Rusové nemají o očkování Sputnikem ani jinou vakcínou zájem. Dávek je přitom dostatek

Martin Novák Martin Novák
11. 3. 2021 19:12
Objednávky na nákup vakcíny Sputnik V přibývají. Po Slovensku, Maďarsku, Argentině nebo Srbsku projevily zájem další země, například Maroko, Jordánsko či Keňa. V Česku vstoupil ruský preparát razantně do politiky. Prezident Miloš Zeman žádá odchod Jana Blatného kvůli tomu, že ministr zdravotnictví nechce dovézt vakcínu bez schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA).
Ampule s ruskou vakcínou proti koronaviru Sputnik V.
Ampule s ruskou vakcínou proti koronaviru Sputnik V. | Foto: Reuters

V samotném Rusku vakcinace postupuje velmi pomalu. Hlavním důvodem přitom není nedostatek výrobních kapacit a převaha poptávky nad nabídkou. Spíš naopak. Dávky k dispozici jsou, ale Rusové o ně příliš zájem nemají.

Podle aktuálních údajů ke čtvrtku je v Rusku naočkováno je 5,1 procenta populace. Pro srovnání: v Česku to je 8,4 procenta, průměr států EU činí bezmála 10 procent. V Moskvě či Petrohradu dostalo alespoň jednu dávku kolem šesti procent lidí, naopak na jihu v Rostovské či Volgogradské oblasti méně než tři procenta.

Podle českého novináře Jiřího Justa, který v Rusku trvale žije už déle než deset let, není příčinou nezájmu o očkování přímo nedůvěra k látce Sputnik V, ale spíš obecné pochybnosti o pandemii nemoci covid-19.

"Koronavirus není v Rusku hlavní téma. Řeší ho hlavně ti, kteří se sami nakazili nebo jim onemocněli blízcí. Z hrozby se stala chřipečka. To se obzvlášť týká mladší generace Rusů, staří se kvůli ohrožení na životě koronaviru bojí," popisuje Just a dodává, že jen v Moskvě úmrtnost za loňský rok stoupla o 23 procent.

Nežádoucí účinky Sputniku

Průzkum agentury Levada na konci února ukázal, že 62 procent dotázaných Rusů se nechce nechat očkovat. Tento názor silně převládal zejména ve věkové skupině 18 až 24 let. Z šetření zároveň vyplynulo, že 64 procent Rusů považuje koronavirus za biologickou zbraň, kterou někdo úmyslně vytvořil.

Ředitelka ruského Národního centra lékařského výzkumu pro terapii a preventivní medicínu Oksana Drankinová řekla v únoru ve vysílání prvního kanálu ruské televize, že nežádoucí vedlejší účinky po vakcinaci Sputnikem V se podobají příznakům chřipky. Patří mezi ně slabost, ospalost, bolest hlavy a teplota v některých případech doprovázená zimnicí. Podle ruského ministerstva zdravotnictví lze čekat takové příznaky po vakcinaci Sputnikem V zhruba u každého desátého naočkovaného člověka.

Novinář Jiří Just vysvětluje, že v jeho okolí je hlavním argumentem pro odmítání očkování názor, že koronavirus je "chřipečka". "Nejčastěji slýchám větu: 'Za celý rok jsem covid nechytil, tak proč bych se měl očkovat?' Lidi okolo čtyřiceti let se pak navíc k tomu bojí nežádoucích účinků. Ale že by se v Rusku debatovalo přímo o účinnosti a bezpečnosti Sputniku V, jsem nezaznamenal," uvádí Just.

Putin se zatím neočkoval

Očkování v Rusku začalo v prosinci. Zpočátku měli přednost zdravotníci a učitelé, ale od polovina ledna se může zaregistrovat každý, kdo chce. Bez ohledu na věk či profesi.

Ruský prezident Vladimir Putin se vakcinovat zatím nenechal, ale tvrdí, že se k tomu chystá v létě. Uvedl, že má očkovací plán, který zahrnuje vakcinaci proti chřipce a pneumokoku, a proto musí být termín "stanoven s rozmyslem".

Ve čtvrtek 11. března oznámilo ruské ministerstvo zdravotnictví 9270 nových případů nákazy, v zemi s 138 miliony obyvateli podle oficiálních statistik onemocnělo koronavirem zhruba 4,4 milionu. Početí obětí nemoci už přesáhl v Rusku 90 tisíc.

Podle Jiřího Justa určitá vládní kampaň na podporu očkování v Rusku běží, ale není nijak mimořádně intenzivní. "V televizi běží šoty, v Moskvě jsou billboardy na podporu očkování, v metru visí reklama. Ve všech případech je kampaň postavena na tom, že doktoři sdělují, že se očkovali a ostatní by měli taky. A to je všechno," dodává český novinář.

Video: Blatný versus Sputnik. Ustojí ministr tlak?

Hosty vysílání DVTV jsou místopředseda ČSSD Michal Šmarda, novinář Ondřej Kundra, molekulární biolog Omar Šerý a studentka Bára Cihlová. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy