V případě ruské jaderné doktríny jde o relativně stručný dokument o několika stránkách. "Nekoukal bych se na ni jako na zákon, kterým se Rusko musí řídit. Spíše má něco signalizovat jak ruským nepřátelům, směrem k NATO, tak jejich spojencům, případně i dovnitř, do Ruska," vysvětluje bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Mezi okolnosti, za nichž by Rusko bylo schopné použít jaderné zbraně, patří start balistických jaderných zbraní protivníka, útok zbraněmi hromadného ničení na Rusko či jeho spojence nebo konvenční útok, který by ohrozil existenci ruského státu. 

"Co ale například přesně znamená samotná existence ruského státu, je velmi otevřené různým interpretacím," podotýká Smetana. "Bylo by velmi těžké říct, pokud by Ukrajina dobyla zpátky celý Donbas, který Rusko okupovalo, že by to někdo mohl za tohle považovat," dodává.

Smetana ale zdůrazňuje, že doktrína je především politickým dokumentem, který je z velké části i v souladu s tím, jak se v mezinárodní politice pojímají jaderné zbraně. "Pokud se ruské vedení skutečně rozhodne k použití jaderných zbraní, což si nemyslím, že se stane, tak si nepředstavujme, že se s právníky bude dívat na to, jak je přesně doktrína formulovaná a jestli se dá skutečně takto vyhodnotit," komentuje analytik.

Podívejte se na video v úvodu článku, kde Smetana také uvádí, jakou jadernou doktrínu mají Spojené státy.