Vancouver - Lidé stále hrubě podceňují rychlost tání ledovců.
Zatím poslední alarmující indicií jsou čerstvé matematické modely kanadských expertů. Ti zjistili, že Kanada přijde o většinu ledovců ještě před koncem století.
Přesněji - do roku 2100 roztaje 70 až 75 procent trvale zmrzlých ploch. V zemi se přitom nachází desetina z přibližně 200 tisíc světových ledovců. Dopad to tedy bude mít na celou planetu.
V některých oblastech může být ústup ledové plochy, která nyní pokrývá území o rozloze asi 27 tisíc kilometrů čtverečních, dokonce 90procentní.
Pro představu: řeč je o území velkém téměř jako Belgie.
Dosavadní předpovědi přitom počítaly pouze s polovičním úbytkem. Za nepřesnost může podle Kanaďanů nejspíš špatně odhadnutá intenzita sněžení v oblasti.
Ať už stojí za zhoršenou prognózou cokoliv, je jisté, že bude postižen celý ekosystém. To prvotně dopadne na zemědělce, dřevaře i lidi žijící z turistického ruchu. Tání ledovců se promítne i do kvality pitné vody a později vyvolá také další anomálie.
"Pokud zmizí ledovce, přijde Země o důležitou ochrannou službu. Ledovce totiž v pozdním létě, kdy přicházejí vlny veder, chladí hlavní vodní toky, čímž v nich udržují ideální podmínky pro vodní živočichy," řekl agentuře AFP vedoucí výzkumného týmu Garry Clarke z University of British Columbia ve Vancouveru.
Nejde však jen o vodní živočichy. Změny v ekosystému se budou řetězit a v konečném důsledku zasáhnou obyvatele celého světa. Zatímco některé dosud úrodné části světa vyprahnou, jiné budou sužovat záplavy.
"Za tání ledovců může klima, nikoliv počasí. Jedná se tedy o důkaz, že jsou změny klimatu reálné a že jsou jejich důsledky vážné," konstatoval dál Clarke.
Ledovce pošlou pozdrav na rozloučenou
Pokud jde o akutní dopady tání ledovců v Kanadě, hrozí kolísání řek - a to nejen v Severní, ale také v Jižní Americe a Střední Asii, píše server New Scientist. "Bude to takový pozdrav ledovců na rozloučenou," uzavírá Clark.
Průměrná tloušťka ledu v zamrzlých oblastech Britské Kolumbie a Alberty v západní Kanadě je teď 112 metrů, přičemž každý rok se tato vrstva zúží přibližně o jedno procento.
Výše zmíněné však neznamená, že už nemá smysl zkoušet změny klimatu zastavit. Delegace členských zemí Organizace spojených národů se v prosinci letošního roku sjedou do Paříže, aby se pokusily stanovit si nové cíle ochrany životního prostředí.
