu.
Americké jednotky v Afghánistánu. | Foto: Reuters

V pondělí například starostové amerických měst poprvé otevřeně prohlásili, že za americké daně by se měly stavět mosty "v Baltimore a Kansas City, ne v Bagdádu a Kandaháru".

Ve své rezoluci upozornili, že jen v květnu musely místní samosprávy zrušit 28 000 pracovních míst kvůli nedostatku peněz.

Podle listu The New York Times udělala Konference amerických starostů takové prohlášení poprvé od roku 1971, kdy vyzvala k ukončení války ve Vietnamu.

Válka v Afghánistánu trvá již deset let, je nejdelší, jakou kdy USA vedly a demokratický senátor Joe Manchin v souvislosti s ní v úterý prohlásil: "Otázka, které čelí prezident a my všichni, je jednoduchá. Rozhodneme se přebudovat Ameriku, nebo Afghánistán? Ve světle finančních hrozeb, před kterými stojí naše země, obojí udělat nemůžeme."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při požáru ubytovny na Sibiři zemřelo 11 lidí, další dva jsou zranění

Jedenáct lidí zemřelo a další dva utrpěli zranění při požáru dřevěné ubytovny pro zahraniční pracovníky v Tomské oblasti na západní Sibiři. S odkazem na místní úřady o tom informovala agentura TASS. Podle uzbeckého ministra pro mimořádné situace pocházelo deset obětí z Uzbekistánu. Jedenáctý mrtvý byl Rus.

Podle ruského ministerstva pro mimořádné události požár vypukl v 04:00 místního času (23:00 SEČ) a zcela zničil objekt o rozloze kolem 200 metrů čtverečních. "Podle posledních informací tam žilo 14 lidí, dvěma se podařilo utéct a 11 dalších zemřelo. Osud zbývající osoby je neznámý," sdělil agentuře TASS místní představitel.

Všechny oběti pracovaly pro dřevařskou společnost Greenwood. Shořelá budova přitom podle ruských úřadů nebyla určena pro bydlení. Na místo neštěstí dorazil gubernátor Tomské oblasti Sergej Žvačkin a nařídil požární bezpečnostní kontrolu v celém regionu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bývalé sídlo Tuzexu v centru Prahy koupila skupina Generali, plánuje rozsáhlou rekonstrukci objektu

Dům v centru Prahy, v němž v minulosti sídlil například Tuzex, získala skupina Generali. Budovu na rohu ulic Jeruzalémská a U Půjčovny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Cenu transakce ani plánované využití domu Generali neuvedla. V roce 2017 změnil majitele za 355 milionů korun. Podle odborníků by vzhledem k lokalitě byla vhodná přestavba na hotel nebo rezidenční bydlení. Informuje o tom deník E15.

Objekt U Půjčovny 10 je v památkově chráněné lokalitě. Jde o rohový dům se dvěma nezávislými vchody a vjezdem. V budově je kromě komerční plochy 14 bytů. Celá budova má pět nadzemních podlaží. Objekt je z poloviny dřevěná vestavba se zděnými obvodovými zdmi. Součástí areálu je velký sál, který lze využívat na konference. K objektu patří sousední parcela, která byla využívána jako hřiště.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zda bude mít Kubera státní pohřeb, rozhodne rodina, Senát jeho nástupce zvolí v únoru

Den po náhlém úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) se v úterý sejde organizační výbor horní komory Parlamentu, složený z vedení Senátu a zástupců senátních klubů. Očekává se, že jeho členové se vyjádří mimo jiné ke způsobu, jakým Senát uctí Kuberovu památku, a také k výběru jeho nástupce. V novodobé historii země je to poprvé, kdy ve funkci zemřel jeden z nejvyšších ústavních činitelů.

Kubera stál v čele horní parlamentní komory od předloňského roku. Zda bude mít státní pohřeb či pohřeb se státními poctami, záleží na rozhodnutí rodiny.

První místopředseda Senátu Jiří Růžička (za STAN) předpokládá, že Senát by se k volbě nového předsedy mohl sejít na mimořádné schůzi v první polovině února. Kandidáty mohou podle zákona navrhnout senátorské kluby i jednotliví senátoři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy