Čínské firmy investovaly v uplynulých letech miliardy dolarů do srbské infrastruktury a energetiky, loni na jaře se po čínských dodávkách zdravotnických pomůcek v srbských městech objevily billboardy s nápisem "Děkujeme, bratře Si". Vyjadřovaly poděkování za pomoc čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi.
Srbsko je zatím jediná evropská země, která zakoupila a už používá čínskou vakcínu proti onemocnění covid-19.
Podle balkanisty Ondřeje Žíly z pražské Univerzity Karlovy byl způsob, jakým Srbové vítali dodávky zdravotních pomůcek a děkovali za ně, mimořádný. "Prezident Aleksandar Vučič se snaží o politiku na všechny strany, ale od uprchlické krize v roce 2015 je patrné, že Bělehrad ustoupil od své dřívější orientace na EU. Čína a Srbsko před třemi lety uzavřely dohodu o vzájemném zrušení víz a počet čínských investic v Srbsku se v posledních letech prudce zvyšuje," vysvětluje Žíla s tím, že to samé platí i pro další republiky bývalé Jugoslávie.
Čínské vakcíně dalo přednost také Turecko, které koupilo šest a půl milionu dávek. Ve stavu nouze se na Peking obrátila také Brazílie, přestože její pravicový prezident Jair Bolsonaro se dříve stavěl k Číně podezřívavě a sdílel na ni kritický názor. Teď ale na Twitteru Číně poděkoval.
Brazílie podepsala s Čínou dohodu o tom, že firma Butantan v Sao Paulu bude sama vyrábět pro brazilský trh čínskou vakcínu. V jihoamerické zemi s 210 miliony obyvateli zemřelo na covid-19 přes 217 tisíc lidí, což je nejvíce na světě po Spojených státech.
Ruskou vakcínou Sputnik-V očkuje sousední Argentina, její využití už schválily například Mexiko, Venezuela, Malajsie, Pákistán a také Maďarsko, jako zatím jediná členská země Evropské unie.
Z politických důvodů je Sputnik-V nepřijatelný pro Ukrajinu, která je od roku 2014 ve válce s proruskými ozbrojenci na Donbasu. Někteří politici na východě země se pokoušeli její schválení prosadit, ale neuspěli. "Ruskou vakcínu pořizovat nebudeme. Moskva by toho zneužila k prosazování svého vlivu a destabilizaci Ukrajiny," řekla ukrajinská vicepremiérka Olga Stefanišinová. Kyjev ale počítá s dodávkami čínské vakcíny a nakoupil také prvních dvacet tisíc dávek od Pfizeru a BioNTechu.
Írán naopak odmítá vakcíny vyrobené americkými nebo britskými firmami. Nevěří jim, protože USA i Británie jsou pro vládu v Teheránu nepřítelem. Americké a britské vakcíny výslovně zakázal ve svém projevu vůdce íránského režimu ajatolláh Alí Chameneí. Ten dokonce USA a Británii obvinil ze snahy covid-19 co nejvíce rozšířit po světě.
Teherán schválil k použití ruskou vakcínu Sputnik-V, ale nakoupil i dodávky od firmy AstraZeneca, která sídlí v Británii a na vývoji látky spolupracovala s Oxfordskou univerzitou. Problém Íránci vyřešili tím, že člen vládního týmu pro otázky očkování Mínu Muhráz označil AstraZenecu za švédskou firmu. Společnost přitom vznikla v roce 1999 spojením švédské firmy Astra B a britské Zeneca Group.
