Sasko a Durynsko čekají zemské volby. Poprvé je může vyhrát krajní pravice

ČTK ČTK
30. 8. 2024 10:40
Obyvatelé Saska a Durynska, dvou spolkových zemí na východě Německa, budou v neděli rozhodovat o složení nových zemských sněmů a v důsledku také o nových zemských vládách. Podle předvolebních průzkumů by mohla poprvé od druhé světové války zvítězit strana řazená ke krajní pravici, Alternativa pro Německo.
Foto z kampaně Alternativy pro Německo v Sasku
Foto z kampaně Alternativy pro Německo v Sasku | Foto: Reuters

Čeká se rovněž úspěch nové formace Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se odštěpila od postkomunistické Levice. Pro strany současné vlády kancléře Olafa Scholze by hlasování mohlo skončit fiaskem. Že by se kvůli tomu rok před řádnými volbami do Spolkového sněmu rozpadla vláda v Berlíně, se ale nečeká.

V Durynsku s jeho zhruba dvěma miliony obyvatel, by mohla získat pravicově populistická Alternativa pro Německo až 30 procent hlasů, a výrazně tak předstihnout konzervativní Křesťanskodemokratickou unii (CDU), které sondáže předpovídají zisk kolem 22 procent.

V Sasku, které má zhruba čtyři miliony obyvatel a sousedí s Českem a Polskem, je souboj o první místo těsnější. Křesťanská unie, kterou tu do voleb vede dosavadní zemský premiér Michael Kretschmer, by mohla podle posledních průzkumů získat 32 až 33 procent hlasů, AfD 30 až 31 procent.

V obou případech podle dlouhodobých trendů na třetím místě skončí levicově populistická strana Spojenectví, kterou teprve letos v lednu založila někdejší výrazná politička postkomunistické Levice Wagenknechtová. Protestní strana vyzývá mimo jiné k jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině a zrušení hospodářských sankcí, které na Moskvu uvalila Evropská unie kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Poslední sondáž agentury Insa ale naznačila, že by Spojenectví v Durynsku mohlo nakonec porazit CDU a stát se po AfD druhou nejsilnější stranou v zemském sněmu.

Předvolební kampaň se podle německých médií nesoustředila na regionální témata, dominovala jí snaha opozice využít nespokojenosti se spolkovou vládou kancléře Scholze. Na mítincích se často hovořilo o válce na Ukrajině, drahých energiích, kriminalitě a migraci. Debatu o posledním z témat vyhrotil teroristický útok v Solingenu, při kterém před týdnem mladý Syřan zavraždil tři lidi a dalších osm zranil. Šestadvacetiletý útočník je neúspěšným žadatelem o azyl, kterého se nepodařilo odsunout. V reakci na útok německá vláda ve čtvrtek rozhodla, že změní migrační a azylové podmínky a také rozšíří zákazy nošení zbraní včetně nožů na veřejnosti.

Právě strany celoněmecké vládní koalice, tedy sociální demokraté kancléře Scholze, zelení a liberální svobodní demokraté, zřejmě utrpí v obou spolkových zemích značné ztráty. V Sasku by podle průzkumů mohli sociální demokraté a zelení získat jen po šesti procentech hlasů. Obě strany se nyní podílí s Kretschmerovou CDU na zemské vládě.

Jen kolem šesti procent by sociální demokraté mohli získat také v Durynsku. Zelení se podle průzkumů v této spolkové zemi do sněmu vůbec nedostanou. A pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do zemského parlamentu v obou spolkových zemích zřejmě zůstane i liberální FDP.

AfD, která se chystá na triumf nejen v Sasku a Durynsku, ale za tři týdny také ve volbách v další východoněmecké spolkové zemi Braniborsku, je kvůli krajně pravicovým aktivitám v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Durynská i saská tajná služba ji dokonce označují za stranu s prokazatelně extremistickými snahami.

V Durynsku vede AfD do voleb jedna ze sporných tváří celé strany: Björn Höcke. Vystudovaného učitele dějepisu soud opakovaně potrestal pokutou za použití nacistického hesla Vše pro Německo. V minulosti Höcke kritizoval například i památník holokaustu v Berlíně a požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů.

Povolební jednání o sestavení vlády budou zřejmě složitá, obzvlášť v Drážďanech. Není totiž vyloučeno, že se do saského sněmu dostanou jen AfD, CDU a BSW. Křesťanský demokrat Kretschmer by se podle analytiků mohl pokusit o pokračování spolupráce se sociálními demokraty a Zelenými. Pokud se tyto strany do parlamentu nedostanou, mohl by uzavřít i koalici s BSW, s níž se shoduje například v kritice protiruských sankcí.

O vládní koalici CDU-BSW se spekuluje také v Durynsku, v jehož čele nyní stojí politik Levice Bodo Ramelow. Tam by ovšem podle posledního průzkumu ZDF-Politbarometer musely strany do zemské vlády přizvat ještě sociální demokraty. Spolupráci s AfD křesťanští demokraté dlouhodobě vylučují.

Volební místnosti se v neděli otevřou v osm hodin ráno a uzavřou v šest hodin večer. Následně budou zveřejněny prognózy a první předběžné výsledky. Konečné výsledky by mohly být k dispozici už v noci na pondělí. Agentury, které provádějí průzkumy veřejného mínění, upozorňují, že by se výsledky mohly tentokrát výrazně lišit od sondáží. Zaznamenávaly letos až neobvykle vysoký podíl nerozhodnutých voličů.

Mohlo by vás zajímat: Z Německa se stává "nemocný muž Evropy". Země doplatila na závislost na Rusku, říká ekonom (5. 9. 2023)

"Německo je v současnosti nemocným mužem Evropy," uvedl ekonom Hans-Werner Sinn. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy