Lenin jako dítě zatím zkrášluje zahrádku školky v obci Vjalikaje Mažejkava v Grodněnské oblasti. V bývalé sovětské republice je podobná nabídka neobvyklá, poznamenala Naša Niva.
Více než tři desetiletí po pádu komunismu a rozpadu Sovětského svazu zůstávají Leninovy pomníky v Rusku a Bělorusku všudypřítomné.
Po vyhnání proruského prezidenta Viktora Janukovyče z Kyjeva v únoru 2014 a následném příklonu Ukrajiny k Západu, provázeném odstraňováním sovětského dědictví včetně strhávání Leninových pomníků, se památníků bezbožného revolucionáře, který nechával ruské popy střílet, zastala dokonce ruská pravoslavná církev.
"Protestovali by snad první křesťané, kdyby dav zničil pomníky císařů Nerona či Diokleciána, jejich nejkrutějších pronásledovatelů? Sotva. Vladimir Iljič je zdaleka překonal. V dějinách ruské církve se nevyskytl větší škůdce, jehož vinou by se prolilo víc krve věřících. Lenin byl úhlavní nepřítel. Jak lze litovat ničení jeho pomníků, navíc v cizí zemi?" pozastavil se tehdy ruský internetový list Gazeta.ru.
"Pro někoho představuje strhávání Leninových pomníků neklamnou známku, že se část ukrajinské společnosti pokouší opustit 'ruský svět', obydlený všude Leninovými pomníky na hlavních náměstích. Iljič zevšedněl, zvykli jsme si na něj," dodal na vysvětlenou.
