reklama
 
 

Přijel "zrádce pravé církve". Papež budí u polských konzervativců obavy a nenávist

Aktualizováno 27. 7. 2016 22:34
Uprchlíci a muslimové jsou dnes nepřítelem číslo jedna polské krajní pravice. A s příjezdem papeže Františka do Polska na Světové dny mládeže se k nepřátelům řadí stále víc i hlava katolické církve. Papež, hovořící smírně o muslimech či o pomoci uprchlíkům, je v očích polských nacionalistů a konzervativního kléru něčím, s čím se jen těžko smiřují.

Krakov - Uprchlíci a muslimové jsou dnes pro polskou krajní pravici nepřítelem číslo jedna. A s příjezdem papeže Františka na Světové dny mládeže se k nepřátelům řadí stále víc i hlava katolické církve.

Papež, hovořící smírně o muslimech či o pomoci běžencům, je v očích polských nacionalistů a konzervativního kléru něčím, s čím se jen těžko smiřují.

Například debaty o papežovi na polských diskusních fórech začaly být ostré poté, co na Zelený čtvrtek umyl nohy skupině uprchlíků. Podle některých polských nacionalistů to bylo "symbolické pokoření se hlavy církve před islámem".

Některé příspěvky jsou na hraně zákona, protože hovoří o zabití hlavy katolické církve.

Cíleně skrytý církevní tón

Papeže, který přiletěl do Krakova ve středu odpoledne, nečeká rozhodně bezvýhradně kladné příjetí jako v časech Jana Pavla II.

František se setkal na úvod své návštěvy na královském hradu Wawel s nejvyššími polskými představiteli v čele s prezidentem Andrzejem Dudou a premiérkou Beatou Szydlovou. Při této příležitosti je vyzval, aby překonali obavy a projevili soucit s migranty, a připomněl, že i mnoho Poláků emigrovalo z vlasti.

Setkal se také s polskými biskupy, od nich ale otevřenou kritiku neslyšel, i když polská církev je velmi konzervativní a řada Františkových vyjádření a kroků je pro ni takřka nepřijatelná. Podle předsedy polské biskupské konference Stanislawa Gadeckého setkání za zavřenými dveřmi proběhlo v srdečné atmosféře.

Polským biskupům se například nelíbí Františkův otevřenější přístup vůči rozvedeným. "V církevní komunikaci je onen nenávistný tón cíleně ukrývaný. Mluvčí episkopátu dokonce vydal prohlášení, že polští katolíci milují Františka," tvrdí Adam Szostkiewicz, expert na církevní otázky týdeníku Polityka.

Řada polských katolíků - včetně členů vládní strany Právo a spravedlnost - má papeže za zrádce té "pravé katolické církve", protože podle nich koketuje s levicí a slouží zájmům židovstva. Vadí jim třeba, že uznává globální oteplování nebo kritizuje ekonomickou globalizaci.

Podle průzkumu agentury CBOS třináct procent polských katolíků otevřeně přiznává, že papež pro ně není autoritou. To v zemi, kde šéf vládní strany Jaroslaw Kaczyński jako hlavní církevní autoritu uznává ultrakonzervativního zakladatele Radia Maryja - otce Tadeusze Rydzyka, vlastně není překvapující. Stanice je podle poslechovosti šestou největší v celé zemi. A katolický Gość Niedzielny je s prodejem 134 000 výtisků nejčtenějším seriózním týdeníkem v Polsku.

Naopak desítky tisíc mladých lidí z Polska a dalších zemí mohou papežovi během Světových dnů mládeže vytvořit takřka domácí atmosféru, protože František svojí otevřeností k dialogu oslovuje ty, jež odpuzuje katolická uzavřenost. A těch je mezi mladými většina.

Papež bude ve čtvrtek sloužit mši v Čenstochové ke 1050. výročí křtu Polska, potom ho uvítají na shromáždění v Krakově. V pátek pak navštíví bývalý nacistický koncentrační tábor v Osvětimi, v noci ze soboty na neděli bude bdít s tisíci mladých v Brzegách u Krakova a v neděli ráno bude sloužit mši.

Kaczyński a církev se navzájem potřebují

Jeho návštěva může být zajímavý impuls pro polskou katolickou církev, k níž se sice papírově hlásí přes 90 % Poláků, ale počet těch, kteří se pravidelně účastní mší, klesá. Nyní jde na bohoslužbu do kostela každý týden jen 40 procent Poláků.

Církev měla důležitou roli v politice za socialismu, kdy ji Poláci viděli jako hlavní sílu podporující demokratickou opozici. Nyní ale Polákům spíš vadí, když kněží podporují konkrétní politiky. Církev - spíš ale jednotliví kněží - v čase předvolební kampaně obvykle podporuje hlavně nyní vládnoucí stranu Právo a spravedlnost.

Podle výzkumů CBOS v posledních letech klesá pozitivní hodnocení církve a roste kritika. Proto chtějí biskupové co nejvíce využít období vlády strany Právo a spravedlnost, která jim nejvíce naslouchá, protože nechce nechat místo na politické scéně jiné, ještě radikálnější národně-katolické straně. "Polská církev se obává sekularizace, proto chtějí využít mandátu PiS, proto se zostřuje zákon proti potratům, nebo byla církev vyjmuta z nového zákona o hospodaření s půdou," domnívá se Wojciech Szacki, analytik think-tanku Polityka Insight.

Je to vzájemně výhodný obchod, katolická církev podporu Kaczyńského potřebuje, stejně jako on potřebuje ji.

autoři: Martin Ehl, ČTK | 27. 7. 2016 14:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama