Ústavní změny umožní prodloužit Sísího současný čtyřletý mandát o dva roky a kandidovat znovu na šest let v roce 2024. Opozice, která v kampani před referendem dostala málo prostoru, to označuje za soustřeďování moci do rukou prezidenta. Parlament už změny odhlasoval minulý týden a jejich schválení se v referendu očekávalo.

Změny rozšiřují také vliv armády a vojenským soudům dávají větší pravomoci při stíhání civilistů. Prezident rovněž dostává právo jmenovat nejvyšší soudce a obejít právní dohled při prosazování návrhů zákonů. Nově se ustavuje funkce jednoho nebo více viceprezidentů a stanovuje 25procentní kvóta pro počet žen v dolní komoře parlamentu.

V roce 2013 stál současný egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v čele armády, která svrhla tehdejšího islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2014 tvrdě zakročil proti disentu. Zaměřil se především na islamistické stoupence Mursího a sekulární aktivisty, kteří požadovali demokratické reformy.

Kromě věznění svých oponentů Sísího vláda rovněž potlačila řadu svobod, kterých se Egypťané domáhali během takzvaného arabského jara v roce 2011, jež ukončilo třicetiletou vládu prezidenta Husního Mubaraka.