Vakcínu firmy AstraZeneca provázejí pochyby, její neúčinnost u seniorů úřady popřely

Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 26. 1. 2021 18:51
Své naděje k ní upínají zdravotníci i obyvatelé řady evropských zemí. Koronavirová vakcína od firmy AstraZeneca je levnější než konkurenční preparáty od společností Pfizer/BioNTech a Moderna, snáz se skladuje i přepravuje. Jenže počínání britsko-švédských farmaceutů nyní provázejí pochybnosti.
Jak funguje vakcína firmy AstraZeneca? | Video: Reuters

Rozruch vzbudily pondělní články dvou německých médií, seriózního ekonomického listu Handelsblatt a bulvárního deníku Bild. Podle nich německá vláda pochybuje, že vakcína od firmy AstraZeneca dokáže účinně zabránit nákaze koronavirem u starších lidí. Právě pro ty je onemocnění nejvíc rizikové. "Spolková vláda počítá s účinností osm procent," píší média.

Firma to odmítá a odkazuje na výsledky studie z listopadu loňského roku. Podle ní je vakcína vyvinutá ve spolupráci s Univerzitou v Oxfordu účinná průměrně ze 70 procent. "Zdá se být lépe snášena u starších dospělých než u mladších, a má (…) podobnou imunogenicitu (schopnost vyvolat imunitní reakci, pozn. red.) ve všech věkových skupinách," stojí v dokumentu.

Informaci mezitím podle německých médií popřelo také tamní ministerstvo zdravotnictví. Novináři si údajně popletli podíl lidí nad 65 let, kteří se na studii podíleli (zmiňovaných osm procent) s účinností látky. 

Evropská léková agentura (EMA) by měla podle oficiálních vyjádření vakcínu schválit k použití v Evropské unii tento pátek, od začátku prosince s ní už očkuje Británie, jejíž experti se na vývoji rovněž podíleli. Nejmenovaný zdroj z britské vlády označil německé články za "dezinformace ruského stylu", napsal server Politico. Podle Britů vakcína funguje, jak má.

Spor s Evropou

Texty se v německých médiích objevily zhruba ve stejnou dobu, jako se s AstraZenecou rozhádala samotná Evropská komise. Ta bude muset po verdiktu Evropské lékové agentury látku ještě oficiálně posvětit.

V pondělí večer ale reagovala s velkou nelibostí na sdělení, že farmaceutický gigant zvládne členským zemím během prvních měsíců letošního roku dodat o 60 procent méně dávek, než byla původní domluva. To je 31 milionů místo původních 80. Údajně za to mohou "problémy s výrobou" v továrně v Belgii. 

Evropští úředníci ale o tomto zdůvodnění pochybují. Od AstraZenecy chtěli slyšet, "kde firma vyrobila některé dávky a (…) komu byly doručeny". Odpovědí se nedočkali, jak informovala na Twitteru komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová.

Panuje proto podezření, že firma upřednostnila jiného odběratele než EU. Unie si přitom už loni v srpnu předobjednala 400 milionů dávek - byla to úplně první vakcínová dohoda, kterou Evropa uzavřela. "Unie v podstatě věří, že AstraZeneca omezila dodávky pro členské státy EU proto, aby mohla dávky vakcíny prodat jinde za vyšší cenu," píše teď server Politico.

Jak účinná je vakcína od AstraZenecy?

Klinické testy prokázaly, že vakcína má účinnost kolem 70 procent. Při testech nicméně vyšlo najevo, že pokud byla dobrovolníkům podána (nedopatřením) nejprve jen poloviční dávka a po měsíci pak celá dávka, účinnost očkovacího preparátu dosáhla 90 procent. Zatím však chybí dostatek dat k tomu, aby mohlo být s jistotou potvrzeno, že takové dávkování vakcíny její účinnost zvyšuje.

Látkou se již očkuje v Británii, předběžně ji schválily úřady i v Maďarsku nebo Indii. Do Česka by měla dorazit na konci druhé fáze očkování, tedy zhruba v dubnu. 

Evropská komise už plánuje, jak se bránit. Chce zavést nový kontrolní mechanismus, na základě kterého by každá firma musela úřady v Bruselu upozornit v předstihu na jakékoliv plány vyvážet v unii vyrobené vakcíny mimo území evropské sedmadvacítky. Souhlasí s tím například německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics pak rovnou navrhl, aby EU dala výrobce vakcín k soudu.

Podobný krok prosazuje i Itálie, která se chce soudit i s americkým Pfizerem. Ten minulý týden rovněž oznámil zpoždění dodávek, i když v menší míře než AstraZeneca.

Rozhodnutí v pátek

Jak přesně by se řešily podobné situace podle smluv, které Evropská komise s výrobci uzavřela, není jasné. Jejich obsah je totiž tajný, navzdory naléhání poslanců Evropského parlamentu, aby se podmínky, za kterých unie vakcíny objednala, zveřejnily. 

Jasno by mohlo být nejpozději v pátek, kdy má Evropská léková agentura své rozhodnutí o vakcíně od AstraZenecy veřejně oznámit. Šéfka agentury Ema Cookeová během úterního slyšení v Evropském parlamentu připustila, že schválení očkování jen pro určitou věkovou skupinu by bylo bylo teoreticky možné. Uvedla také, že z klinických studií je k dispozici jen málo dat pro starší věkovou skupinu. "Nebudu předbíhat naše rozhodnutí," odmítla ale další spekulace. 

Šerý: Očkování může být velké zklamání

Čím víc se budeme promořovat, tím více mutací viru tu bude, my se potřebujeme viru zbavit. Očkování samo stačit nebude, může to být velké zklamání. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

Vdova po kancléři Kohlovi nezdědí jeho milionové odškodnění za knihu

Vdova po někdejším německém kancléři Helmutu Kohlovi Maike Kohlová Richterová nemá dědický nárok na milionové odškodnění za knihu o svém zesnulém manželovi. V pondělí o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší německou soudní instancí. BGH tak potvrdil verdikt nižšího soudu, že nároky na odškodnění se nedědí. Kohlová Richterová se chtěla domoci pěti milionů eur (128,5 milionu korun).

Jádrem sporu je kniha s názvem Vermächtnis: Die Kohl-Protokolle (Odkaz: Kohlovy protokoly) z roku 2014, v níž autoři Heribert Schwan a Tilman Jens použili neautorizované citáty bývalého předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouholetého kancléře, který vládl v letech 1982 až 1998. Kohl těsně před smrtí vysoudil odškodné, verdikt ale nikdy nenabyl právní moci. Ve sporu po Kohlově úmrtí pokračovala vdova, která usilovala o dědický nárok na odškodné.

"Předpoklad vrchního zemského soudu, že nárok na odškodné kvůli porušení osobních práv se v zásadě nedědí a že nárok zanikl úmrtím předchozího žalobce, je správný," uvedl ve zdůvodnění verdiktu Spolkový soudní dvůr. Ten také konstatoval, že odškodnění mělo být zadostiučiněním pro samotného Kohla, což již nelze po jeho smrti naplnit. A protože původní verdikt nebyl pravomocný, nestal se nárok součástí dědictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy