Washington - V ruské kauze, v které zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller už od loňského května šetří, zda volební štáb Donalda Trumpa v americké prezidentské kampani v roce 2016 nespolupracoval s Rusy v jejich snaze poškodit Trumpovu soupeřku Hillary Clintonovou, přichází dramatická zápletka.
Dosud byl Bílý dům po většinu času v defenzivě. Nyní ale přešli Trumpovi republikáni, s pomocí samotného prezidenta, do protiútoku.
Dokument, který sestavili republikánští členové výboru pro tajné služby ve Sněmovně reprezentantů, tvrdí, že FBI při šetření kauzy překročila své pravomoci. Mělo se tak stát v říjnu 2016, když nechala odposlouchávat Cartera Page, který byl zahraničněpolitickým poradcem v Trumpově týmu.
FBI tehdy svoji žádost o odposlechy podložila záznamy Carterových kontaktů s Rusy. Podle republikánů, jak tvrdí jejich zpráva, ale FBI použila jako jeden z hlavních podkladů informace, které měla z druhé ruky.
Informace měly pocházet ze soukromé zpravodajské složky, kterou tehdy sestavoval bývalý agent britské MI-6 Christopher Steele pro washingtonskou lobbistickou firmu Fusion GPS. Šlo o zakázku ústředí americké Demokratické strany a kampaně Hillary Clintonové.
Podle republikánů, jak vyplývá z jejich čtyřstránkového "memoranda", FBI v podstatě obelhala zvláštní soud (FISA), který uděluje povolení k odposlechům, když zamlčela skutečný zdroj svých podkladů.
"Je zřejmé, že řídící úředníci v dokumentu pro soud použili neověřené informace, aby iniciovali kontrašpionážní vyšetřování v americké politické kampani. Až se pravda dostane na světlo, můžeme začít jednat, aby naše zpravodajské služby a soudy už nebyly nikdy znovu zneužity," uvedl republikánský kongresman David Nunes, který byl jako předseda sněmovního výboru pro tajné služby hlavním iniciátorem vzniku memoranda.
Demokraté tento výklad naprosto odmítají. Podle nich republikáni věc politizují a snaží se zdiskreditovat celé vyšetřování ruské kauzy a osobně i vyšetřovatele Roberta Muellera.
Podle demokratů memorandum navíc obsahuje živé zpravodajské informace, a už jen z tohoto důvodu by nemělo být zveřejněno.
Tajné je už veřejné
S tímto názorem se ztotožnila i FBI a ministerstvo spravedlnosti. Šéf FBI Christopher Wray a náměstek ministra spravedlnosti Rod Rosenstein v pondělí navštívili Bílý dům, kde šéfa prezidentské kanceláře Johna Kellyho varovali před tím, aby Trump schválil zveřejnění memoranda.
V úterý ale prezident uvedl, že memorandum bude "na 100 procent" zveřejněno. A podle amerických médií k tomu Trump v pátek poskytne oficiální souhlas.
Jeho rozhodnutí ovšem zároveň vygraduje roztržku s vedením FBI, které se ve středu v otevřeném prohlášení postavilo proti zveřejnění memoranda.
"FBI měla velmi omezenou možnost přezkoumat memorandum předtím, než výbor rozhodl o jeho zveřejnění. Máme vážné výhrady k tomu, že materiál pomíjí fakta, která zásadně ovlivňují věrohodnost memoranda," stojí v prohlášení FBI.
Podle zdrojů z úřadu, které citovala americká média, memorandum obsahuje "nepřesné a neférové" výhrady vůči práci agentury. FBI se ale nemůže proti výhradám veřejně bránit, protože by musela odkrýt tajné informace.
Podle demokratů se republikáni memorandem snaží zdiskreditovat i zmíněného náměstka Rosensteina, který loni na jaře prodloužil povolení k odposlechům Cartera Page. Rosenstein zároveň dozoruje práci zvláštního vyšetřovatele Muellera.
Nešťastný pan Page
O Page se americké zpravodajské služby zajímaly ještě předtím, než se v březnu 2016 stal poradcem v Trumpově týmu.
V letech 2004 až 2007 žil Page v Moskvě, kde pracoval pro společnost Merrill Lynch. Do Ruska se pak opakovaně vracel. Podle FBI se ho ruské zpravodajské služby snažily od roku 2013 naverbovat.
Už jako poradce v Trumpově kampani Page navštívil Moskvu, konkrétně v červenci 2016.
Když o několik měsíců později média uvedla, že Page během této návštěvy jednal se šéfem státního ruského energetického koncernu Rosněfť o možném zrušení protiruských sankcí, Page z Trumpovy kampaně odešel.
FBI ho začala odposlouchávat v říjnu 2016. V prosinci Page znovu navštívil Moskvu, kde se setkal s ruským místopředsedou vlády Arkadijem Dvorkovičem.
Podezřelý náměstek
Republikánské memorandum pak zmiňuje i Andrewa G. McCabea, který byl do minulého pondělí náměstkem FBI. Přes něj republikáni vedli už dříve druhou linii útoku proti vyšetřování ruské aféry i proti věrohodnosti FBI.
Na funkci náměstka nastoupil McCabe v únoru 2016 a kromě jiného dozoroval vyšetřování kauzy s e-maily Hillary Clintonové. Tedy zda tehdy ještě ministryně zahraničí neporušila zákon, když používala soukromý e-mailový účet.
McCabe byl podle republikánů v konfliktu zájmů. Jeho manželka na podzim roku 2015 kandidovala ve Virginii za demokraty ve volbách do tamního senátu.
Od Demokratické strany dostala na kampaň 500 tisíc dolarů a veřejně ji podpořil tehdejší guvernér Virginie Terry McAuliffe, který je zároveň dlouholetým politickým přítelem Hillary Clintonové.
Podle republikánů existuje vážné podezření, že McCabe nebyl nestranný a vyšetřování kauzy s e-maily záměrně zdržoval.
V průběhu volebního roku 2016 tehdejší šéf FBI James Comey uzavřel vyšetřování této kauzy, ale na konci října, tedy pouhých 11 dní před volbami, oznámil, že se našly další e-maily, které je potřeba prověřit.
Podle čtvrteční zprávy amerického listu Wall Street Journal ovšem náměstek McCabe a jeho lidé věděli o nálezu těchto e-mailů už nejméně měsíc předtím.
Podle republikánů se lze domnívat, že McCabe chtěl se zveřejněním počkat až po prezidentských volbách.
Další indicie komplotu?
V pondělí McCabe na svoji funkci v FBI náhle rezignoval, i když původně měl z agentury odejít do výslužby až v březnu. Deník Washington Post napsal, že se tím vyhnul blížící se zprávě z vnitřního vyšetřování FBI ohledně jeho působení ve funkci náměstka.
Republikáni tvrdí, že jsou zde ještě další indicie, podle kterých byli lidé v FBI už od kampaně v roce 2016 zaujatí proti Trumpovi.
Jeden z podřízených McCabea, agent Peter Strzok, který pracoval i na kauze s e-maily, ve své SMS korespondenci s kolegyní nazýval Trumpa "idiotem" nebo rovnou "podělaným idiotem", kterého by měla Clintonová porazit "10 000 000 ku 0".
Agent Strzok následně působil i v týmu vyšetřovatele Muellera. Ten, když se o jeho SMS zprávách loni dozvěděl, ho okamžitě propustil.
