reklama
 
 

Vědci zkoumali padesát mořských zvířat, všechna v sobě měla plasty. Šokující, říkají

5. 2. 2019 20:26
Padesátku mořských zvířat, která moře vyplavilo na britské břehy, zkoumal tým špičkových vědců. A došel k alarmujícím zjištěním: Ať už šlo o delfína, tuleně, nebo velrybu, každý z těchto živočichů měl v těle plasty.

Tým expertů, jejichž výzkum zveřejnil na konci ledna odborný časopis Nature, označuje své závěry za šokující, ale ne nečekané. Každý z mořských živočichů měl v sobě plastové částečky menší než pět milimetrů (takzvané mikroplasty). V mnohem větší míře je odborníci detekovali v jejich žaludcích než ve střevech. 

Autoři výzkumu se zaměřili na celkem pět desítek zvířat, a to deseti různých druhů delfína, tuleně a velryby. Konkrétně šlo o delfína pruhovaného, delfína obecného, delfína skákavého, plískavici bělobokou, plískavici bělonosou plískavici šedou, sviňuchu obecnou, kogii tuponosou, tuleně kuželozubého a tuleně obecného. 

"Počet částic v každém zvířeti byl relativně nízký, průměr byl 5,5 částice na jednoho živočicha," citoval server Phys Sarah Nelmsovou z Exeterské univerzity, která studii vedla. Vědci u padesátky zvířat zaznamenali celkem 273 částic, z nichž 261 bylo menších než pět milimetrů. Pouze jediný živočich, mládě delfína obecného, měl v sobě větší kus plastů, takzvané makroplasty. Pocházely ze zeleného pletiva. 

Jinak autoři studie nejčastěji naráželi na syntetická vlákna z oblečení, rybářských sítí, zubních kartáčků i další předměty vyrobené z nylonu. Výjimku netvořily ani plastové lahve nebo plastové obaly na jídlo. Částečky byly nejčastěji modré nebo černé barvy. Dohromady 229 částic pak tvořilo vlákna, ve zbytku případů se jednalo o fragmenty plastů. 

"Vlastně jsme v průběhu let našich různých bádání našli mikroplasty téměř u každého druhu mořského živočicha, který jsme zkoumali. Od drobných zooplanktonů po larvy ryb, želvy a teď už i delfíny, tuleně a velryby," uvedla spoluautorka nynějšího výzkumu Penelope Lindeque z Mořské laboratoře v Plymouthu.

Podíl na úmrtí? Těžko odhadovat

Vědci si nicméně netroufají odhadovat, jak velkou roli hrály plasty v úmrtí mořských tvorů. Podotýkají ale, že těla zvířat, která zemřela na infekční choroby, v sobě obsahovala o něco větší množství mikroplastů než těch, která podlehla nějakému zranění nebo zahynula z jiné příčiny.

"Zatím nevíme, jaké dopady mohou mít mikroplasty nebo i chemikálie na život mořských savců. K tomu je třeba provést ještě více výzkumů. (…) Nyní tu máme studii, se kterou se mohou porovnávat ty budoucí," nechal se slyšet Brendan Godley z Exeterské univerzity, který je pod výzkumem také podepsaný. 

Experti ale pracují s verzí, že mikroplasty samy o sobě nemusí představovat takovou hrozbu, mimo jiné protože je zvířata mohou poměrně snadno vyloučit. Větší problém už ale mohou představovat bakterie a viry, které v sobě plasty mají.

O nutnosti boje proti plastovému odpadu se v poslední době mluví stále hlasitěji. Například v Evropské unii postoupila do poslední fáze schvalovacího procesu směrnice, která by od roku 2021 zakázala plastové výrobky na jedno použití, tedy například brčka nebo plastové talířky.

O zákazu takových produktů diskutují i vlády jednotlivých států EU. Například Itálie pak jako vůbec první země unie zakázala od tohoto roku prodej plastových tyčinek do uší.

Video: V pivu i v medu. Mikroplasty jsou všude. Obava, že mohou škodit člověku, tu je, říká Freidinger

Částice plastů se uvolňují z kosmetiky i syntetického oblečení, jsou jich plné oceány, upozorňuje Jan Freidinger z hnutí Greenpeace. | Video: Emma Smetana |  18:01

autor: Adéla Očenášková | 5. 2. 2019 20:26

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama