V Mexiku před volbami zastřelili dalšího politika. Drogové gangy zastrašují kandidáty

ČTK ČTK
29. 5. 2024 10:34
V Mexiku byl v úterý, necelý týden před prezidentskými, parlamentními a komunálními volbami, zastřelen další politik. Informovala o tom ve středu agentura AFP. Počet zabitých kandidátů na politické funkce před volbami, které se v Mexiku konají tuto neděli, dosáhl podle úterního sdělení vlády 22. Některá místní média ale uvádí, že zabity byly před letošními volbami už tři desítky kandidátů.
Demonstranti mávají mexickými vlajkami při shromáždění na podporu demokracie před volbami, které budou 2. června. Mexico City, 19. května 2024.
Demonstranti mávají mexickými vlajkami při shromáždění na podporu demokracie před volbami, které budou 2. června. Mexico City, 19. května 2024. | Foto: Reuters

Ricardo Arizmendi, který kandidoval jako náhradník na starostu města Cuautla ve středomexickém státě Morelos, zemřel v úterý odpoledne místního času poté, co ho střelili dva muži, kteří ujeli z místa činu na motorce.

Se zraněním vyvázl v úterý další kandidát komunálních voleb Gilberto Palomar, který se ucházel o místo starosty města Encarnación de Díaz v mexickém státě Jalisco. Útočníci ho postřelili v domě, kde se připravoval na volební mítink. Zraněny byly při tom další dvě osoby.

Mexické drogové kartely a další zločinecké organizace se snaží před volbami zastrašit kandidáty různých politických stran a prosadit na radnice své favority, aby si v oblasti udržely vliv. Starostové a další místní politici jsou v Mexiku častým terčem gangů, které bojují mezi sebou o ovládnutí určitých území také vydíráním policie.

Mexiko se potýká dlouhá léta s vysokou kriminalitou, způsobenou zejména drogovými kartely, které soupeří o moc. Oběťmi se stávají také právě nepohodlní starostové či novináři. Za loňský rok evidovali v Mexiku 29 675 vražd, což byla asi čtvrtina z počtu vražd v celé Latinské Americe a Karibiku, napsal v březnu deník Excélsior. Mexiko je po Brazílii druhou největší zemí Latinské Ameriky a má asi 130 milionů obyvatel.

Na 100 milionů mexických voličů, což je nejvíce v historii, 2. června zvolí prezidenta a členy obou komor parlamentu. Na bezpečnost při volbách má podle vlády dohlížet více než 27 tisíc policistů a vojáků.

V čele Mexika letos poprvé od vyhlášení nezávislosti v roce 1821 zřejmě stane žena. Největší šance v prezidentských volbách má totiž Claudia Sheinbaumová, která byla do loňska starostkou mexické metropole. Tato politička z vládní levicové strany má v průzkumech stále velký náskok před bývalou senátorkou Xóchitl Gálvezovou, která je hlavní opoziční kandidátkou.

Jen malou šanci dávají průzkumy osmatřicetiletému poslanci Jorgemu Álvarezovi Máynezovi z menší středolevé strany Občanské hnutí, který byl ještě loni širší veřejnosti téměř neznámý a ve volbách zřejmě skončí třetí.

 

Právě se děje

Další zprávy