EU se rozšíří nejdříve za sedm let. Nováčci z Balkánu ale musí splnit přísné podmínky

Ondřej Houska Ondřej Houska
6. 2. 2018 14:31
Brusel zveřejnil novou strategii pro rozšiřování Evropské unie. Podle ní by se už v roce 2025 mohly k EU připojit Černá Hora a Srbsko, musí ale splnit tvrdé podmínky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel - Už za sedm let by mohla Evropská unie přijmout první země západního Balkánu. Musely by ale vyřešit své problémy s korupcí, organizovaným zločinem nebo fungováním právního státu. V nové strategii pro rozšíření unie to v úterý oznámila Evropská komise.

Podle ní by Srbsko a Černá Hora mohly být připraveny na vstup v roce 2025. Dalším čtyřem zemím regionu, tedy Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu a Makedonii, to s největší pravděpodobností bude trvat ještě déle.

Přijetí každého nového člena EU musí navíc jednomyslně odsouhlasit všechny státy unie, tedy i Česko.

Sama komise ale přiznává, že rok 2025 je "extrémně ambiciózní". S tím souhlasí i odborníci. "Existuje spousta zásadních překážek pro to, aby šest zemí západního Balkánu v dohledné době do EU vstoupilo," napsal v rakouském deníku Kurier Steven Blockmans z bruselského výzkumného institutu Centre for European Policy Studies. Podle něj vadí nedostatečná vláda práva nebo stále velké rozdíly v životní úrovni mezi balkánskými státy a průměrem unie.

Na to samé upozorňuje i Brusel. Evropská komise nezastírá, že všichni uchazeči o členství v unii mají před sebou ještě spoustu práce. Podle ní jde nejen o prosazení vlády práva, ale i o boj s korupcí a organizovaným zločinem.

Podle komise také žádná ze zemí západního Balkánu není skutečnou tržní ekonomikou. "Vstup do EU je mnohem víc než jen technický proces. Je to generační volba založená na sdílení základních hodnot, které si musí každá země aktivněji osvojit, ať už jde o její zahraniční politiku, nebo o to, co se děti učí ve škole," tvrdí Brusel. Naráží tak například na fakt, že Srbsko ve své zahraniční politice často vychází vstříc Rusku.

Přísné podmínky pro vstup nováčků

Kvůli dopadům finanční a hospodářské krize z let 2008 až 2009 se ve starých členských zemích EU výrazně snížila chuť k dalšímu rozšiřování společenství. Unie navíc řešila řadu vnitřních problémů, jako byla dluhová krize v eurozóně nebo migrační krize. Británie se pak v referendu rozhodla z EU vystoupit.

K nechuti rozšiřovat unii přispěly i některé špatné zkušenosti s novými členy - současné vlády v Polsku a Maďarsku podle Evropské komise a řady zemí EU porušují zásady právního státu nebo nezávislosti médií. Bulharsko a Rumunsko mají dlouhodobé problémy s korupcí a organizovaným zločinem. A Slovinsko a Chorvatsko stále nedokázaly vyřešit hádku o hranice.

Komise proto teď jako podmínku dalším zájemcům o vstup do EU klade i to, že musí nejprve vyřešit vzájemné sporné otázky. Těch je pořád spousta.

Srbsko neuznalo samostatnost své bývalé provincie Kosovo. Nezávislé Kosovo přitom neuznává ani několik stávajících členských zemí EU, například Slovensko nebo Španělsko. Makedonie zase nemůže vstoupit do EU ani NATO, dokud s Řeckem nevyřeší spor o svůj název. A Bosna a Hercegovina je nestabilní zemí, kterou zmítají konflikty mezi tamními národnostmi.

Evropská unie si na druhou stranu uvědomuje, že není v jejím zájmu státům bývalé Jugoslávie a Albánii zcela zavřít dveře. A Česko další rozšiřování EU tradičně podporuje.

Důležitost regionu se jasně ukázala v roce 2015 během uprchlické krize, kdy stovky tisíc běženců mířily do EU z Řecka přes Makedonii. Ta nakonec byla schopná s pomocí EU své hranice s Řeckem uzavřít, a přispět tak k zastavení migrační vlny.

V regionu jsou také čím dál aktivnější Rusko, Čína a Turecko.

Ve stopách Chorvatska

"Státy západního Balkánu mají historickou příležitost pevně a jednoznačně spojit svou budoucnost s Evropskou unií," tvrdí Evropská komise ve své úterní strategii.

Koncem února by měl všech šest kandidátských zemí navštívit předseda komise Jean-Claude Juncker. Cesta má zdůraznit zájem na prohloubení vzájemných vztahů.

O totéž se snaží Bulharsko, které v první polovině letošního roku unii předsedá. Na květen naplánovalo summit států EU a zemí západního Balkánu. Schůzka se naposledy konala před 15 lety. Od té doby do unie vstoupila jen jedna země tohoto regionu - Chorvatsko.

I Bulhaři si ale uvědomují, že k dalšímu rozšíření unie nedojde okamžitě. "Neměli bychom vytvářet očekávání, která nedokážeme naplnit," řekla bulharská ministryně zahraničí Jekatěrina Zacharijevová serveru Politico.

Podle průzkumu zveřejněného tímto portálem si 90 procent obyvatel Kosova a více než 80 procent Albánců myslí, že členství jejich země v EU by bylo dobrou věcí. Stejný názor má 54 procent Makedonců, ale jen 26 procent Srbů. Skoro třetina občanů této země naopak členství v EU považuje za negativní.

Video: Reklamní agentura připravila vtipnou písničku o brexitu

Reklamní agentura připravila vtipnou písničku o brexitu. | Video: Droga5 London
 

Právě se děje

před 49 minutami

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy