Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí ve svém úterním stanovisku zdůraznilo, že se Kyjev řídí ukrajinským mírovým vzorcem, který klade důraz na "stažení ruských okupačních sil ze suverénního území Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic". "Nemůže existovat žádné kompromisní řešení, pokud jde o lidské životy, svobodu, společné hodnoty, spravedlnost za zločiny Ruska a obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti. V tomto kontextu dočasná řešení nepřinesou trvalý mír, ale pouze oddálí válku," stojí ve vyjádření vlády.
Ukrajina rovněž vyzvala své spojence, aby společně pracovali na uplatnění mírového vzorce a nadále vyvíjeli tlak na Rusko s cílem dosažení spravedlivého míru, osvobození ukrajinských území a obnovení respektu k mezinárodnímu právu. "Toto je realistický scénář, kterého můžeme dosáhnout společným úsilím," uzavřelo ministerstvo, zjevně v odkazu na postoj české hlavy státu.
Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny neuvedlo, na jaké konkrétní vyjádření komentář reaguje. Text však zveřejnilo krátce po publikaci rozhovoru amerického deníku s Petrem Pavlem, konstatuje deník Ukrajinská pravda. Článek, který se roztržce věnuje, patří v anglické verzi deníku k nejčtenějším textům.
Není to poprvé, co se Pavel k válce na Ukrajině podobně vyjádřil. Již dříve uvedl, že je podle něj dočasný kompromis ohledně ukrajinského území okupovaného Ruskem možný, pokud by vedl k ukončení války.
"Nikdy jsem nezpochybňoval, že bychom měli podpořit Ukrajinu v obnovení její územní celistvosti, že to je konečný cíl," reagoval později pro ČTK Pavel, který se má ve středu setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským na všeobecné rozpravě 79. zasedání Valného shromáždění OSN. "Jen musíme být realističtí, pokud jde o časový horizont a náklady na dosažení tohoto cíle. Porazit Rusko na Ukrajině za cenu vyvraždění poloviny ukrajinského obyvatelstva asi není vítězství," uzavřel.
Kyjev chce, aby Rusko opustilo veškerá okupovaná území, a to včetně Krymského poloostrova, který Moskva anektovala už před deseti lety. Kreml naopak požaduje, aby se Ukrajina formálně vzdala území, která si nárokuje - včetně čtyř regionů jen částečně kontrolovaných ruskými silami.
Mnoho lídrů západních zemí opakovaně zastává názor, že o podobě budoucího urovnání vztahů s Ruskem má rozhodovat Kyjev, nikoliv Evropská unie nebo Severoatlantická aliance, připomněli v rozhovoru s prezidentem novináři z New York Times.
