reklama
 
 

Polské ženy jdou do stávky kvůli zákonu o potratech, přes 33 tisíc jich nedorazí do práce

27. 9. 2016 19:25
Velká vlna odporu se zvedla proti chystanému zpřísnění protipotratového zákona. Již 33 tisíc Polek přislíbilo, že příští pondělí nedorazí do práce či školy, aby se tak mohly zapojit do "výstražné stávky žen". Akci podpořili i někteří zaměstnavatelé či zaměstnavatelky. Polek je ovšem bezmála 20 milionů. Vzhledem k převaze konzervativců v obou komorách parlamentu se zdá být definitivní přijetí kontroverzního zákona už jen otázkou času.

Varšava - Zatím více než 30 tisíc Polek přislíbilo vzít si příští pondělí volno v práci či dovolenou, aby se tak mohly zapojit do "výstražné stávky žen" na protest proti chystanému zpřísnění protipotratového zákona. Uvedl liberální list Gazeta Wyborcza.

"Nečekaly jsme takovou odezvu, nikdo to nečekal. Zaplavily nás ohlasy na naši výzvu," uvedla jedna z organizátorek protestu "proti odebírání práv ženám" Marta Lempartová. Na facebooku již 33 tisíc Polek přislíbilo, že se zapojí, a neustále přibývají další. Akci podpořili i někteří zaměstnavatelé či zaměstnavatelky. Polek je ovšem bezmála 20 milionů.

Stávka má být reakcí na rozhodnutí polských poslanců, kteří minuý týden v prvním čtení podpořili naprostý zákaz umělého ukončení těhotenství v poměru 267 ku 154 hlasům. Vzhledem k převaze konzervativců v obou komorách parlamentu se zdá být definitivní přijetí kontroverzního zákona už jen otázkou času.

Nepůjdeme do práce a do školy

"V pondělí 3. října nepůjdeme do práce či do školy. Vezmeme si dovolenou, volno kvůli péči o dítě, neplacené volno nebo využijeme jakoukoliv jinou legální možnost, včetně darování krve," nabádají organizátorky a vybízejí k pořádání protestů a happeningů, například v podobě procházek po korze v černém oblečení. Protesty se mají konat v padesátce měst.

Inspirací pro Polky mají být islandské ženy, které před čtyřmi desetiletími v boji o rovnoprávnost a spravedlivé platy ochromily celou zemi tím, že si 24. října 1975 vzaly na jeden den volno. Do práce tehdy nepřišlo 90 procent žen - a ani domácí hospodyňky nevařily, nepraly, neuklízely a děti svěřily mužům. O pár let později se ostrov dočkal první prezidentky - jako první v Evropě.

"Je to jen nápad. Bohužel, mezi Polkami není solidarity co by se za nehet vešlo," míní herečka Krystyna Jandová, která s islandským příkladem původně vyrukovala.

Nejvíce restriktivní v Evropě

Současný zákon o interrupcích platí v silně katolickém Polsku od roku 1993 a patří mezi nejvíce restriktivní v Evropě. Umožňuje umělé přerušení těhotenství ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu.

Navržený zákon počítá s dalším zpřísněním pravidel. Potraty by podle něj byly zcela zakázány s jedinou výjimkou, a to by byly případy, kdyby byl ohrožen život matky. Lékařům, kteří by provedli nedovolený potrat, by hrozilo až pětileté vězení.

V Polsku se uskuteční ročně méně než 2 tisíce legálních potratů. Nevládní organizace ale odhadují, že interrupci podstoupí v zahraničí každý rok mezi 100 tisíc a 150 tisíc Polek.

Způsobí potratová pilulka nárůst miniinterrupcí? A je k ženám šetrnější než dosavadní zákroky, jak tvrdí lékaři? Debatují viceprezidentka Hnutí pro život ČR Zdeňka Rybová a sexuolog Radim Uzel. | Video: DVTV |  13:57

autor: ČTK | 27. 9. 2016 19:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama