Devětašedesátiletá Lavigneová žije v okrese St. James v americkém státě Louisiana celý svůj život. "Když jsem vyrůstala, žili jsme americký sen. Živila nás půda, měli jsme čistý vzduch a čistou vodu, všechno bylo skvělé a nikdo nebyl nemocný," vypráví.
Postupně se ale oblast, která sdružuje obce s 20 tisíci obyvatel, začala proměňovat. Vzduch páchl jako zkažená vejce a odlakovač na nehty, na zemi se stále častěji objevovali mrtví ptáci a pršel žlutý déšť, který lidé museli z cest a aut splachovat hadicí, píše investigativní server ProPublica.
Lidé byli nezvykle často nemocní, trpěli dýchacími obtížemi a mnoho místních umíralo na rakovinu. Přibylo i potratů.
"Před třemi nebo čtyřmi lety zemřel soused, který žil napravo, a potom zemřel i ten nalevo, oba na rakovinu," vypráví bývalá učitelka dětí se speciálními potřebami. "Začala jsem zpětně přemýšlet o všech lidech, kteří tu zemřeli na rakovinu," dodává. Pravděpodobnost, že zde lidé onemocní rakovinou, je až 50krát vyšší než státní průměr.
Mapping Cancer Alley - ProPublica's scrollytelling map visualizes the pollution caused by the chemical plants along the Mississippi River between Baton Rouge and New Orleans.https://t.co/wAVgH0Kn1k pic.twitter.com/YgeC6yy9Uz
— gmapsmania (@gmapsmania) October 31, 2019
Podle webu Goldmanovy ceny, kterou Lavigneová letos získala, za to mohou toxické chemikálie v okolí. Jejich zdrojem jsou továrny, kterých je ve 130kilometrovém průmyslovém pásu podél řeky Mississippi na dvě stě. Právě proto se oblasti říká Rakovinová ulička. "Okres St. James je obětovaná zóna," myslí si Lavigneová.
Jak zabránit stavbě továrny
Když místní vláda schválila v roce 2018 výstavbu další továrny, tentokrát na výrobu plastů, Lavigneová si řekla, že to je už příliš. Čínská firma Wanhua tu plánovala obrovský komplex, který by po dostavění vypustil do okolí 450 tisíc kilogramů nebezpečného odpadu ročně, a to včetně karcinogenních látek, píše britský deník The Guardian.
Aby tomu zabránila, Lavigneová založila při místním kostele organizaci Rise St. James. Chodila na schůzky městské rady, obcházela sousedy a ukazovala jim data, vytvořila petici a pořádala protesty.
Nakonec dosáhla svého. O méně než rok později čínská firma stáhla svoji žádost o stavbu v okrese St. James a oslovila jinou oblast. "Postavili jsme se za své zdraví, protože to je důležitější než peníze. Pokud bychom se neozvali, továrna by vznikla. Máme pocit vítězství," cituje ji The Guardian.
Za svůj úspěšný boj vyhrála Lavigneová v letošním roce "ekologickou Nobelovu cenu", jak se Goldmanově ceně přezdívá. V roce 2016 ji získala například i současná slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. "Jsme příkladem toho, že nezáleží na tom, kdo jste nebo kde žijete. Můžete se postavit za věci, kterým věříte, pokud jsou správné. Nikdy není pozdě objevit svůj životní úděl," myslí si Američanka.
Environmentální rasismus
Rakovinová ulička ležící mezi městy New Orleans a Baton Rouge bývá v médiích udávána jako příklad takzvaného environmentálního rasismu. Okolo dvou set chemiček a továren totiž vzniklo v místech s převážně nízkopříjmovými obyvateli jiné než bílé barvy pleti.
"Továrny nejsou v oblastech, kde je víc bělochů. Všechny stojí v oblastech, kde bydlí chudé černošské komunity," říká v podcastu neziskové organizace American Civil Liberties Union dcera Lavigneové Shamyra. Ta o jejich organizaci a problémech Rakovinové uličky promluvila i v listopadu v Glasgow během konání klimatické konference COP26.
Tento problém ale sahá hluboko do minulosti. Když sem v 60. letech minulého století firmy zamířily, slibovaly místním nová pracovní místa. To ale nedodržely. "Doufali jsme, že dostaneme lepší práci, ale přivedly si svoje lidi. Říkaly, že neprojdeme jejich testy, protože jsme prý na drogách," říká 78letý Eugene Willis, jehož žena zemřela na rakovinu. Tehdy také klesla hodnota pozemků a nemovitostí v okolí továren, a tak místní nemohli prodat své domy a odstěhovat se pryč.
"Považujeme to za environmentální rasismus jednoduše proto, že většina továren stojí tam, kde bydlí černoši," uvádí Barbara Washingtonová, která je členkou hnutí Rise St. James. "Prostě nás tu nechají zemřít," obává se.
Boj pokračuje
Tím ale úsilí Lavigneové o zlepšení života v Rakovinové uličce nekončí. S návrhem na postavení továrny na výrobu plastů přišla po Číňanech také tchajwanská společnost Formosa Plastics. Ta městu přislíbila 9,4 miliardy dolarů (211 miliard korun). Britský deník ale uvádí, že po uvedení továrny do provozu by se množství emisí v okrese zdvojnásobilo. Navíc by měla stát jen pár kilometrů od školy.
"Boj pokračuje a bude dlouhý. Musíme přesvědčit úředníky, že chceme žít a zůstat v St. James a že tohle už nehodláme akceptovat," říká aktivistka.
