Ruská armáda po dvou letech ostřelování a obléhání dobyla ukrajinský Vuhledar
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tento online přenos k dění na Ukrajině končí. Události ale sledujeme dál v novém online přenose zde. Děkujeme za pozornost.
Nejméně pět lidí zabil dnes ráno ruský útok v centru Chersonu na jihu Ukrajiny, uvádí podle světových zpravodajských agentur místní úřady. Regionální prokuratura hlásila sedm mrtvých a sdělila, že nejspíše zabíjelo ruské dělostřelectvo, informuje agentura AFP.
Ukrajinská armáda rekrutuje a cvičí tajné agenty, které nasazuje proti kremelským úřadům na okupovaných územích. Rozsah misí se pohybuje od kreslení graffiti na podporu Ukrajiny až po atentáty na ruské vojáky, prozradil podrobnosti listu Hromadske příslušník ukrajinských sil pro zvláštní operace.
Zprávy z úterý 1. října
Rusové obsadili obec Nevske a postoupili u Vuhledaru a Torecka, připustili podle agentury Unian analytici z projektu DeepState, který je pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Rusové vyvíjejí velké úsilí, aby dobyli město Vuhledar, které obklíčili ze tří stran. V neděli DeepState informoval, že Rusové pronikli do východní části města, kde chtějí posílit své pozice v panelových domech na okraji Vuhledaru. Pokoušejí se také útočit na pravém křídle, ale tudy dosud do města proniknout nedokázali, dodal Unian.
Ruské ministerstvo obrany dnes podle serveru BBC News ohlásilo, že ruští vojáci dobyli ves Nelipivka, která leží poblíž města Toreck v Doněcké oblasti, a následně na tomto úseku fronty odrazili devět protiútoků ukrajinských sil.
Jako velmi složitou charakterizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer situaci na frontě na východě Ukrajiny, kde ruské ministerstvo obrany i ukrajinští analytici ohlásili další postup ruských vojsk. Ukrajina se už 950. den brání ruské agresi.
"Situace je velmi složitá. Nejdůležitější je vyvíjet tlak na Rusko všemi prostředky, všemi nástroji, abychom co nejrychleji dosáhli našeho cíle, kterým je skutečný a spravedlivý mír pro Ukrajinu, pro všechny naše lidi," zdůraznil Zelenskyj po jednání vrchního velení.
Schodek ruského rozpočtu má příští rok činit 0,5 procenta hrubého domácího produktu. Sníží se tak z letošních revidovaných 1,7 procenta HDP. Vyplývá to podle agentury Reuters z návrhu rozpočtu, který zveřejnila vláda. Výdaje na obranu mají být příští rok nejvyšší od rozpadu Sovětského svazu. Vláda zhoršila letošní očekávaný schodek z dosavadních 1,1 procenta. Je to již druhá revize letošního schodku, původně čekala vláda deficit 0,9 procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos o podzimních odvodech do armády. Podle výnosu má být do konce roku povoláno k povinné službě v ozbrojených silách 133 tisíc lidí. V souladu s Putinovým dřívějším slibem generální štáb ujistil, že tyto odvedence nepošle do války proti Ukrajině, která trvá už třetím rokem, uvedla agentura Interfax. Služba v ruských ozbrojených silách, která je stále povinná, trvá 12 měsíců.
Rakousko vedené pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) by mohlo znamenat problém pro podporu Ukrajiny. V rozhovoru s ČTK to uvedl šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor. Zároveň by to podle něj změnilo rozložení moci v rámci Evropské rady, tedy summitů EU, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. K této frakci se nyní hlásí například maďarský premiér Viktor Orbán, jsou v ní ale i europoslanci z vládnoucí nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), či z českého hnutí ANO. Frakce je nyní třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem povýšil svého někdejšího osobního strážce Alexeje Ďumina do bezpečnostní rady, sdružující Putinovy nejbližší spolupracovníky. Putin letos v květnu jmenoval dvaapadesátiletého Ďumina tajemníkem svého poradního orgánu, státní rady, čímž podnítil spekulace o Ďuminově potenciálu stát se příštím prezidentem, poznamenala agentura Reuters.
Spolu s Ďuminem jmenoval Putin další tři nové členy bezpečnostní rady, kterými se stali první vicepremiér Denis Manturov, náčelník hlavní správy prezidentových zvláštních programů Alexandr Linec či bývalá ministryně zdravotnictví Veronika Skvorcovová. Členem rady naopak přestal být Vladimir Jakušev, který byl tento měsíc zvolen prvním místopředsedou Rady federace, horní komory ruského parlamentu.
Americký penzista Stephen James Hubbard, který v Rusku čelí obvinění ze žoldnéřství a účasti v bojích na straně Ukrajiny, dnes u moskevského soudu doznal vinu. Uvedla to ruská agentura RIA Novosti. Dvaasedmdesátiletému muži hrozí sedm až patnáct let vězení, informovala agentura Reuters.
"Ano, souhlasím s obviněním," řekl v soudní síni Hubbard. Ruská obžaloba tvrdí, že na začátku současné války podepsal smlouvu s ukrajinskou jednotkou územní obrany ve městě Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě země, přičemž prošel výcvikem, dostal zbraně a měl mít plat 1000 dolarů měsíčně (přes 22 tisíc korun).
Moskva dosáhne splnění všech svých stanovených cílů, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin při příležitosti druhého výročí mezinárodně neuznávané ruské anexe čtyř ukrajinských regionů, které jeho invazní vojska zčásti okupují. Šéf Kremlu podle serveru The Moscow Times také znovu ospravedlňoval ruské válečné tažení na Ukrajině, které ruské úřady nazývají speciální vojenskou operací.
"Pravda je na naší straně. Všech stanovených cílů bude dosaženo," tvrdil dnes Putin na videu, které Kreml zveřejnil u příležitosti takzvaného Dne sjednocení, jenž připomíná anexi čtyř ukrajinských regionů, jejichž části invazní vojska okupují a boje na nich pokračují.
Kremelský propagandista Vladimir Solovjov vyvolal v ruské státní televizi rozruch. Poslance Státní dumy Andreje Guruljova a další hosty šokovalo jeho vyjádření, že v důsledku ukrajinského vpádu do Ruska "je nutná rezignace". Hosté si vyvodili, že mluví přímo o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi.
Ruský premiér Michail Mišustin navštíví v pondělí Írán, kde bude jednat s prezidentem Masúdem Pezeškjánem. Podle agentury Reuters to v neděli večer oznámila Moskva. Mišustin bude podle oficiálního prohlášení jednat o implementaci vzájemných dohod v dopravě, průmyslu či zemědělství. Írán a Rusko čelí od západních zemí kritice za vojenskou spolupráci, díky které Rusko získává íránské zbraně pro svou vojenskou agresi vůči Ukrajině.
Rusko v noci na dnešek v několika vlnách zaútočilo drony na Kyjev. Na Telegramu to napsal šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko, podle kterého si nálety nevyžádaly díky práci protivzdušné obrany žádné oběti ani škody.
"Letecký poplach v hlavním městě trval více než pět hodin. Všechny ruské útočné drony, které ohrožovaly Kyjev, obrana zneškodnila," uvedl Popko. Přesný počet bezpilotních letounů a další informace podle něj zveřejní v pravidelném ranním hlášení ukrajinské letectvo.
Zprávy z pondělí 30. září
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uctil v neděli památku 33 tisíc Židů, zavražděných v září 1942 v rokli Babij Jar na předměstí Kyjeva.
V neděli ráno Rusové v rozmezí dvou hodin svrhli na město Záporoží 13 naváděných leteckých bomb, oznámil šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Šestnáct lidí utrpělo zranění.
Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) mezitím potvrdila informace ukrajinských úřadů o ruském sobotním dvojitém zásahu nemocnice v ukrajinském městě Sumy, při kterém podle nejnovější bilance zahynulo deset lidí a dalších 22 bylo zraněno.
"Je to třetí útok ruských ozbrojených sil na zdravotnická zařízení ve městě během šesti týdnů," stojí ve zprávě HRMMU. V sobotu podle ní na nemocnici zaútočily dva ruské drony v rozmezí 45 minut. Většinu obětí si vyžádal druhý úder, který přišel poté, co na místo dorazili záchranáři.
Ukrajinské letectvo informuje o sestřelení 15 ze 22 ruských dronů. "Nepřítel ráno zahájil nejmasivnější letecké útoky na město Záporoží," uvedla ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na Telegramu, kde dále informovala o značném poničení výškové budovy, rodinných domů a požárech. Ruské údery si podle pozdějšího vyjádření ukrajinských záchranářů vyžádaly v Záporoží jedenáct zraněných.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení 125 ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony a nad Azovským mořem v noci na dnešek. Z některých míst přicházely zprávy o explozích nebo požárech, o nichž píše státní agentura TASS nebo portály Astra či Shot.
Zprávy z neděle 29. září.
Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo šest lidí, oznámil na Telegramu ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Ruské invazní síly podle něj udeřily na zdravotnické zařízení dvakrát: při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k těmto informacím zatím nevyjádřila. Už při prvním úderu bylo podle Klymenka poničeno několik pater nemocnice. "Začala evakuace pacientů a personálu. Na místo dorazili záchranáři a policisté, aby lidem pomohli. Při evakuaci nemocných nepřítel udeřil znovu," uvedl ministr. V současné době podle něj ukrajinské úřady evidují šest mrtvých včetně jednoho policisty.
Trump prohlásil, že je pro něj ctí jednat se Zelenským. Ještě před několika dny však ukrajinského prezidenta označil za obchodníka, který si jezdí do Washingtonu pro peníze, a za politika, který odmítá uzavřít dohodu o ukončení války, což vede jen k dalším úmrtím a k ničení Ukrajiny. Zelenskyj tento týden v rozhovoru pro deník The New York Times naznačil, že Trump válce na Ukrajině nerozumí a podceňuje její význam.
Trump opakuje, že v případě zvolení rychle ukončí válku na Ukrajině. Vymezuje se přitom proti politice současné admistrativy prezidenta Joea Bidena, která poskytuje Ukrajině velmi důležitou pomoc pro její obranu. Žádné konkrétní kroky, kromě zahájení jednání s Ruskem, však nezmiňuje.
Donald Trump po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedl, že pokud bude zvolen prezidentem, bude chtít vyřešit válku na Ukrajině spravedlivou dohodou. "Tato válka se nikdy neměl stát, ale vyřešíme ji," uvedl podle agentury AFP Trump. Zelenskyj poznamenal, že se s Trumpem shodne v názoru, že válka musí skončit a že Putin nemůže vyhrát.
Ještě před schůzkou Trump řekl, že chce na ukončení konfliktu pracovat s Ruskem a s Ukrajinou. Pokud bude zvolen prezidentem, hodlá jednání iniciovat ještě před svým nástupem do úřadu. "Máme velmi dobré vztahy (se Zelenským) a já, jak víte, mám i velmi dobré vztahy s prezidentem Putinem," poznamenal Trump.
Nejméně šest lidí zahynulo při ruských útocích na města Kryvyj Ryh a Izmajil z pátečního rána. Zraněných je nejméně 16. Vyplývá to z informací ukrajinských úřadů a médií.
Ukrajinské letectvo hlásí, že protivzdušná obrana sestřelila 24 z 32 útočných dronů, které Rusko vypustilo během noci proti ukrajinským městům; jeden dron zaletěl podle letectva do Rumunska. To o narušení svého vzdušného prostoru rovněž informovalo. Izmajil leží u hranic s touto členskou zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Rusové podle letectva zaútočili také raketou Iskander a dvěma leteckými raketami Ch-22.
Soud v Petrohradě poslal na čtyři roky do vězeňského tábora ruského důstojníka v záloze Sergeje Lincova, který v rozhovoru poskytnutém stanici BBC hovořil o zklamání, jaké zažil v ruské armádě. Soud uznal bývalého vojáka vinným "z šíření lživých informací kvůli politické nenávisti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vůči Rusům, kteří podporují válku proti Ukrajině", napsal server Mediazona.
Po testovacím odpalu střely Sarmat zůstal v Rusku jen velký kráter. Neúspěch vývoje rakety, která by měla být nejničivější atomovou zbraní na světě, to ale neznačí, soudí odborník na jaderný arzenál Vlastislav Bříza.
Severoatlantická aliance v příštím roce ve Finsku nedaleko ruských hranic zřídí nové velitelství, jehož úkolem bude řídit operace pozemních sil aliance v severní Evropě v případě vojenského konfliktu. Oznámil to finský ministr obrany Antti Häkkänen.
Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR.
Obří ruské muniční sklady jsou podle Institutu pro studium války velmi zranitelné. Dokazují to tři úspěšné ukrajinské útoky z minulého týdne. Podle analytiků washingtonského think-tanku je tak evidentní, že západní restrikce pro používání zbraní chrání ruský týl.
Maďarsko se vždy brání proti agresorovi, činilo tak v minulosti a udělá to i v současnosti a budoucnu, prohlásil v pravidelném rozhlasovém vystoupení maďarský premiér Viktor Orbán. Jako chybu šéf vlády odmítl nejednoznačná vyjádření svého blízkého spolupracovníka a jmenovce Balázse Orbána ohledně obrany země před Ruskem. Premiérův poradce dal ve středu najevo, že po lekci z potlačeného povstání z roku 1956 by Maďarsko v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, jak už třetím rokem činí Ukrajina.
Tomáš Vlach ve Spotlightu: Rusům se teď nepodaří Ukrajince vytlačit z Kurské oblasti.
Rusové při ostřelování ukrajinského města Kryvij Rih zasáhli policejní stanici.
Názor, který stojí za povšimnutí.
Matthew Brzezinski míní, že Biden nechce dát zelenou k použítí amerických raket Ukrajinou na ruském území, protože nechce riskovat cokoliv, co by mohlo vykolejit kampaň Kamaly Harris. Pokud Harris vyhraje, použití zbraní povolí “den po volbách”.
— Jiří Pehe (@JiriPehe) September 26, 2024
"Dáváme miliardy dolarů muži, který odmítá uzavřít dohodu - Zelenskému," uvedl ve středu Trump na předvolebním mítinku v Severní Karolíně. "Jakákoliv dohoda, i ta nejhorší, bude lepší než to, co máme teď," řekl dále republikánský exprezident.
Bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek dopoledne v New Yorku setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který je ve Spojených státech. Trump ve středu Zelenského znovu označil za člověka, který odmítá ukončit válku a namísto toho chce od Spojených států miliardy dolarů.
Tři lidé zemřeli a nejméně 11 bylo zraněno při ranním ruském dronovém útoku na přístav Izmajil v Oděské oblasti, oznámil šéf tamní správy.
Bývalý americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek dopoledne v New Yorku setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který je ve Spojených státech. Informovaly o tom světové agentury. Ukrajinský lídr ve čtvrtek jednal se svým americkým protějškem Joem Bidenem i viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou. Jeho setkání s Trumpem bylo předmětem spekulací.
"Jak víte, prezident Zelenskyj mne požádal o setkání," řekl Trump novinářům v New Yorku a dodal, že se s ukrajinským prezidentem sejde v 9:45 newyorského času (15:45 SELČ) v mrakodrapu Trump Tower. Agentura Reuters přitom s odvoláním na své zdroje ve středu psala, že očekávaná schůzka Zelenského s Trumpem se zřejmě neuskuteční. Trump v ten den ukrajinského prezidenta ostře kritizoval.
Návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné - navrhují kapitulaci, nikoliv mír. Při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to v Bílém domě prohlásila americká viceprezidentka a demokratická kandidátka pro listopadové prezidentské volby v USA Kamala Harrisová. Varovala také, že pokud svět nechá agresory brát si beztrestně cizí půdu, ruský prezident Vladimir Putin by se příště mohl zaměřit na Polsko či na pobaltské státy, píše agentura Reuters.
Zprávy z pátku 27. září
Ruský soud dnes zamítl odvolání amerického občana Josepha Tatera proti vyšetřovací vazbě. Tater byl zadržen letos v srpnu a je obviněn z napadení policisty. Již dříve požádal v Rusku o azyl, píše agentura Reuters.
Tater (46) byl zadržen 12. srpna poté, co se údajně choval agresivně v jednom z moskevských hotelů. Následně podle vyšetřovatelů fyzicky napadl policistu. Původní trest za výtržnictví byl 15 dní, nyní je obviněn z použití násilí vůči představiteli státní moci a hrozí mu až pět let vězení. Tater vinu odmítá.
Maďarsko by v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, řekl ve středu Balázs Orbán, blízký spolupracovník maďarského ministerského předsedy Viktora Orbána. Dnes o tom informuje agentura APA nebo server Politico. Výrok premiérova politického poradce kritizuje maďarská opozice.
"Každá země má právo rozhodovat o svém vlastním osudu a lídři za to přebírají odpovědnost," řekl Balázs Orbán v podcastu na portálu Mandiner, který má blízko k vládě. Tento politik z vládnoucí strany Fidesz, který není s premiérem příbuzný, uvedl, že kdyby se Maďarsku stalo totéž, co Ukrajině, přepadené v únoru 2022 Ruskem, nepustilo by se do boje proti agresorovi. Podle Balázse Orbána to souvisí s lekcí z roku 1956, kdy tehdejší Sovětská armáda v Maďarsku krvavě potlačila povstání proti sovětské diktatuře a okupaci. Podle oficiálních statistik při něm zemřelo asi 2700 lidí, skoro 20 tisíc dalších utrpělo zranění. Na 176 tisíc lidí z Maďarska emigrovalo. Imre Nagy, jeden z nejvýraznějších symbolů revoluce, skončil na popravišti.
Situace ve Vuhledaru na východě Ukrajiny eskaluje. Podle ukrajinských zdrojů a ruských proválečných blogerů se jej Rusové snaží obklíčit. Hornické město, které Ukrajinci brání před mohutnými ruskými útoky v podstatě od začátku války, má přitom strategický význam.
Ruské úřady předaly Ukrajině devět dětí a mladistvých, informovala dnes zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Návrat dětí pomohl zprostředkovat Katar, uvádí server The Moscow Times.
"Jde o o osm chlapců ve věku od 12 do 17 let a jednu 17letou dívku," uvedla Lvovová-Bělovová. Většina z nich podle ní žila v Rusku s příbuznými, zejména prarodiči. Tak to bylo i v případě 17leté dívky, která žila s babičkou na Krymu, ale přála si, aby mohla být sloučena se svou matkou v Kyjevě. Rusko Krym anektovalo v roce 2014.
Zástupci Kataru se účastní jednání s ukrajinskou stranou, doprovázejí děti a jejich příbuzné a hradí dopravu a další náklady.
Rusko v noci na dnešek opět masivně zaútočilo na ukrajinský energetický systém, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Údery podle něj cílily zejména na tři zařízení elektrické přenosové soustavy. Ukrajinský energetický systém nicméně dál funguje, kvůli útokům nejsou plánované žádné nouzové výpadky, dodal ministerský předseda.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena není nadšená z takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal s odkazem na americké a evropské činitele deník The Wall Street Journal (WSJ). Bílý dům podle nich plán považuje jen za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi na ruské území.
"Nejsem z toho nadšený, není tam nic moc nového," řekl jeden z nejmenovaných představitelů.
"Není to poprvé, co si Putin zahrává se svým nukleárním arzenálem. Není to nic jiného než pokračování nezodpovědného a nepřijatelného chování," prohlásil dnes mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella Peter Stano.
Kriticky se dnes vyjádřil i polský prezident Andrzej Duda, podle kterého by světové společenství neodpustilo Rusku, pokud by jako první použilo v konfliktu jaderné zbraně. "Vladimir Putin i jeho vojenští velitelé dobře vědí, že kdokoli použije jaderné zbraně jako první, bude odsuzován," řekl Duda v rozhovoru s polskými televizemi. Polsko patří k nejaktivnějším stoupencům Ukrajiny a poskytuje jí vojenskou pomoc.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov středeční Putinova slova o úpravě nukleární doktríny označil za vzkaz adresovaný Západu. "Toto je signál pro ty země, že útok proti naší zemi, který nemusí nutně být jaderný, bude mít následky," prohlásil Peskov.
Evropská unie rázně odmítá ruské jaderné hrozby v podobě úpravy nukleární doktríny země útočící na Ukrajinu. Prohlásil to dnes mluvčí unijní diplomacie v reakci na středeční slova ruského prezidenta Vladimira Putina o možnosti použití jaderného arzenálu v případě ruského napadení konvenčními zbraněmi.
Putin na středečním zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva podle návrhu změn bude považovat útok ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, za jejich společný útok na Rusko. Země si v takovém případě vyhrazuje právo použít jaderné zbraně i v případě masivního útoku konvenčními zbraněmi, pokud ohrozí bezpečnost Ruska, dodal Putin.
Členy skupiny, která před dvěma lety poškodila plynovody Nord Stream, byli převážně ukrajinští civilisté, velel jim ale bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj. S odvoláním na své rešerše o tom informoval německý časopis Der Spiegel.
Americký prezident Joe Biden dnes krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Cílem pomoci, která zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl "tuto válku vyhrát". Zelenskyj vzápětí za americkou pomoc poděkoval na síti X.
I am grateful to @POTUS Joe Biden, U.S. Congress and its both parties, Republicans and Democrats, as well as the entire American people for today’s announcement of major U.S. defense assistance for Ukraine totalling $7.9 billion and sanctions against Russia.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 26, 2024
On behalf of the…
Kreml se snaží zvrátit demografickou katastrofu. Válka na Ukrajině prakticky zajistila, že v příštích generacích bude Rusko nejen menší, ale i starší, zranitelnější a méně vzdělané. Šéf Kremlu Vladimir Putin proto nařídil přijmout několik opatření, která mají povzbudit ženy k tomu, aby plodily co nejvíce dětí.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 66 dronů a čtyři řízené střely, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. "Nepřítel v noci zaútočil na Oděsu raketami a drony," uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper, podle kterého se většinu z nich podařilo zneškodnit. Zásah jedné ze střel ale zabil 62letou ženu, způsobil požár a poškodil budovy a auta.
Bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj působil u ukrajinských tajných služeb SBU a HUR a v době poškození Nord Streamu u speciálních sil ukrajinské armády. Podle něj byl Nord Stream legitimním vojenským cílem, který se chystalo Rusko po napadení Ukrajiny v únoru 2022 využít.
Červinskyj byl v dubnu 2023 zadržen a obžalován v souvislosti s jinou operací, která se nezdařila. Nyní je v domácím vězení v souvislosti s podezřením z korupce. Podle jeho právníka se mu ale jen chtějí někteří lidé z okruhu Zelenského pomstít za to, že prezidenta a lidi kolem něj v minulosti veřejně kritizoval.
Der Spiegel uvedl, že za dva roky vlastního vyšetřování výbuchu plynovodu Nord Stream se mu podařilo odhalit identity všech zúčastněných. "Jména mužů a jedné ženy ale nezveřejníme, aby se nedostali do hledáčku ruských vražedných komand," uvedl časopis. Podle něj výsledky jeho pátrání odpovídají poznatkům, které mají německé úřady a zahraniční tajné služby. V Německu se poškozením potrubí plynovodů Nord Stream 1 a 2 zabývají mimo jiné generální státní zastupitelství, spolková policie a Spolkový kriminální úřad (BKA).
Členy skupiny, která před dvěma lety poškodila plynovody Nord Stream, byli převážně ukrajinští civilisté, velel jim ale bývalý člen ukrajinských tajných služeb Roman Červinskyj. S odvoláním na své rešerše o tom informoval německý časopis Der Spiegel. Operace vyšla údajně na 300 tisíc dolarů (6,8 milionu korun) a financována byla ze soukromých zdrojů.
Podle časopisu Der Spiegel byli členy "sabotážního komanda" ukrajinští potápěči, kteří nebyli příslušníky žádné z ukrajinských ozbrojených složek či tajných služeb. V čele skupiny ale stál bývalý člen tajných služeb SBU a HUR Červinskyj, který tým sestavil, nechal vycvičit a poslal do akce. Hledal přitom cíleně potápěče, kteří byli schopni ponoru se do hloubky až 100 metrů a byli ochotni podstoupit s tím spojená zdravotní rizika. Přímo na palubě jachty Andromeda, na které se sabotážní skupina ze severoněmeckého Rostocku plavila do blízkosti ropovodů, velel příslušník ukrajinské armády.
Centrum západoukrajinského Ivano-Frankivsku je po útoku bez elektřiny. "Poškozen byl objekt kritické infrastruktury," napsala na Telegramu šéfka Ivano-frankivské oblastní správy Svitlana Onyščuková, podle které pád dronu způsobil požár. Ten se podařilo uhasit, úder se obešel bez obětí.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 66 dronů a čtyři řízené střely, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. Uvedlo to ukrajinské letectvo. Trosky jednoho sestřeleného bezpilotního letounu způsobily požár v Kyjevě.
Celkem Rusko zaútočilo na ukrajinské území 78 drony íránské výroby, uvedlo letectvo, podle kterého také ruská armáda "z Belgorodské oblasti zaútočila dvěma neznámými střelami na Sumskou oblast a z Černého moře na Oděskou oblast vyslala čtyři řízené střely Ch-59/69". Protivzdušná obrana podle letectva pracovala nad velkou částí země.
Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár se na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a hovořil s ním mimo jiné o "slovenských zájmech v oblasti energetické bezpečnosti". Ve středu s Lavrovem jednal též maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó, uvedla agentura MTI.
Slovensko společně s Maďarskem jsou nyní jedinými zeměmi Evropské unie, které se s Lavrovem sešly a které jsou do značné míry vstřícné vůči Rusku navzdory jeho agresi vůči Ukrajině. EU kvůli Ukrajině uvalila na Moskvu rozsáhlé hospodářské sankce a bránící se zemi podporuje.
Jak vážně ministryně obrany Jana Černochová vnímá slova ruského prezidenta Vladimira Putina o válce s NATO? Má Černochová obavy z neshody států NATO v případě otevřeného střetu s Ruskem a co by pro NATO bylo největší výzvou? Více v novém Spotlightu.
Prezident Petr Pavel při svém vystoupení v OSN ve středu vyzval Čínu, aby využila svých jedinečně blízkých vztahů s Ruskem k ukončení krveprolití na Ukrajině a všech souvisejících hrozeb pro světovou bezpečnost.
Bílý dům oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 375 milionů dolarů (8,5 miliardy korun). Pomoc podle ministerstva zahraničí bude mimo jiné obsahovat munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin a TOW či obrněná vozidla MRAP, píše agentura Reuters.
Pomoc Bílý dům oznámil krátce před čtvrtečním jednáním mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Očekává se, že oba politici budou například jednat o tom, zda Ukrajina může používat americké zbraně pro útoky na cíle v ruském týlu.
Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a amerického exprezidenta Donalda Trumpa se zřejmě neuskuteční. Napsala to agentura Reuters s odkazem na své zdroje.
Zprávy ze čtvrtka 26. září
Slovenské úřady by měly zvýšit pohotovost, aby země dokázala čelit případnému jadernému incidentu na Ukrajině, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini.
Moskva bude považovat agresi proti sobě ze strany jakéhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok, řekl ruský prezident Vladimir Putin.
Rusko oznámilo dobytí dalších dvou obcí na východě Ukrajiny a informuje také o útoku na město Vuhledar. Napsaly o tom agentury Reuters a AFP. Šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že Rusové se pokoušejí toto město obklíčit.
Prezident Petr Pavel se v úterním rozhovoru pro americký deník New York Times vyjádřil k ruské agresi na Ukrajině. Okupovaná země by podle něj měla ohledně svých válečných cílů uvažovat více realisticky a přijmout, že část území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou. Kyjev po vydání článku publikoval stanovisko, v němž tvrzení rázně odmítl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v rozpravě na Valném shromáždění OSN varoval před možnou jadernou pohromou na Ukrajině a obvinil Rusko z plánování útoků na ukrajinské jaderné elektrárny. Uvedl, že informace o možných plánech ruského prezidenta Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.
"Rusko zničilo všechny naše tepelné elektrárny a velkou část kapacit vodních elektráren. Takhle se Putin připravuje na zimu. Doufá, že bude moci týrat miliony Ukrajinců," řekl Zelenskyj. Podotkl, že od tajných služeb nedávno dostal další "alarmující hlášení". "Zdá se, že Putin plánuje útoky na naše jaderné elektrárny a jejich infrastrukturu ve snaze odpojit je z rozvodné sítě," uvedl.
Na Rusko je potřeba společně vyvinout větší tlak, jeho cynická politika a nezájem o skutečné mírové rozhovory totiž mají globální důsledky. V projevu na Valném shromáždění OSN to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Vyzval k reformě Rady Bezpečnosti, která podle něj musí být efektivnější, inkluzivnější, odpovědnější a lépe odrážet dnešní realitu posílením hlasu nyní nedostatečně zastoupených regionů. Rusko je stálý člen Rady bezpečnosti OSN.
"Nikdo nemá právo zneužívat moc a šikanovat ostatní členy mezinárodního společenství bez sankcí," prohlásil v New Yorku český prezident.
Ruští poslanci dnes v prvním čtení podpořili návrh zákona, který má zakázat adopce ruských dětí občany zemí umožňujících změnu pohlaví. Norma, jejíž návrh předtím schválila ruská vláda, má chránit tradiční hodnoty. Rusko už loni zavedlo zákaz právní nebo lékařské změny pohlaví, což je podle agentury Reuters součástí stále širšího potlačování práv komunity LGBT včetně transsexuálů.
"Toto rozhodnutí je zaměřeno na ochranu dětství a tradičních hodnot," uvedl po dnešním hlasování předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Ten je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko je třeba k míru donutit, dnes Kreml označil za osudnou chybu, která bude mít pro Kyjev následky. Rusko mír chce, ale je nemožné mu ho vnutit, prohlásil podle agentury Reuters kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň řekl, že dynamika na bojišti v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny je pro ruské síly pozitivní.
Peskov reagoval prohlášením, že Rusko nelze k míru na Ukrajině přinutit. "Postoj spočívající ve snaze přinutit Rusko k míru je naprosto fatální chybou. Není možné Rusko k míru donutit," cituje vyjádření Peskova na dnešním tiskovém brífinku agentura AFP.
Srpnový vpád do Kurské oblasti ukázal Západu, že není třeba se bát Vladimira Putina, a Ukrajinu znovu přesvědčil, že pořád může vyhrávat. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká major ukrajinské armády Ihor Lapin. Popisuje, jaká taktika na nepřítele funguje a proč podle něj lze na Ukrajině pozorovat tendence k autoritářství.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že Rusko na Ukrajině od rozpoutání plnohodnotné invaze v únoru 2022 přišlo o 646 400 vojáků, z toho 1250 za poslední den.
Kromě toho Rusko za celé trvání války podle tvrzení Kyjeva ztratilo 8815 tanků, 17 304 obrněných bojových vozidel, 25 248 dalších vojenských vozidel a cisteren, 18 549 dělostřeleckých systémů, 1199 salvových raketometů (MLRS), 952 systémů protivzdušné obrany, 369 letounů, 328 vrtulníků, 28 lodí a člunů a jednu ponorku. Tato tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
Ukrajina v noci na středu zlikvidovala 28 z celkem 32 bezpilotních letounů vyslaných z Ruska, tvrdí její letectvo. Zničila podle něj také čtyři z osmi raket.
Rusko je potřeba donutit k míru, válku proti Ukrajině nelze urovnat jen rozhovory, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vystoupil na jednání Rady bezpečnosti OSN. Informovala o tom agentura Reuters. Čínský představitel se na jednání ohradil proti obvinění spojenců Kyjeva, že Peking podporuje ruské tažení.
"Ruský prezident Vladimir Putin porušil tolik mezinárodních norem a pravidel, že se sám nezastaví. Rusko může být k míru jedině donuceno a to je přesně to, co je potřeba, donutit Rusko k míru," řekl Zelenskyj. Zasedání RB OSN konané současně s rozpravou světových lídrů na Valném shromáždění OSN bylo podle listu The New York Times svolané na poslední chvíli poté, co si Ukrajina stěžovala, že ruskou agresi zastiňuje vývoj na Blízkém východě.
"Tahle válka nemůže jednoduše ustoupit do pozadí, tuhle válku nemohou uklidnit rozhovory. Jsou potřeba činy," řekl Zelenskyj. Rusko obvinil, že se s blížící se zimou chystá zaútočit na tři ukrajinské jaderné elektrárny. "A máme o tom důkazy," dodal.
Agrese Ruska, jakožto stálého člena Rady bezpečnosti OSN, otřásá samotnými základy instituce a systému, ve kterém jsou respektována pravidla. Český prezident Petr Pavel to řekl v úterý v New Yorku v rámci panelu "Zajištění digitální budoucnosti", který se koná na okraj Valného shromáždění OSN.
Ruská agrese vůči Ukrajině není podle Pavla regionálním konfliktem, ale situací, kdy stálý člen Rady bezpečnosti OSN vede agresi proti jiné suverénní zemi. "A proto je tak důležité nenechat Rusko v konfliktu vyhrát, protože nejen Rusko, ale i podobné režimy by to povzbudilo, že svých cílů mohou dosáhnout vojenskou silou," řekl Pavel.
Zprávy ze středy 25. září
Ruský vzdušný úder na ukrajinský Charkov zabil tři lidi a další tři desítky zranil. Přímý zásah utrpěl výškový obytný dům, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Rusko podle Syněhubova útočilo naváděnými bombami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na úder uvedl, že je nutné zastavit to, co nazval ruským terorem.
Pokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předloží plán týkající se ukončení ruské agrese vůči jeho zemi, bude třeba jej posoudit a udělat maximum pro naplnění ukrajinských cílů, ale ne za jakoukoli cenu. Novinářům to dnes v New Yorku řekl český prezident Petr Pavel s tím, že je potřeba zohlednit, co je reálně možné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok uvedl, že je nutné zastavit to, co nazval ruským terorem.
"Další ruský útok na Charkov. Cílem ruských bomb byl bytový dům, pekárna, stadion. Jinými slovy, každodenní život obyčejných lidí. Rusko je terorista a každý den to svými činy dokazuje," napsal na síti X Zelenskyj, který je v současné době v USA, kde se v New Yorku zúčastní Valného shromáždění OSN. "Musíme teror zastavit. Zajistit bezpečnost. Abychom měli budoucnost," dodal.
Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý.
"Nesmíme podlehnout únavě, nesmíme odvracet zrak… Moje odpověď zní, že v podpoře Ukrajiny nepolevíme," řekl Biden. Pro 81letého šéfa Bílého domu, který neusiluje o znovuzvolení, je dnešní vystoupení posledním projevem k Valnému shromáždění OSN z pozice hlavy státu. K požadavku Kyjeva, aby mohli ukrajinští obránci útočit na cíle v ruském týlu západními dalekonosnými zbraněmi, se prezident nevyjádřil.
Analytici z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, na Telegramu napsali, že Rusové se pokoušejí město Vuhledar obklíčit a bombardují ho pomocí naváděných pum a dělostřelectva. "Situace v okolí města je kritická a stále se zhoršuje," uvedl DeepState.
Ruské jednotky začaly útočit na východoukrajinské město Vuhledar, které odolává náporu invazních vojsk v podstatě od začátku války v roce 2022. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské válečné blogery a státní média. Rusové postupovali v srpnu na východě Ukrajiny podle několika veřejně dostupných map nejrychleji za poslední dva roky, píše Reuters.
"Ruské jednotky vstoupily do Vuhledaru - útok na město začal," uvedl Jurij Podoljaka, proruský válečný bloger, přičemž o zahájení útoku hovoří více jeho kolegů. Ministerstvo obrany v Moskvě dnes podle státní agentury TASS uvedlo, že jeho jednotky porazily ukrajinské obránce u několika obcí v regionu včetně Vuhledaru a zlepšily tam své taktické pozice. Podrobnosti k Vuhledaru resort neposkytl. Neověřené video v ruských státních médiích ukázalo Vuhledar pod těžkým dělostřeleckým a leteckým bombardováním, podotkl Reuters.
Vuhledarská správa se zatím k situaci ve městě nevyjádřila. Šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko uvedl, že Rusku pomohly k postupu v regionu řízené letecké bomby. "Vuhledar se bránil snadno, nachází se na vyvýšeném místě. Ale s příchodem řízených leteckých pum na frontu se nepříteli podařilo ho zničit a přesunout se na křídlo," řekl podle Reuters Kovalenko.
Ruský vzdušný úder na Charkov zabil tři lidi a dalších 15 zranil. Přímý zásah utrpěl výškový obytný dům, informoval šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Ničivý útok na zásadní sklad munice ruské armády ve městě Toropec v Tverské oblasti značně ovlivní ruské pozemní operace. Podle šéfa estonské vojenské rozvědky Antsa Kiviselga Ukrajina svým útokem připravila armádu Kremlu o zásoby střeliva na několik měsíců. Těsně před výbuchem měli Rusové navíc své zásoby doplňovat.
Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly. To chce Durov nyní také změnit
Volodymyr Zelenskyj chce v Americe představit svůj plán vítězství. Má pět základních bodů.
Kandidát amerických republikánů v listopadových prezidentských volbách Donald Trump naznačil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si přeje výhru demokratů. Za Demokratickou stranu proti Trumpovi kandiduje současná viceprezidentka Kamala Harrisová.
"Myslím si, že Zelenskyj je nejlepší obchodník v dějinách," řekl Trump na shromáždění v Pensylvánii. "Pokaždé, když přijede do této země, odjíždí se 60 miliardami dolarů," dodal. "Tak strašně chce, aby (demokraté) ty volby vyhráli," uvedl také.
Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu, protivzdušná obrana jich sestřelila 66. Zásahy hlásí Záporoží a Poltava.
"To, že Ukrajina v tuto chvíli není schopna dobýt celé své území zpět, to vidíme, to je realita," připustil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Na druhou stranu to podle něj ještě neznamená, že se Ukrajině nadiktuje, že má ze svých území něco dát Rusku, a potvrdit tím nároky agresora.
Lipavský zdůraznil, že je třeba dbát na důležité principy, jako je ochrana Charty OSN a teritoriální integrita. "Aby to byli Ukrajinci, kteří rozhodnou o ukrajinském území," řekl novinářům v New Yorku. Ve stejném duchu se vyjadřuje většina západních lídrů.
Zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová ostře kritizovala násilí, kterého se dopouštějí bývalí ruští vězni, jimž byly tresty prominuty výměnou za to, že se přihlásili do války na Ukrajině. Kacarovová upozorňuje na to, že kvůli nim v Rusku přibývá případů znásilnění a vražd.
Bývalí trestanci, kteří se z bojů na Ukrajině vrátili do civilního života, stojí za nárůstem domácího násilí. Tento trend se začal ukazovat loni. "Mnoho z těch, kteří se vracejí, se dopouští násilných trestných činů na ženách, dívkách, dětech, včetně sexuálního násilí a vražd," řekla Kacarovová v Ženevě, kde se Rada OSN pro lidská práva sešla na podzimním zasedání. Do bojů na Ukrajině podle ní narukovalo 170 000 ruských vězňů odsouzených za násilné trestné činy.
Ukrajina musí být realistická ohledně svých válečných cílů a přijmout, že část území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou. V rozhovoru s americkým deníkem The New York Times (NYT) to řekl český prezident Petr Pavel.
Podle Pavla, kterého deník popisuje jako jednoho z největších zastánců Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi, je načase, aby se Ukrajinci a jejich příznivci postavili čelem k tomu, co je podle něj realita.
"Nejpravděpodobnějším výsledkem války bude, (…) že část ukrajinského území bude pod ruskou okupací, dočasně," řekl Pavel, který je nyní na návštěvě Spojených států. Podle něj existuje "řada příkladů" území, která jsou dočasně v držení Moskvy.
Ukrajina ani Rusko podle Pavla nemohou očekávat, že docílí svých maximalistických cílů. "Mluvit o porážce Ukrajiny nebo o porážce Ruska, to se prostě nestane," dodal s tím, že "konec bude někde mezi".
Zprávy z úterý 24. září
Ukrajina si v dopise stěžovala Česku, že část dělostřeleckých granátů dodaných v rámci české muniční iniciativy vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt.
"Je to noční můra každého dělostřelce: granát nevybuchne kilometry daleko v nepřátelských pozicích, ale krátce poté, co opustí hlaveň děla. Právě to se stávalo vojákům na Ukrajině - s dělostřeleckými granáty, z nichž některé byly dodány v rámci české muniční iniciativy, ale také z USA," napsal Handelsblatt.
Rusko nedostane pozvánku na vzpomínkovou akci k 80. výročí osvobození Osvětimi sovětskou Rudou armádou. Podle agentury AFP to dnes oznámilo muzeum tohoto někdejšího nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Muzeum přijalo rozhodnutí vyloučit z oslav Moskvu již potřetí od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
"Je to výročí osvobození (tábora). Vzpomínáme na oběti, ale také oslavujeme svobodu," uvedl v prohlášení ředitel muzea Piotr Cywiński. "Je těžké si představit přítomnost Ruska, které zjevně nechápe hodnotu svobody," dodal.
Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud se k nim neuchýlí Washington, prohlásil dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Učinil tak v době, kdy se objevily spekulace, že by Kreml mohl upustit od postsovětského moratoria na jaderné testy, zatímco západní země zvažují, zda povolí Kyjevu, aby jejich zbraněmi mohl udeřit na území Ruska, podotkla agentura Reuters.
Tři civilisté včetně nezletilého zemřeli v důsledku ukrajinského ostřelování příhraniční Belgorodské oblasti na západě Ruska. Dnes to uvedl gubernátor oblasti Vjačeslav Gladkov. Událost se stala v obci Archangelskoje nedaleko ruského města Šebekino. Region používá ruská armáda pro zásobování své přeshraniční ofenzivy do ukrajinské Charkovské oblasti, kterou zahájila v květnu tohoto roku. "Vesnice se dostala pod palbu ukrajinské armády. V důsledku útoku zemřeli obyvatelé - dva dospělí a mladistvý," napsal Gladkov na platformě Telegram.
Kosmodrom Pleseck, kde Rusko střely testuje, se nachází u Archangelsku, severovýchodně od Petrohradu.
Odpálením rakety Sarmat minulý týden hrozil předseda ruské Státní dumy (dolní komory parlamentu) Vjačeslav Volodin Evropskému parlamentu. Učinil tak poté, co odhlasoval výzvu k pokračování vojenské pomoci Ukrajině. Volodin pohrozil, že Sarmat doletí do Štrasburku za tři minuty a dvacet sekund.
Rusko neúspěšně otestovalo svoji mezikontinentální raketu Sarmat s doletem 11 tisíc kilometrů. S poukazem na satelitní snímky ze střelnice Pleseck to uvedl analytik George Barros, který pracuje v Institutu pro studium války (ISW). Kráter o průměru 62 metrů a poškození v okolí rampy podle Barra svědčí o tom, že raketa explodovala záhy po odpálení.
Maxar collected new high-resolution satellite imagery yesterday (September 21st) that reveals the aftermath of a dramatic launch failure of a Russian RS-28 ICBM at a launch site in the Plesetsk cosmodrome. 📷@Maxar
— George Barros (@georgewbarros) September 22, 2024
Launch site before vs after pic.twitter.com/ikel3UBii6
Ukrajinské ostřelování Belgorodu si vyžádalo životy tří lidí, tvrdí gubernátor ruské Belgorodské olbasti Vjačeslav Gladkov.
Hlídkový letoun ruské armády dnes třikrát pronikl do vzdušného prostoru Japonska, a to poblíž ostrova Rebun na západ od ostrova Hokkaidó, uvedlo japonské ministerstvo obrany. Japonská armáda v rámci nouzové reakce mobilizovala bojové letouny, jejichž posádky vypálily světlice, informují tiskové agentury.
Je to poprvé, co japonské vojenské letouny vypustily světlice kvůli narušení vzdušného prostoru, sdělil novinářům mluvčí vlády Jošimasa Hajaši. Ostrov Rebun se nachází asi 50 kilometrů od pobřeží Hokkaidó.
Rus s vazbami na okolí ruského vládce Vladimira Putina žijící v Česku je podle zjištění Aktuálně.cz v zájmu policie. Kriminalisté se jím zabývají v souvislosti s jeho aktivní rolí v několika kauzách. Muž je od loňského léta na tuzemském sankčním seznamu, protože má rodinné spojení na zbrojaře dodávajícího rakety ruské armádě.
Při ukrajinské operaci v Kurské oblasti na západě Ruska zemřelo za sedm týdnů 56 civilistů a 266 jich utrpělo zranění. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož muselo v nejnebezpečnějších lokalitách oblasti na 131 tisíc lidí opustit své domovy. Ukrajinská diplomacie reagovala prohlášením, že na civilisty neútočí a že jsou ruská čísla smyšlená, uvedla agentura Reuters.
Tato zbraň již několik měsíců děsí ukrajinské vojáky i civilisty a stala se zároveň jedním z důvodů. proč se Rusům na východní frontě začalo víc dařit. Napadená země se rozhodla, že ji nyní obrátí proti ruskému agresorovi. Jak prozradilo video natočené z bojového letounu, Ukrajinci testují ničivou klouzavou bombu vlastní výroby.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí odmítlo tvrzení Ruska, že ukrajinská armáda v obsazené Kurské oblasti střílí na civilisty a zavírá je do táborů. "Postupuje v souladu s mezinárodním právem," uvedlo ministerstvo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začal cestu v USA návštěvou zbrojovky v pensylvánském Scrantonu, který vyrábí munici také pro Ukrajinu.
Při ruských vzdušných úderech na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny bylo zraněno nejméně devět civilistů, včetně jednoho dítěte. Útok částečně zničil jednu obytnou budovu, uvedl podle serveru The Kyiv Independent šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Záchranáři evakuovali obyvatele z několika poškozených bytových domů, informovalo na síti Telegram ukrajinské ministerstvo vnitra. Podle předběžných informací Rusko na Záporoží útočilo svými naváděnými bombami KAB.
Záporožská policie na Telegramu uvedla, že město bylo terčem dohromady šesti úderů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli navštívil továrnu na výrobu munice v americkém státě Pensylvánie. Podle agentury AP poděkoval zaměstnancům a požádal o další dodávky. Tímto bodem programu Zelenskyj zahájil svůj nabitý týden v USA, během něhož mimo jiné vystoupí na Valném shromáždění OSN a setká se s americkým protějškem Joem Bidenem.
Britský ministr zahraničí David Lammy řekl, že je načase, aby spojenci Ukrajiny ukázali odvahu. Podle deníku The Guardian jeho poznámka mířila na administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, se kterou Londýn jedná o povolení pro Kyjev použít dalekonosné zbraně k útokům na ruském území.
Zprávy z pondělí 23. září
Manželky a matky ruských vojáků nasazených v bojích na Ukrajině se v sobotu u sídla ministerstva obrany dožadovaly jejich demobilizace a schůzky s ministrem obrany Andrejem Belousovem. Informoval o tom internetový portál televize Nastojaščeje vremja. Akce se konala na druhé výročí částečné mobilizace, kterou v reakci na neúspěchy na bojišti vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Před ministerstvo přišlo asi 20 lidí, mezi nimi aktivistky z hnutí Cesta domů (Puť domov), které sdružuje příbuzné mobilizovaných vojáků. Podle lidskoprávního projektu OVD-Info se za nimi ale později vydala skupina neznámých osob a dostaly se s ženami do slovní potyčky. Zřejmě šlo o členy jednoho provládního hnutí.
Matky a manželky vojáků původně plánovaly zůstat před ministerstvem přes noc na neděli, večer je ale začala zatýkat policie a odvedla deset žen.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že vedle 71 zničených ruských dronů se jich šest také podařilo neutralizovat pomocí systémů elektronického boje. Co se stalo se zbylými drony, Kyjev neuvedl. Zatím nejsou zprávy o škodách či zraněných.
Rusko se nezúčastní žádného mírového summitu, který bude prezentován jako pokračování červnové vrcholné schůzky ve Švýcarsku. Nestane se to ani tehdy, pokud by tam ruské představitele někdo pozval, řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Ruská naváděná bomba KAB v sobotu večer v ukrajinském Charkově zasáhla výškový obytný dům. Zraněných je 12 lidí, informoval na svém účtu na telegramu starosta druhého největšího ukrajinské města Ihor Terechov.
Na místě podle Terechova pracují záchranáři a dobrovolníci. Ze zasažené budovy evakuovali 60 lidí. V domech, které stojí v okolí, jsou rozbitá okna, hořet začalo několik aut.
Ničivý útok na důležitý sklad munice ruské armády ve městě Toropec v Tverské oblasti bude mít vliv na ruské pozemní operace, a to především v Kurské oblasti. Dnes to ve své pravidelné zprávě k vývoji ruské invaze na Ukrajinu na sociální síti X uvedla britská vojenská rozvědka.
Ukrajinci podnikli dronový útok na muniční sklad v Toropci v noci z úterka na středu. Podle britských zpravodajců se v něm s největší pravděpodobností nacházela munice různého kalibru určená k využití na frontě, dále pak střely a klouzavé bomby využívané na letištích v okolí. Údajně tam byla uložená i munice ze Severní Koreje.
Exploze v toropeckém skladu vyvolala otřesy odpovídající slabšímu zemětřesení a požáry zasáhly území v délce šesti kilometrů.
"Ačkoliv je sklad v Toropci součástí širší dodavatelské sítě, jeho zničení s vysokou pravděpodobností naruší ruské pozemní operace, zejména ty v Kurské oblasti," uvádí se také v hlášení britské vojenské rozvědky.
Rusko podle ukrajinských zpravodajských služeb plánuje před příchodem zimy útoky na ukrajinskou jadernou energetiku. Na síti X to dnes napsal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Zároveň vyzval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (IAEA) a spojence k vytvoření stálých monitorovací misí v ukrajinských jaderných elektrárnách.
"Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml před zimou připravuje útoky na kritické objekty ukrajinské jaderné energetiky," napsal Sybiha. "Týká se to zejména otevřených rozvodných zařízení v jaderných elektrárnách a rozvodných stanicích, která jsou klíčová pro bezpečný provoz jaderné energetiky," dodal.
Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle agentury Reuters vyzval k rychlé globální reakci na údajnou hrozbu útoku na jaderná zařízení na Ukrajině. "Toto je příprava na možný scénář jaderné katastrofy, Rusko je teroristou," uvedl. "Musí být zastaveni tady a teď," dodal.
Írán k balistickým raketám, které podle Spojených států a jejich spojenců poskytl Rusku, nedodal mobilní odpalovací zařízení. Agentuře Reuters to řekly tři zdroje, které jsou s věcí obeznámené.
Podle dvou odborníků, na které se agentura Reuters obrátila, k tomu může být několik důvodů. Rusko podle nich může plánovat upravit vlastní automobily, které budou rakety převážet, stejně jako to udělal Írán. Důvodem pro nedodání odpalovacích zařízení může být i to, že se Írán snaží vytvořit prostor pro nová jednání se Západem s cílem oslabit napětí panující ve vzájemných vztazích.
K věci se odmítlo vyjádřit ruské ministerstvo obrany, stejně jako americká Národní bezpečnostní rada, Pentagon i íránské zastoupení při OSN.
Ukrajinská armáda podle agentury Ukrinform zničila dva velké vojenské sklady v Rusku. Útok podle Kyjeva zasáhl vojenské sklady v Krasnodarském kraji a v Tverské oblasti. První z objektů přitom podle ukrajinské armády byl jedním z klíčových zařízení v logistice ruské armády.
Agentura Reuters dnes uvedla, že v Krasnodarském kraji, který leží u Černého moře, bylo evakuováno nejméně 1200 lidí. Nad oblastí protivzdušná obrana v noci na dnešek podle Ruska zničila 18 dronů. V Tverské oblasti zase úřady kvůli bezpečnosti dnes ráno uzavřely dálnici.
Ruský prezident Vladimir Putin jen žertoval, když řekl, že Moskva v amerických prezidentských volbách podporuje demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou. V rozhovoru s televizní stanicí Sky News Arabia to podle agentury Reuters řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Putin tento měsíc na zasedání ekonomického fóra ve Vladivostoku tvrdil, že Moskva oproti republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi upřednostňuje Harrisovou a jako jeden z důvodů uvedl její "nakažlivý" smích.
I proto se spekulovalo o tom, že svou poznámku o podpoře americké viceprezidentky nemyslel vážně. "Byl to vtip," poznamenal dnes Lavrov, podle něhož má Putin dobrý smysl pro humor a často žertuje.
Nejméně 1,1 mil. vybrali podvodníci na údajnou pomoc Ukrajině, dary zneužili třeba na cestování po světě. Hlavnímu organizátorovi hrozí osm let vězení.
Ruský útok na ukrajinský Kryvyj Rih si v noci na dnešek vyžádal tři oběti, včetně jednoho dítěte, uvedl server The Kyiv Independent. Agentura TASS zase s odvoláním na ruské ministerstvo obrany napsala, že Rusko nad svým územím zničilo přes 100 dronů.
Rezidenční čtvrť ve městě Kryvyj Rih, které leží v Dněpropetrovské oblasti, podle ukrajinských úřadů zasáhla ruská raketa, která zničila dva domy a kolem 20 dalších poškodila. Zabila 12letého chlapce a dvě ženy ve věku 75 a 79 let. Zranění utrpěli tři další lidé, včetně 17letého mladíka. Všichni jsou v nemocnici se středně těžkými poraněními.
Ukrajina zakázala používání aplikace pro zasílání zpráv Telegram v oficiálních zařízeních používaných vládními úředníky, vojenským personálem a zaměstnanci v odvětvích důležitých pro fungování státu, protože se obává, že tak Rusko může špehovat zprávy i uživatele. Oznámila to Rada národní bezpečnosti a obrany, nejvyšší bezpečnostní orgán země.
Rada oznámila omezení poté, co jí šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov předložil důkazy o schopnosti ruských tajných služeb tuto platformu špehovat. Šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko ale na účtu na Telegramu zdůraznil, že omezení se vztahují pouze na služební zařízení, nikoli na osobní přístroje.
Zprávy ze soboty 21. září
Američana Russella Bentleyho, jenž letos zmizel na okupované východní Ukrajině, podle ruských vyšetřovatelů patrně umučili ruští vojáci, které nyní čeká soud. Oznámil to dnes podle agentury Reuters Vyšetřovací výbor, který má v Rusku úlohu federální kriminální ústředny.
Šéfredaktorka ruské prokremelské televize RT Margarita Simonjanová už v dubnu oznámila, že Bentley, který bojoval na ruské straně proti Ukrajině, zahynul v Doněcku. Simonjanová na telegramu připomněla, že Bentley spolupracoval také s ruským propagandistickým portálem Sputnik.
Indie popřela, že zavírá oči nad opětovným exportem na Ukrajinu své dělostřelecké munice prodané evropským státům. Ministerstvo zahraničí tak reagovalo na zprávu agentury Reuters, podle které indickou dělostřeleckou munici poslaly na Ukrajinu některé evropské země, například Itálie či Česká republika, píše dnes server BBC News. Úřady evropských zemích informaci Reuters nekomentovaly.
Agentura se odvolává na 11 zdrojů z indické vlády, z evropských kabinetů i z vojenského průmyslu. Poukazuje také na některé statistické údaje. Například tři největší indičtí výrobci munice vyvezli do Itálie, Česka, Španělska a Slovinska od předloňského únoru do letošního července zboží za 132 milionů dolarů (tři miliardy korun), což bylo mnohonásobně více než v minulosti. Podle těchto údajů se vývoz týkal i munice.
Polská prokuratura obvinila ruského občana ze zorganizování březnového fyzického útoku na Leonida Volkova, blízkého spolupracovníka ruského opozičníka Alexeje Navalného, který letos v únoru zemřel ve vězeňském táboře. S odvoláním na dnešní sdělení prokuratury o tom informovala agentura AFP. Mezi podezřelými jsou i Poláci.
Třiačtyřicetiletého Volkova 12. března přepadla skupina mužů před jeho domem ve Vilniusu, kde žije v exilu, a uštědřila mu rány kladivem. Volkov utrpěl zlomeninu ruky, pohmožděniny na hlavě a poranění nohy, kvůli čemuž byl krátce hospitalizován.
Podle údajů UNESCO zničily ruské útoky na Ukrajině doposud téměř 500 kulturních památek.
Nadace Karel Komárek Family Foundation akcelerovala aktivity na záchranu ukrajinského kulturního dědictví. Společně se zástupci ministerstva kultury a několika kulturních institucí se včera zúčastnila důležité akce ve Lvově, na níž Ukrajina oficiálně stvrdila spolupráci na projektu Archa. Jeho cílem je pomocí mobilních konzervačních a digitalizačních jednotek uchovat elektronické kopie hmotných kulturních artefaktů. První vůz Archy by měl vyjet z Česka ještě do konce letošního roku.
Při dnešním ruském raketovém útoku na přístav Oděsa na jihu Ukrajiny byla poničena přístavní infrastruktura a civilní plavidlo plující pod vlajkou karibského státu Antigua a Barbuda. Na platformě Telegram to oznámil šéf regionální správy Oleh Kiper. Při útoku byli podle něj zraněni čtyři lidé.
"Trosky, které podle předběžného zjištění pocházejí ze střely Iskander-M, poničily přístavní a civilní infrastrukturu a také civilní loď plující pod vlajkou Antiguy," uvedl Kiper. Čtyřem zraněným civilistům byla podle něj poskytnuta veškerá potřebná pomoc.
Ve válce na Ukrajině už zemřelo více než 70 tisíc lidí bojujících v řadách ruské armády. Tvrdí to britská stanice BBC, která ve spolupráci s ruským nezávislým serverem Mediazona dlouhodobě analyzuje veřejně dostupné zdroje a shromažďuje údaje o padlých příslušnících ruských invazních sil.
Asi 20 procent mrtvých nyní připadá na dobrovolníky. V minulosti největší skupinu tvořili bývalí vězni, kteří do armády vstoupili výměnou za udělení milosti. V současnosti představují 19 procent a 13 procent mezi padlými tvoří vojáci, kteří se do bojů dostali v důsledku mobilizace.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v Kyjevě oznámila, že EU poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě až 35 miliard eur (zhruba 878 miliard korun). Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského poslouží tyto peníze k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a energetiky a k nákupu zbraní od ukrajinských zbrojovek.
Relentless Russian attacks mean Ukraine needs continued EU support.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 20, 2024
The @EU_Commission will provide a loan of up to 35 billion euros to Ukraine as part of the G7 pledge.
This is another major EU contribution to the Ukraine’s recovery.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uctila v Kyjevě památku obránců Ukrajiny.
The first thing I do in Kyiv is to pay tribute to the fallen defenders of Ukraine over the past 10 years.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 20, 2024
They are real heroes who made the ultimate sacrifice for the security of our continent as a whole.
We will carry their memories in our hearts and minds. pic.twitter.com/c2GaQnVZXG
Ukrajinský mírový plán týkající se války proti Rusku závisí na rychlých rozhodnutích, která spojenci Ukrajiny udělají ještě letos, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Kyjevě.
Zelenskyj nedávno řekl, že mírový plán nebo také plán vítězství chce ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, seznámit s ním chce i oba americké prezidentské kandidáty, tedy viceprezidentku Kamalu Harissovou a exprezidenta Donalda Trumpa. Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným "psychologickým" dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.
Ruské vojenské blogery rozlítila zpráva o smrti dvou významných a zkušených operátorů dronů. Ti před svým zabitím natočili videa, ve kterých tvrdili, že je do přímých bojů na frontě nahnal jejich velitel. Případu se dostalo takové pozornosti, že na vyšetřování má údajně dohlížet šéf ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov.
Události, které se odehrály mezi Poláky a Ukrajinci ve čtyřicátých letech minulého století, nepadají do zapomnění. Ani současný společný nepřítel Rusko staré hluboké šrámy z volyňské řeže a operace Visla úplně nezacelil.
Na konci srpna se čečenský vůdce Ramzan Kadyrov pochlubil, že od Elona Muska dostal Teslu Cybertruck. V několika příspěvcích na sociálních sítích americkému podnikateli děkoval, a dokonce ho zval na návštěvu. Velkému přátelství je ale, zdá se, konec. Musk totiž pick-up na dálku Kadyrovovi vypnul. Ten si z toho ale moc nedělá, do bojů na Ukrajině totiž mezitím poslal další dva Cybertrucky.
Rakouský finanční ústav Raiffeisen Bank International (RBI) se stahuje z běloruského trhu, prodává svůj 88procentní podíl v místní bance Priorbank JSC. RBI to uvedla ve svém oficiálním oznámení.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila v Kyjevě půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 35 miliard eur. Von der Leyenová přijela do ukrajinské metropole v pátek ráno.
Evakuace civilistů z města Kurachove v Doněcké oblasti.
Rusko je znepokojeno aktivitami NATO u hranic Běloruska, prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Ve čtvrtek Rusové zasáhli domov seniorů ve městě Sumy na severu Ukrajiny.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na pátek zneškodnila 61 ze 70 ruských útočných dronů, uvedlo ukrajinské letectvo.
Německý ministr obrany Boris Pistorius oznámil další zbrojní pomoc Ukrajině, tentokrát za 1,4 miliardy eur (35 miliard korun).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se za týden ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Joem Bidenem, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou i republikánským kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem.
V domově seniorů, který se stal terčem útoku v Sumách, žilo 211 lidí, uvedl šéf správy Sumské oblasti Volodymyr Arťuch. Evakuováno bylo 147 osob. Pod troskami žádní lidé nejsou, ujistilo ministerstvo vnitra. Útok přitom podle něj částečně zničil dvě podlaží budovy.
"Lidé jsou přemisťováni do nově připravených míst. Potřebují lékařskou a psychologickou pomoc," uvedl Arťuch v ukrajinské televizi. "Stalo se to odpoledne. Lidé obědvali nebo odpočívali a byli v šoku," dodal šéf regionální správy.
Ruské síly dnes zasáhly domov důchodců ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Zabit byl jeden člověk a dalších nejméně 12 lidí utrpělo zranění, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Čtyřiasedmdesátiletá žena zemřela a dvě další, obě ve věku 67 let, byly předtím zraněny v důsledku čtyř nočních ruských útoků naváděnými bombami KAB na místa v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Na sociálních sítích to uvedl šéf tamní oblastní správy Ivan Fedorov.
"Naším cílem je pomoci Ukrajině především odrazit četné ruské nálety," řekl Pistorius agentuře DPA. "Pokud bychom tak neučinili, mělo by to fatální následky pro civilní obyvatelstvo. Rusko by mohlo zničit ještě více společností zodpovědných za dodávky energií a donutit lidi dát se na útěk v nadcházejícím studeném ročním období," dodal.
Podle politického magazínu Der Spiegel bude součástí dodávek také munice pro samohybné protiletadlové kanóny Gepard, 20 bojových vozidel pěchoty Marder či průzkumné a útočné drony i náhradní díly k už dříve dodaným zbraňovým systémům.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes oznámil další zbrojní pomoc Ukrajině, tentokrát za 1,4 miliardy eur (35 miliard Kč). Informuje o tom agentura DPA, podle níž by země, která už více než dva a půl roku čelí ruské agresi, měla pomoc obdržet ještě letos.
Kolem 400 milionů eur má jít z rozpočtu německého ministerstva obrany, pokud s tím příští týden vysloví souhlas německý parlament. Zhruba miliarda eur bude k dispozici díky takzvaným partnerským příspěvkům, tedy prostředkům, které Německo získalo na pomoc Ukrajině od svých partnerů.
Také vesnice Krasnohrad v Charkovské oblasti, jejíž název stejně jako Červonohrad odkazuje na rudou barvu, bude přejmenována na Berestyn - podle nedaleké řeky Berestova. Město Družba v Sumské oblasti se vrátí ke svému starému názvu Chutir Mychajlivskyj, které mělo do roku 1962. Toto město, vzdálené jen několik kilometrů od ruských hranic, je od zahájené plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu z roku 2022 častým terčem ruských útoků. Město Novomoskovsk v Dněpropetrovské oblasti se přejmenuje na Samar, což odkazuje na původní název místní kozácké osady, která byla pojmenována podle Moskvy už v roce 1794, uvádí další příklad The Kyiv Independent.
Ukrajinský parlament dnes schválil přejmenování více než 300 obcí, jejichž názvy mají spojitost s Ruskem nebo někdejším Sovětským svazem. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.
Poslanci Verchovné rady dnes schválili změnu názvu 327 sídel, přejmenován bude například Červonohrad ve Lvovské oblasti. Než město v roce 1951 přejmenovaly ruské úřady, mělo název Chrystynopil a nově se bude jmenovat Šeptytskyj, podle ukrajinského biskupa z tohoto regionu.
Šéf ruské Státní dumy, což je dolní parlamentní komora, varoval, že ukrajinské útoky západními zbraněmi na Rusko by vedly ke "globální válce za použití jaderných zbraní". Šéf Dumy Volodin je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Spojenci v NATO za uplynulých deset let podle Stoltenberga významně posílili své obranné schopnosti, v bojové pohotovosti jsou stovky tisíc vojáků a počet zemí, které plní závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP, se zvýšil na více než 20 z celkem 32 členských zemí Severoatlantické aliance. "Naše rodina se rovněž rozrostla o Černou Horu, Severní Makedonii, Finsko a Švédsko," bilancoval odcházející šéf NATO s tím, že Ukrajina je navíc blíže členství v alianci než kdykoli dříve.
"Význam Severoatlantické aliance byl během mého mandátu zpochybňován, aliance byla označována za rozdělenou či zastaralou, s mozkovou mrtvicí, realita je ale taková, že NATO je jednotnější a silnější než kdy dřív," prohlásil Stoltenberg při vystoupení v sídle think-tanku German Marshall Fund v Bruselu. Jak poznamenal, na stejném místě pronesl před deseti lety svůj vůbec první projev po nástupu do funkce.
Na obou stranách Atlantiku se podle šéfa NATO vyskytly hlasy vyzývající Ameriku a Evropu, aby se vydaly jinými cestami. Evropa a Amerika jsou ale silnější a bezpečnější, když jsou spolu, uvedl dnes Jens Stoltenberg během svého rozlučkového projevu. Současného šéfa NATO letos 1. října po deseti letech vystřídá ve funkci bývalý nizozemský premiér Mark Rutte.
"Kdo rychleji reaguje na požadavky z bojiště, vyhrává," poznamenal dnes Putin na jednání o výrobě bezpilotních letounů v Petrohradě.
Ruská armáda loni obdržela zhruba 140 tisíc dronů ruské výroby a letos Rusko plánuje jejich výrobu téměř zdesetinásobit; armádě jich tak dodá bezmála 1,4 milionu. Oznámil to podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin.
"Dohromady bylo v roce 2023 ozbrojeným silám dodáno asi 140 tisíc bezpilotních prostředků různých typů. V tomto roce je plánováno výrazné zvýšení produkce dronů, abych byl přesný téměř desetinásobné," uvedl Putin na zasedání vojensko-průmyslové komise.
Šéf dolní komory ruského parlamentu (Statní Dumy) Vjačeslav Volodin v reakci na rezoluci Evropského parlamentu řekl, že ruská raketa Sarmat doletí do Štrasburku za tři minuty a dvacet vteřin.
Jak hlasovali čeští europoslanci.
Evropský parlament dnes schválil usnesení o pokračující finanční a vojenské pomoci Ukrajině ze strany členských států EU.
— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) September 19, 2024
Čeští europoslanci a europoslankyně hlasovali následovně: pic.twitter.com/Um6Pag3yVr
Západ by měl povolit Ukrajině mířit střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby jí umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva.
Slovensko nezruší zákaz dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny, oznámil slovenský premiér Robert Fico. "Patříme mezi málo zemí, které řekly, že nebudou umožňovat dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny. Chráníme vlastní trh, garantujeme tranzit přes území Slovenska," uvedl Fico. Dodal, že o tom informoval také ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihu, který byl ve středu na návštěvě Bratislavy.
Ruské ministerstvo obrany chce po prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby kvůli vysokým ztrátám na Ukrajině vyhlásil novou mobilizaci. S odvoláním na své zdroje v Moskvě to napsal obvykle dobře informovaný deník Wall Street Journal. "Ministr obrany Andrej Bělousov říká, že bez nové mobilizace nebude dostatek ruských vojáků na Ukrajině a že dobrovolníci už nestačí, píše americký list.
Ukrajinský masivní úder na základnu a sklad raket v ruské Tverské oblasti připomínal zemětřesení.
Energetická společnost Moravské naftové doly (MND) dokončila na západě Ukrajiny větrnou elektrárnu Oriv ve Lvovské oblasti. Společnost projekt s výkonem až 59 megawattů MND a ukrajinské firmy Eco-optima vyšel na 61,5 milionu eur (přes 1,54 miliardy korun). V tiskové zprávě o tom informovala skupina MND, podle níž jde o největší českou investici na Ukrajině od začátku války.
Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že přes noc zlikvidovalo všech 42 dronů Šáhed, které Rusové nad bránící se zem vyslali. Zničena byla také jedna raketa Ch-59. Na Charkov Rusové podle ukrajinských vzdušných sil v noci vypustili také tři řízené střely S-300/S-400 ze sousední Belgorodské oblasti. Podobné informace stran konfliktu není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruské síly oznámily, že se jim v ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu v překvapivé operaci obsadily ukrajinské jednotky, podařilo "získat kontrolu" nad dvěma obcemi. Napsala to ráno agentura Reuters s odvoláním na ruský TASS, podle kterého ruský velitel, generálmajor Apty Alaudinov, zmínil vsi Nikolajevo-Darjino a Darjino, ležící u ukrajinských hranic na západní straně oblasti, kterou drží ukrajinské síly.
Čtyřiasedmdesátiletá žena zemřela a dvě další, obě ve věku 67 let, byly v noci na dnešek zraněny v důsledku čtyř ruských útoků naváděnými bombami KAB na místa v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Na sociálních sítích to uvedl šéf tamní oblastní správy Ivan Fedorov. Stejný typ zbraně použily ruské síly také k několika útokům na Charkov. Tam sice bylo poškozeno několik domů, ale nikdo neutrpěl zranění, uvedl starosta města Ihor Terechov podle webu listu Ukrajinska pravda.
Ukrajinská obrana v noci zasahovala také v okolí Kyjeva, uvedla nad ránem na Telegramu tamní vojenská správa. V příspěvku obyvatele ukrajinské metropole vojáci vyzvali, aby nefotografovali a nefilmovali práci obránců města.
Zprávy ze čtvrtka 19. září
Ruský prezident Vladimir Putin dnes schválil návrh dohody o strategickém partnerství s Íránem, dohodu pokládá za vhodné podepsat na nejvyšší úrovni. Současně svým výnosem o další dva roky prodloužil zákaz dovozu potravin ze Západu, který zavedl v roce 2014 v reakci na západní sankce uvalené na Rusko po anexi ukrajinského poloostrova Krym a vyvolání povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny.
Putinův výnos prodlužuje ruské embargo od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, uvedly tiskové agentury.
Londýn si předvolal ruského velvyslance Andreje Kelina v reakci na to, že Rusko minulý týden zrušilo akreditace šesti pracovníkům politického oddělení britského velvyslanectví v Moskvě. Britské ministerstvo zahraničí dnes krok Moskvy označilo za "bezprecedentní a nepodloženou veřejnou agresivní kampaň", informovala agentura Reuters.
Rusko minulý týden zrušilo akreditace pracovníků britského velvyslanectví v Moskvě, neboť tajná služba FSB u nich údajně zjistila "známky zpravodajské a podvratné práce". Londýn obvinění označil za "podlé a zcela nepodložené".
"Tento vzorec chování je naprosto nepřijatelný, hluboce neprofesionální a pod standardy chování mezi státy," prohlásil dnes podle Reuters mluvčí ministerstva zahraničí a Rusko vyzval, aby podobné počínání okamžitě zastavilo.
Slovensko má za to, že členství Ukrajiny v NATO by vytvářelo další konflikty, řekl dnes novinářům slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár po schůzce se svým ukrajinským kolegou Andrijem Sybihou. Ten naopak míní, že vstup jeho země do Severoatlantické aliance je zárukou míru.
Podle Blanára nemá nynější konflikt na Ukrajině vojenské řešení a Bratislava je pro hledání mírového řešení v co nejbližší době. Vlády Slovenska a Ukrajiny chystají na říjen další společnou schůzku.
Nynější slovenská vláda, která po svém loňském nástupu do úřadu zastavila ze státních zásob vojenské dodávky Kyjevu bránícímu se od února 2022 ruské ozbrojené agresi, hodlá podle Blanára pokračovat v humanitární pomoci napadené zemi.
Nejméně 13 raněných je v nemocnicích v Tverské oblasti, kde drony zasáhly sklad munice. Dříve gubernátor tvrdil, že nikdo nebyl vážně zraněn.
Evropská komise se obrátila na Maďarsko se žádostí o podrobné vysvětlení jeho nového vízového programu, který nabízí pracovní povolení lidem z Ruska a Běloruska. V debatě s poslanci Evropského parlamentu to dnes uvedla komisařka Stella Kyriakidisová, podle níž Brusel dosavadní vysvětlení neuspokojila. Řada europoslanců dnes uvolnění vízových restrikcí kritizovala jako potenciální bezpečnostní hrozbu pro EU. Maďarští vládní poslanci je hájili jako běžný krok, jenž neporušuje žádná pravidla.
Ruská protiofenziva proti ukrajinským jednotkám v Kurské oblasti na západě Ruska byla zastavena, řekl AFP mluvčí ukrajinského velitelství.
Na ruský sklad v Toropci zaútočily drony SBU, vojenské rozvědky HUR a ukrajinských sil pro speciální operace, řekl agentuře Reuters, ruské službě BBC, serveru Ukrajinska pravda nebo agentuře Ukrinform nejmenovaný zdroj z SBU. Ruské ministerstvo obrany tam podle něj skladovalo střely pro systémy Iskander, Točka-U, naváděné letecké pumy KAB nebo dělostřeleckou munici, které ruská armáda používá ve svém tažení proti Ukrajině.
Po příletu ukrajinských dronů začaly silné detonace, dodal zdroj. Silné exploze v Toropci jsou pozorovatelný fakt, ale další podrobnosti nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit, podotkla BBC na svém ruskojazyčném webu.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu třemi řízenými střelami a více než padesátkou dronů, oznámilo ráno na Facebooku ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 46 bezpilotních letounů. Rusové podruhé během dvou dní zaútočili na energetickou infrastrukturu Sumské oblasti, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Regionální úřady informovaly o útoku na město Sumy.
Ruské úřady oznámily částečnou evakuaci města Toropec v Tverské oblasti. Média informují o silných explozích a o útoku ukrajinských dronů, které podle nepotvrzených zpráv zasáhly muniční sklad. Regionální činitelé informují pouze o útoku ukrajinských bezpilotních letounů a o požáru. Toropec, kde žije kolem 13 tisíc obyvatel, leží několik set kilometrů severozápadně od Moskvy, nedaleko hranic s Běloruskem.
Zprávy ze středy 18. září
Ruský jaderný polygon na souostroví Nová země je připraven kdykoliv znovu začít s jadernými testy, pokud k tomu z Moskvy přijde rozkaz. Podle agentury Reuters to řekl velitel tohoto prostoru.
Moskva nepodnikla test jaderných zbraní od roku 1990. Někteří západní a ruští analytici ale upozorňují, že ruský prezident Vladimir Putin by takový test mohl nařídit s cílem odstrašit Západ v případě, pokud umožní používat Ukrajině své dalekonosné zbraně k útokům v ruském týlu.
Ruská nezávislá novinářka Maria Ponomarenková vyhlásila hladovku na protest proti podmínkám svého věznění. Ruské úřady jí loni udělily trest odnětí svobody ve výši šesti let za to, že veřejně odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters.
Novinářka na jaře 2022 vystoupila na podporu Ukrajiny, když dala najevo nesouhlas s bombardováním divadla v Mariupolu. Loni v únoru ji soud v západosibiřském Barnaulu poslal do vězení na šest let.
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec se obrátil na OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) kvůli fotografii na sociálních sítích, na níž je podle něj vidět neozbrojený ukrajinský válečný zajatec, kterého pravděpodobně zavraždili Rusové mečem. Veřejný ochránce lidských práv označil takové jednání za válečný zločin a porušení Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci. Moskva se k případu zatím nevyjádřila.
Počet Ukrajinců a Rusů zabitých či zraněných v dva a půl roku trvající válce dosáhl podle odhadů zhruba jednoho milionu, napsal deník The Wall Street Journal.
Vážné problémy pro Rusko. Promluvil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.
Čína a Rusko zahájily společné vojenské námořní cvičení. Lodě čínské pobřežní stráže Mej-šan a Siou-šan připluly do ruského přístavu Vladivostok na Dálném východě.
Ruská armáda podnikla v noci na dnešek dronový útok na energetická zařízení v ukrajinské Sumské oblasti, která se nachází u hranic s Ruskem. Uvedla to místní regionální správa, podle níž musely být na záložní energetické systémy připojeny některé objekty kritické infrastruktury, jako jsou nemocnice nebo vodovodní systémy.
Zprávy ze 17. září.
Ukrajinské ministerstvo kultury přidalo rusko-kanadskou režisérku Anastasiu Trofimovovou na seznam lidí, kteří představují bezpečnostní hrozbu pro Ukrajinu. Trofimovová letos vydala válečný dokument Russians at War (Rusové ve válce), který nahlíží na válku na Ukrajině očima ruských vojáků. Právě to Kyjev kritizuje a označuje film za ruskou propagandu, napsala dnes agentura AFP.
Režisérka strávila několik měsíců s jedním z ruských praporů bojujících na Ukrajině, kde se snažila zachytit každodenní život ruských vojáků. Podle ní se jedná o protiválečný dokument, který ukazuje "obyčejné lidi". Obvinění z ruské propagandy odmítá, snímek je i přesto od svého uvedení na filmovém festivalu v Benátkách na začátku tohoto měsíce v centru kontroverze.
Kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev dnes vyzval německého kancléře Olafa Scholze, aby se vzdal myšlenky porazit Rusko silou a aby podpořil čínský mírový plán pro Ukrajinu. Kancléř, který dnes v rámci cesty po Střední Asii navštívil Astanu, oba návrhy odmítl a vyzval ke konání mírového summitu, informuje agentura Reuters.
"Rusko je z vojenského hlediska neporazitelné," řekl Tokajev a vyzval k rychlému mírovému jednání ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. "Další eskalace války povede k nenapravitelným důsledkům pro celé lidstvo a především pro země zapojené do rusko-ukrajinského konfliktu," dodal prezident.
Lidská práva jsou v Rusku pošlapávána čím dál víc, upozornila ve své dnes zveřejněné zprávě zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová. Například odsouzených politických vězňů je v zemi nyní 1372, stojí v dokumentu, podle něhož jsou stále ostřeji pronásledováni především kritici ruské války proti Ukrajině.
"Nyní je tu strukturální, státem podporovaný systém pošlapávání lidských práv," konstatovala Bulharka, kterou Rada OSN pro lidská práva do funkce zvláštní zpravodajky jmenovala loni. Systém je podle její zprávy zaměřený na potlačování občanské společnosti a politické opozice.
V evakuovaných oblastech se dosud žádné boje mezi ruskými a ukrajinskými vojáky neodehrávaly. Ruské úřady nijak nevysvětlily, proč se obávají o bezpečnost těchto oblastí hraničících s Ukrajinou.
Gubernátor ruské Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes nařídil evakuaci obyvatel 89 vesnic, které leží v 15kilometrové zóně přiléhající k hranicím s Ukrajinou. Výzvu obyvatelům zveřejnil na Telegramu. Ze strany ruských úřadů se jedná o reakci na ukrajinský vpád do této západoruské oblasti, píše agentura AFP.
Úřady zveřejnily seznam 89 evakuovaných obcí v Rylském a Chomutovském okrese "v zájmu zajištění bezpečnosti", uvedl Smirnov a obyvatele vyzval, aby k této situaci přistupovali s pochopením a řídili se doporučeními úřadů. Na evakuaci dohlížely bezpečnostní složky a místní samosprávy. O počtu obcí informovala ruskojazyčná verze BBC.
Ruský prezident Vladimir Putin výnosem navýšil tabulkový počet ruských vojáků o asi 180 tisíc na celkových 1,5 milionu. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách Kremlu.
Rusko od začátku agrese na jaře 2022 prodalo na světových trzích obilí z okupovaných ukrajinských územích za více než miliardu dolarů. Velká část putuje do světa přes turecké přístavy.
Poslední kapka? Pakt s Íránem se může obrátit proti Putinovi, trpělivost dochází.
Ruská armáda v noci na pondělí podnikla dronový útok na Kyjev. Protivzdušná obrana zničila skoro dvě desítky bezpilotních letounů mířících na hlavní město. Podle ukrajinských úřadů to byl osmý dronový útok na Kyjev od začátku září.
"Jménem prezidenta Volodymyra Zelenského a při součinnosti s premiérem Denysem Šmyhalem jsme nabídli Moldavsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku, Maďarsku a Česku, že vyšleme jednotky ukrajinských záchranářů, aby pomohly překonat živelní pohromu," napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Zatím pomoc ze zahraničí nepotřebujeme, reagoval český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Ruská armáda v noci na dnešek podnikla dronový útok na Kyjev, informuje vedení vojenské správy ukrajinského hlavního města. Protivzdušná obrana zničila skoro dvě desítky bezpilotních letounů. Agentura Reuters píše, že šlo o osmý dronový útok na Kyjev od začátku září. Naopak ruské zdroje hlásí nové ukrajinské útoky na ruském území.
Zprávy z pondělí 16. září
Záchranáři po ruském útoku v Charkově vyprostili z trosek mrtvou ženu.
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně obávané sovětské tajné policie KGB, vyšetřuje prodavače z prodejny automobilových součástek na Kamčatce. Ten totiž do vzoru formuláře pro zákazníky vepsal jméno Zamir Zakijev. Problém je v tom, že smyšlené jméno lze číst jako Za mír, za Kyjev, a tak FSB zahájila vyšetřování, informují ruská média.
Na formulář upozornila jedna z klientek prodejny náhradních dílů Avtomir, která si vše natočila na video, a to zveřejnila na internetu. Následující den si majitele prodejny předvolala FSB k výslechu a prodejnu navštívili policisté. Při vyšetřování se ukázalo, že formulář jako vzor vyplnil jeden z prodavačů. Tvrdil, že jen žertoval a že formulář mezitím zničil. "To není žádný vtip, ale provokace!" rozhořčil se jeden z ruských komentátorů.
FSB nyní zjišťuje, zda se podezřelý nedopustil diskreditace ruské armády a zda finančně nepřispěl na podporu ukrajinské armády, která se už déle než dva a půl roku brání ruské agresi.
"Byl jsem naprosto šokován, když jsem to uviděl. Zjistil jsem, co je to za člověka. Neuměl jsem si představit, že by takový člověk mohl mezi námi pracovat. Chci se omluvit jménem celého kolektivu i jménem svým," prohlásil majitel obchodu.
Ruská vojska v neděli odpoledne zasáhla vícepodlažní dům v Charkově na východě Ukrajiny, na místě je 42 zraněných, včetně tří dětí, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ve výškové budově v důsledku zásahu vypukl požár, napsal na telegramu. Druhé největší ukrajinské město čelí vzhledem k blízkosti hranice s Ruskem téměř ustavičnému ostřelování či bombardování.
Pět bývalých britských ministrů obrany a expremiér Boris Johnson vyzvali současného šéfa britského kabinetu Keira Starmera, aby umožnil Ukrajině použít britské rakety Storm Shadow k útokům na ruské území. Napsal to dnes list The Sunday Times. Starmer k tomu podle nich má dát svolení i bez podpory Spojených států. V administrativě amerického prezidenta Joea Bidena podle listu panují ohledně rozhodnutí rozkoly.
Británie svým otálením dělá ústupky Kremlu, uvedl exministr obrany Ben Wallace, zatímco podle jeho kolegy Gavina Williamsona jde ze strany Londýna o "zanedbání povinností". "Neexistuje žádný myslitelný důvod pro další odklady," uvedl Johnson.
"Nemáme se za co stydět," dodal úředník, který kvůli osobní bezpečnosti hovořil, podobně jako další, pod podmínkou anonymity. "Naše vlast je v nebezpečí, ohrožuje ji Západ a Spojené státy. Už nepotřebujeme hipstery, rapery či milovníky západní kultury. Od nich jsou jen příznivci (zesnulého opozičního vůdce Alexeje) Navalného," prohlásil. Získat si srdce a myšlení mladých lidí se stalo jednou z hlavních priorit Kremlu v domácí politice od roku 2000, kdy se Putin stal poprvé prezidentem. V té době stát začal zakládat mládežnická hnutí, prosazovaná kremelskými představiteli, jako byl milovník západní kultury Vladislav Surkov či Vjačeslav Volodin.
Kreml pracuje na tom, aby systematicky vštěpoval dětem a dospívajícím "vlastenecké" hodnoty kampaněmi vedenými ve stylu sovětské propagandy. Snaží se připravit další generaci na život utvářený konfliktem s Ukrajinou a Západem, píše server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.
"Potřebujeme válečníky, střelce, členy úderných jednotek, kteří, až je k tomu vyzve prezident, poběží do armádních odvodových center, a ne na Verchnij Lars," uvedl nejmenovaný ruský vládní úředník v narážce na přechod na rusko-gruzínských hranicích. Přes tento přechod utíkaly desítky tisíc Rusů ze země poté, co Vladimir Putin na podzim 2022 vyhlásil "částečnou" mobilizaci do války proti Ukrajině.
Ukrajinské jednotky protivzdušné obrany přes noc zničily deset ze 14 dronů, které nad její území vyslalo Rusko. Na komunikační platformě Telegram to dnes ráno oznámilo ukrajinské letectvo. Informace o případných škodách ale nesdělilo. Armáda uvedla, že Rusko odpálilo i dvě balistické střely Iskander-M a jednu řízenou střelu Ch-59, která směřovala do Oděské oblasti na jihu země. Řízenou střelu obrana zničila, ale co se stalo se střelami Iskander, letectvo neuvedlo.
Zástupci Koordinačního velitelství pro zacházení s válečnými zajatci a ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec sdělili podrobnosti k zatím poslední výměně zajatců. Podle velitelství je mezi Ukrajinci 69 obránců Mariupolu, včetně 31 vojáků, kteří obklíčení a ruské převaze vzdorovali v poslední baště, ocelárnách Azovstal. Podle ombudsmana většina z nich potřebuje okamžitou lékařskou pomoc, drtivá většina osvobozených upadla do zajetí na počátku války. Upřesnil, že od ruské invaze v únoru 2022 se uskutečnilo 57 výměn zajatců a do vlasti se podařilo vrátit 3672 Ukrajinců a Ukrajinek. ýměnu 206 zajatců zprostředkovaly Spojené arabské emiráty (SAE); podle tamní agentury WAM tak učinily již poosmé, poznamenala agentura Reuters.
Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, obě strany propustily 103 lidí. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Interfax. Podle prohlášení Moskvy se domů vrátili ruští vojáci zajatí v západoruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda překvapivě vpadla letos na začátku srpna. Kyjev zatím výměnu nekomentoval.
Dva lidi byli zabiti a dalších devět zraněno při pátečním ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Oznámila to na platformě Telegram oblastní správa. V Kyjevě dnes brzy ráno trosky dronu zasáhly obecní budovu severně od centra města, uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu vyslalo celkem 76 dronů, ukrajinská protivzdušná obrana jich 72 sestřelila, uvedlo letectvo.
Ukrajinská vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s příjmy ve výši dvou bilionů hřiven (přes bilion korun) a výdaji 3,6 bilionu hřiven, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Návrh rozpočtu, který je v zemi čelící ozbrojené agresi sousedního Ruska silně zaměřen na výdaje na obranu, bude předložen ke schválení parlamentu.
"Platby se trochu zpozdily," řekl Sikorski, který problém spojil s kauzou Kuczmierowského. O někdejšího šéfa polských hmotných rezerv se vyšetřovatelé zajímají kvůli možné účasti na organizované kriminalitě. Podle médií se podílel i na pochybném výběrovém řízení na elektrické generátory pro Ukrajinu, které se do Ruskem napadené země nikdy nedostaly. "Myslím, že případ vyřešíme a platby odejdou," poznamenal Sikorski.
Polsko se zpozdilo se slíbenou platbou pro českou muniční iniciativu pro Ukrajinu, důvodem je vyšetřování někdejšího šéfa státních hmotných rezerv Michala Kuczmierowského. Dnes to v Kyjevě na tiskové konferenci s ukrajinským ministrem zahraničí Andrihem Sybihou prohlásil jeho polský kolega Radoslaw Sikorski. Slíbil zároveň, že po vyřešení případu Varšava peníze převede. Polská média už dříve informovala o tom, že Polsko jako jediné peníze neposlalo, ačkoli se k účasti na českém plánu zavázalo.
Ruská státní televize RT je klíčovou součástí válečné mašinerie Moskvy a snahy Ruska podkopávat demokratické spojence Ukrajiny, uvedlo dnes americké ministerstvo zahraničí. Mediální společnost nařklo, že úzce spolupracuje s ruskou armádou a organizuje výběr peněz na vybavení pro ruské vojáky na Ukrajině. Washington v této souvislosti oznámil nové sankce, informují světové zpravodajské agentury.
Na rychlé poskytnutí případné pomoci je připraven podle svého mluvčího Petra Kropáčka i Úřad práce. Pokud se lidé dostanou kvůli záplavám do tíživé situace, mohou požádat o okamžitou mimořádnou dávku. Na překonání dopadů povodní mohou oběti získat případně až patnáctinásobek životního minima, tedy až 72 900 korun.
Okamžitě pomoci je podle svého mluvčího Jana Oulíka připravena také Charita. "Situaci bedlivě sledujeme a vyhodnocujeme. Pokud se předpovědi naplní, jsme připraveni okamžitě vyhlásit sbírku pro oběti povodní. Pracovníci v jednotlivých regionech a koordinátoři pro krizové události jsou připraveni poskytovat pomoc díky charitní celorepublikové síti podle místních potřeb," uvedl mluvčí. Jednotlivé charitní organizace připravují pomoc dobrovolníků, poskytují materiál i psychosociální pomoc. "Často v místech zasažených přírodním živlem působí dlouho po odeznění pohromy," podotkl Oulík.
Sbírku Pomoc pro českou krajinu a lidi při povodních spustila environmentální organizace Nadace Partnerství. "Velké škody přijdou o víkendu s jistotou, proto se již nyní můžeme společně zasadit o to, abychom jejich následky nyní i do budoucna co nejvíce zmírnili," uvedl ředitel nadace Petr Kazda. Sbírka je určená na adresnou pomoc po následcích očekávaných víkendových dešťů a na přípravu české krajiny a měst na tento typ dopadů extrémního počasí do budoucna.
Některé humanitární organizace již zareagovaly na varování meteorologů před důsledky vydatného deště. Organizace ADRA dnes vyhlásila sbírku na pomoc po hrozících povodních. Chce tak okamžitě reagovat na situaci a poskytnout podporu lidem, které záplavy postihnou, sdělil mluvčí ADRA Filip Muroň. Sbírku na adresnou pomoc po očekávaných následcích víkendových dešťů a na přípravu české krajiny na dopady extrémního počasí vyhlásila i Nadace Partnerství.
Německo vzalo na vědomí návrh českého ministra zahraničí Jana Lipavského a jeho dalších evropských kolegů omezit pohyb ruských diplomatů v evropském schengenském prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně řekl mluvčí spolkového ministerstva zahraničí Christian Wagner. Poznamenal, že o věci se stále jedná, proto nebude sdělovat další podrobnosti.
Na otázku, proč návrh na setkání ministrů zahraničí zemí unie neprošel a proč ho Německo odmítlo, Wagner odpověděl, že schengenský prostor se svobodou pohybu to sám o sobě nijak neusnadňuje.
Severoatlantická aliance "povede přímou válku s Ruskem", umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. Podle agentury Reuters to dnes na jednání Rady bezpečnosti OSN prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by "myslet na následky".
Ruské úřady se k výměně zajatců dosud nevyjádřily. Tamní média předpokládají, že se do země vrátilo z ukrajinského zajetí 49 ruských vojáků, tedy stejný počet propuštěných jako Ukrajině. Většinu z nich podle ukrajinských médií tvoří Rusové, povolaní k povinné službě v ruské armádě a zajatí ukrajinskými silami v Kurské oblasti.
Ve výcvikovém středisku v Rumunsku tento týden čtyři ukrajinští vojenští piloti zahájili výcvik pro létání na západních stíhacích letounech F-16. Řekl to mluvčí rumunského ministerstva obrany Constantin Spinu.
První video ukrajinských vojáků propuštěných v pátek z ruského zajetí.
Перші емоції після повернення на Батьківщину 💔
— Ukrinform (@UKRINFORM) September 13, 2024
📹 КШППВ pic.twitter.com/4hPaIYqyD8
Evropská unie zareaguje na íránskou dodávku balistických raket Rusku novými, výraznými sankcemi. Uvedl to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle jehož prohlášení Teherán pomáhá pokračovat Rusku v agresi na Ukrajině a bezprostředně ohrozil bezpečnost v Evropě. Francie si kvůli dodávce, kterou Teherán popírá, předvolala íránského chargé d´affaires, informovala agentura Reuters.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na středeční tiskové konferenci znovu ostře kritizovala Spojené státy a jejich spojence za podporu Ukrajiny.
Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce. Domů se vrátilo 49 ukrajinských vojáků, oznámil v Kyjevě prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednalo se už o šestapadesátou výměnu zajatců od začátku ruské agrese v únoru 2022.
Ще одне повернення наших людей, на яке ми завжди чекаємо й заради яких працюємо.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 13, 2024
49 українців і українок удома. Це воїни Збройних Сил України, Національної гвардії, Національної поліції, Державної прикордонної служби, а також наші цивільні люди. Зокрема, Леніє Умєрова – дівчина,… pic.twitter.com/MXGY3TSCWF
Kdo je velitel ruského letectva generál Sergej Kobylaš, kterého Ukrajinci viní z červencového útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě. Narodil se na Ukrajině.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na pátek sestřelila 24 z 26 dronů Šáhed íránské konstrukce, které Rusko vypustilo, oznámilo ukrajinské letectvo. Dva lidé zahynuli přu ruském ostřelování Sumské oblasti na severu Ukrajiny.
Ruská armáda zahájila protiofenzivu v Kurské oblasti, ale její zisky jsou zatím minimální. Uvádí to ve své nové analýze Institut pro studium války (ISW). Moskva tvrdí, že Rusové za dva až tři dny získali kontrolu nad deseti vesnicemi, podle ISW tomu tak není.
Vážené čtenářky, vážené čtenáři,
vítáme vás u nového online přenosu k válce na Ukrajině. Předchozí informace naleznete zde.
Právě se děje
Orbán chce změnit EU, aby přežila. Migrační krize podle něj ještě neskončila
Bizarní angažmá v Bostonu. Natěšeného Čecha odvál konec chaosu v brankovišti
"Jen jsem ležel a koukal do zdi." Vyhořel v 19 letech, teď radí, jak neskončit stejně
Posledně se drželi pod krkem, teď jsou v reprezentaci. Bořil s Krejčím si podali ruku
