Banja Luka - Evropští politici s obavami sledují, jak roste vliv Ruska v balkánských zemích, které by v budoucnu mohly vstoupit do EU.
Nejnovějším příkladem ruského rozpínání v regionu je otevření střediska pro výcvik policistů v srbské části Bosny, které se chystá na duben. Výcvik v tomto zařízení bude podle webu BalkanInsight probíhat pod vedením ruských poradců.
Středisko se nachází v bývalých kasárnách v Zalužani u Banja Luky a jeho vybudování přišlo na čtyři miliony eur (asi 101,5 milionu korun).
Kontroverzi v hluboce rozdělené zemi po občanské válce vzbuzuje také nákup dvou a půl tisíce automatických pušek pro bosenskosrbské policisty od Srbska. Do jejich výzbroje se dostanou v březnu.
Úřady zakázku hájí potřebností pušek pro sebeobranu proti případným teroristickým útokům. Ve svém prohlášení, na které se odvolává britský list The Guardian, zdůraznily, že jejich policisté prošli intenzivním výcvikem americkými silami, nikoliv ruskou policií. Odmítly také plány přivést ruské cvičitele do Bosny.
Nákup nových pušek vyvolává napětí, protože znamená, že v Republice srbské bude více zbraní než ve druhé bosenské entitě - Federaci Bosna a Hercegovina. Každá z částečně autonomních entit má přitom svou policii i ministerstvo vnitra.
Nicméně v roce 2015 podepsal ministr vnitra Republiky srbské Dragan Lukać memorandum o spolupráci s Moskvou. To předpokládalo, že ruští odborníci poskytnou protiteroristické školení v Republice srbské.
Centrum pro šíření ruského vlivu
Druhým důvodem k znepokojení jsou separatistické tendence prezidenta bosenských Srbů Milorada Dodika. Ten usiluje o odtržení Republiky srbské od Bosny, což by mohlo vyústit v nový ozbrojený konflikt v regionu.
Centrální bosenská vláda v Sarajevu i západní diplomaté se domnívají, že nově vyzbrojené policejní jednotky využije Dodik, aby upevnil své postavení a zastrašoval oponenty před říjnovými volbami.
Dodik, který stojí v čele vládnoucí strany Aliance nezávislých sociálních demokratů, je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, s nímž se od roku 2014 sešel už nejméně šestkrát.
Bosenskosrbského prezidenta považují Rusové za obrannou zeď proti vstupu Bosny do Severoatlantické aliance. Někteří pozorovatelé se proto obávají, že nové výcvikové středisko bude sloužit jako centrum pro šíření ruského vlivu v zemi.
Rusko už přitom na Balkáně aktivně působí. Například v srbském městě Niš Rusové provozují "humanitární centrum", které je však podle amerických úřadů maskovanou vojenskou základnou. Tu zde Kreml zřídil jako místo, kde se plánují operace ruské rozvědky na Balkáně. Jednou z nich byl pokus o puč v Černé Hoře v říjnu 2016.
Jeden západní diplomat, který působí v Bosně, řekl Guardianu, že zatím neexistují "přesvědčivé důkazy", že takové centrum Rusové zřídili i v této zemi. "Ale pečlivě to sledujeme," dodal.
Zcela legitimní akce
Informace o nákupu automatických pušek pro bosenskosrbské policisty zveřejnil minulý pátek sarajevský web Žurnal. Dodik v pondělí tento nákup potvrdil s tím, že podnikne další kroky k vyzbrojení policie "pro boj proti terorismu".
"Je to zcela legitimní akce a my nemáme co skrývat," prohlásil Dodik. "Po 20 let jsme neměli právo vybavit policii, teď jsme se rozhodli, že to uděláme."
Vysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu Valentin Inzko ale upozorňuje, že tak může pokračovat zbrojení v tomto nestabilním regionu. "Chtěl bych, aby země měla co nejméně zbraní. Pokud jedna strana dostane tento druh zbraní, pak je bude chtít i druhá strana," citoval Inzka deník The Guardian.
Do očí bijící politické selhání
Mezitím Evropská komise na začátku února představila novou strategii pro západní Balkán. Cílem je země regionu obrátit k možnému členství v EU. A to právě v době, kdy o tuto oblast projevují čím dál větší zájem Rusko i Čína.
Pokud šestice balkánských zemí splní podmínky pro vstup do EU, měly by se jejími členy stát. Nejdále jsou zatím Srbsko a Černá Hora, se kterými už probíhají přístupová jednání. Očekává se, že by do EU mohly být přijaté kolem roku 2025.
Naopak Bosna a Hercegovina je na tom spolu s Kosovem nejhůře. Daytonská mírová dohoda, která v roce 1995 ukončila bosenský válečný konflikt, vytvořila v zemi systém, kdy politika funguje na etnickém základě. Moc je v rukou nacionalistických stran v obou entitách. V zemi navíc bují korupce a míra nezaměstnanosti mladých lidí patří k nejvyšším na světě.
Kurt Bassuener z berlínské Rady pro demokratizační politiku připomíná, že stabilizační síly v Bosně se postupně zmenšily na 600 vojáků a EU se také vzdala poválečné iniciativy na integraci rozdělených policejních sil Bosny. EU tak podle něj zanechala v Bosně vakuum. Toho využije Rusko a uvolněný prostor zaplní.
"Pokud neexistují bariéry pro příchod, necháváme za sebou otevřené dveře," řekl Bassuener. "Je to do očí bijící politické selhání, za které jsme ještě nezaplatili," dodal Bassuener.
