Konfrontace mezi oběma zeměmi, kterou nanovo odstartovalo Trumpovo rozhodnutí uvalit na Írán mimořádné tvrdé ekonomické sankce, včetně jeho odříznutí od exportu ropy, je tak na spadnutí.
Spor se zvolna přesouvá na bitevní pole, což potvrdily také informace z pátečního rána. Trump podle deníku New York Times nařídil ve čtvrtek letecký úder na vybrané íránské cíle - radary a raketové baterie.
Iran made a very big mistake!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 20, 2019
V Bílém domě a na ministerstvu obrany se odehrávala diskuse o tomto útoku. Letadla i lodě v Perském zálivu byly připraveny, až přijde rozkaz. Trump ale pak úder odvolal. Žádná raketa ani střela s plochou dráhou letu Tomahawk na Írán nedopadla.
Trump na Twitteru potvrdil, že zvažoval úder na tři místa v Íránu, ale rozhodl se tak neučinit, protože dospěl k názoru, že by šlo o neadekvátní odvetu. "Byli jsme připraveni k odvetě ve třech různých směrech, když jsem se dotázal, kolik lidí zemře," napsal Trump. "Bude to 150 lidí, zněla odpověď generála. Deset minut před úderem jsem to zastavil, protože by to bylo neúměrné oproti sestřelení nepilotovaného dronu," dodal.
Americký prezident také poslal íránskému vedení dopis, který předal do Teheránu jako prostředník Omán. Trump v něm varuje, že vydá rozkaz k útoku, pokud Írán nebude souhlasit s rozhovory. Zároveň dal ultimátům, do kdy očekává odpověď. Nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí ale vzkázal, že pod tlakem o ničem jednat nebude.
NBC, které prezident následně poskytl rozhovor, uvedla, že Trump je ochoten jednat s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím, případně s prezidentem Hasanem Rúháním. Žádné předběžné podmínky si šéf Bílého domu neklade, řekl ale, že jakákoli případná dohoda s Teheránem musí zahrnovat i íránské balistické střely.
Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová oznámila, že je ráda, že Trump úder odvolal, neboť takový útok by byl kvůli počtu obětí velmi provokativní, napsala ČTK. Zároveň zopakovala svůj dřívější požadavek, aby Trump požádal Kongres o souhlas před jakoukoli vojenskou akcí proti Teheránu. Uvedla také, že o chystaném úderu nebyla předem informována.
Válečný střet mezi USA a Íránem vyvolává obavy na finančních trzích. Mohl by omezit nebo úplně přerušit dodávky ropy z Perského zálivu. Z této oblasti denně pluje v tankerech přes 17 milionů barelů ropy, pětina celosvětové denní spotřeby.
Především by ale proti sobě stanuly dvě mohutné vojenské síly. Írán má nejpočetnější armádu na Blízkém východě s obrovským rozpočtem. Bylo by to něco zcela jiného než omezené údery na Sýrii v letech 2017 a 2018, kterými Trump trestal tamní režim prezidenta Bašára Asada za použití chemických zbraní.
Smrt Američana by byl zlom
Írán by v odvětě mohl jednak narušit přepravu ropy ze Zálivu, ale také zaútočit na americké námořní základny. Pátá flotila námořnictva USA má sídlo na ostrově Bahrajn. Navíc mají Spojené státy stále vojáky v Sýrii a Iráku.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo nedávno prohlásil, že USA určitě zasáhnou silou proti Íránu v případě, že při nějaké íránské akci nebo útoku zemře americký občan.
Z útoků na tankery i dron Spojené státy viní íránské Revoluční gardy. Elitní a výborně vyzbrojené jednotky, které jsou hlavní ozbrojenou silou islámské republiky. A také silou, která odmítá ústupky Západu, zejména Spojeným státům.
Politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně se zabývá íránskou politikou a často tam jezdí. Pochybuje však o tom, že by íránské vedení bylo tak neracionální a riskovalo válku s USA.
"Přijde mi to nelogické, protože Írán takovými sabotážemi nemá co získat. Stejně tak si nemyslím, že by mohli akci provést nějací radikálové z Revolučních gard. Takovou akci s rizikem rozpoutání války se Spojenými státy by si nikdo v Íránu nedovolil. Žádný takzvaně odpadlý generál," řekl deníku Aktuálně.cz autor knihy Íránský státní terorismus.
Na krizi už reagoval Americký úřad pro leteckou dopravu (FAA). V pátek nařídil civilním letounům všech amerických společností, aby se při svých trasách vyhnuly Perskému zálivu a íránskému vzdušnému prostoru. Nad územím přestala létat i nizozemská společnost KLM. V Nizozemsku jde o citlivé téma, neboť většinu obětí letu MH17 nad Ukrajinou v roce 2014 tvořili Nizozemci.
Rychlé vyostření
Teherán viní Trumpa z rozpoutání ekonomické války. Bílý dům v rámci tvrdých sankcí tlačí na země, které dosud nakupovaly íránskou ropu, aby se přeorientovaly na jiný trh. Pod tlakem jsou například Jižní Korea, Japonsko, Indie, Čína nebo Turecko. Íránský vývoz ropy, na kterém je země ekonomicky závislá, tak od loňska klesá.
"Samozřejmě omezit export ropy a ropných produktů je pro zemi kritické, protože převážně na ropě je postavený íránský státní rozpočet," říká Kraus.
Evropská unie Trumpa nepodpořila a snaží se hlavně zachovat jadernou dohodu z roku 2015. V té se Íránci zavázali ke kontrole svých atomových zařízení výměnou za zrušení ekonomických sankcí přijatých Radou bezpečnosti OSN. Dohoda ale zvolna umírá. Minulý týden Írán oznámil, že začíná znovu obohacovat uran na vyšší úroveň, než je stanovena v dokumentu.
Zatímco EU se snaží zabránit válce mezi Íránem a Spojenými státy, Trump se těší podpoře dvou blízkovýchodních zemí, pro které je Írán hlavním nepřítelem - Izraele a Saúdské Arábie.
Izrael zvažoval před zhruba deseti lety útok na Írán, protože jeho jaderný program a možné vlastnictví nukleární hlavice považuje za hrozbu pro svoji existenci. Americký prezident Barack Obama však Izraelce od úderu odradil, odmítl ho podpořit.
