Utonulí migranti leží v neoznačených hrobech. Italka zkoumá jejich těla a hledá jména

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
20. 6. 2021 14:40
Doktorka Cristina Catteneová se rozhodla, že zjistí jméno každého muže, ženy i dítěte, kteří utonuli v potopených lodích ve Středozemním moři. Často má přitom k dispozici jen úlomky kostí. "Je to otázka důstojnosti," říká patoložka, která pomohla vytvořit první registr mrtvých migrantů v Evropě.
Organizace Sea-Watch zachraňuje před utopením migranty ve Středozemním moři.
Organizace Sea-Watch zachraňuje před utopením migranty ve Středozemním moři. | Foto: Ruben Neugebauer / Sea-Watch

Catteneová zkoumá pohledem nehybné tělo na podlaze opuštěné sicilské nemocnice. Je to hubený mladý eritrejský uprchlík, asi 180 centimetrů vysoký, píše britský server The Guardian. Ačkoliv je většina těla netknutá, z rukou a obličeje zbyly jen kosti. Nejspíš práce mořských živočichů.

Bylo ráno 3. července 2015 a jednalo se o první tělo, které námořnický robot našel a vylovil po ztroskotání lodě s více než tisícovkou lidí z Eritrey, Senegalu, Mali a dalších zemí severní Afriky. Snažili se na rybářském člunu, který měl kapacitu jen pro 30 lidí, dostat do Evropy. Během noci se ale loď potopila při srážce s portugalským plavidlem, které jim chtělo pomoci. Přežilo 28 lidí.

Většina těl uvázla na mořském dně v hloubce 400 metrů, Italům se podařilo z nich vylovit jen třináct. Identita mladíka, kterého zkoumá Catteneová, je dodnes neznámá.

Asi polovina žadatelů o azyl, kteří při překračování Středozemního moře zemřeli, leží v neoznačených hrobech na italských hřbitovech. Profesorka forenzní patologie Cattaneová se už od roku 2013 snaží situaci změnit. Chce znát jména všech obětí.

"Představte si, že by se u břehů jiného kontinentu zřítilo letadlo plné Italů. A že by ta těla byla vylovena a pohřbena bez identifikace. To bychom nikdy nedovolili. Jak je možné, že to dovolíme, když oběťmi jsou cizinci?" ptá se Cattaneová.

Chybějící díl skládačky

Jako první na problém s identifikací obětí upozornil před několika lety Moris Tidball-Binz, který vedl forenzní oddělení Mezinárodního Červeného kříže. Volali mu totiž ze Sýrie a Eritrey lidé, jejichž děti, sourozenci nebo přátelé se měli dostat do Evropy, ale už se jim nikdy neozvali.

Pravděpodobně zahynuli na moři a jejich blízcí se ptali, jak mohou najít jejich těla. V Evropě ale neexistovala žádná databáze. Cattaneová se proto po rozhovoru s Tidball-Binzem rozhodla ji vytvořit.

V roce 2014 se Itálie stala první zemí na světě, která začala identifikovat uprchlíky ztracené na Středozemním moři. Nešlo ale o lehký úkol a Cattaneová a její laboratorní tým měli práce nad hlavu.

Pro identifikaci zemřelého jsou potřeba dvě různé informace. Nejprve se provede posmrtná prohlídka, při které se nasbírají vzorky DNA a analyzují se kosti, zuby a tkáň. Zaznamenají se také informace o plombách, tetováních nebo různých nemocech. Druhým krokem jsou nasbírané informace od přátel nebo rodiny. Vzorek DNA někoho blízkého nebo fotografie na porovnání.

"Teoreticky je to velmi jednoduché," vysvětluje Cattaneová. "Pokud ale jedna část chybí, je skoro nemožné se někam pohnout. A u migrantů jsme si okamžitě uvědomili, že bude velmi těžké najít všechny díly skládačky."

Pomůže i fotka nebo drobná mince

Na začátku se jim podařilo identifikovat jen několik desítek těl. "Museli jsme jim vrátit těla jejich bratrů a synů. Museli jsme jim dát klid. Identifikace těl není jen otázkou důstojnosti pro zesnulé, ale je nezbytná i pro zdraví těch, kteří žijí," vysvětluje Italka. Nevyřešený zármutek totiž může vést k mnoha psychickým problémům, jako jsou deprese nebo alkoholismus.

Migranti u sebe často mají i drobné předměty, které mohou pomoci s identifikací. Jedná se o šperky, fotky, drobné mince nebo loga fotbalových týmů. "Migranti, kteří zemřeli na moři, jsou často dospívající děti. A mají u sebe ty samé věci, které po kapsách nosí naši teenageři," popisuje Cattaneová pro The Guardian. Ze ztroskotané lodi z roku 2015 se jejímu týmu zatím podařilo identifikovat šest lidí.

Loni v dubnu Evropský parlament odhlasoval rezoluci, která chrání právo na azyl. Obsahovala i článek o právu na identifikaci lidí, kteří zemřeli při pokusu překročit Středozemní moře.

V současnosti ale Evropská unie řeší, zda není za smrt některých migrantů sama zodpovědná. Podle analýzy serveru The Guardian zemřelo kvůli takzvaným pushbackům ze strany evropských států nejméně 2000 migrantů.

"Pushbacky jsou nezákonné nucené návraty a zatlačování migrantů a uprchlíků zpět, často probíhají ještě před dosažením a překročením hranice," vysvětluje pro Aktuálně.cz Šárka Antošová z lidskoprávní neziskové organizace Amnesty International. Lidem tak není ani umožněno, aby požádali o azyl.

Evropská komise situaci začala řešit, zatím se k ní ale nevyjádřila. V loňském roce k evropským břehům dorazilo skoro 100 tisíc migrantů, tedy méně než v předešlých letech. Podle odhadů odborníků ale teď čísla s ustupující pandemií koronaviru začnou zase stoupat.

Video: Italové zveřejnili video ze ztroskotání lodi se stovkami migrantů

Italské námořnictvo zveřejnilo záběry ze ztroskotání a převrácení lodi s migranty u pobřeží Libye. 562 lidí se zachránilo, 5 migrantů nepřežilo. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 5 minutami

Čínská CITIC prodala svůj podíl 55,8 procenta v mediální společnosti Médea druhému akcionáři Jaromíru Soukupovi. Cenu a podmínky nezveřejnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Počet obětí po záplavách a sesuvech půdy v Indii vystoupil na 160

V Indii v pondělí začaly masivní odklízecí práce po monzunovém dešti, který převážně na západě země vyvolal záplavy a sesuvy půdy. Ty podle agentury AFP nepřežilo více než 159 lidí. Údaje o obětech ale nejsou jednotné - místní úřady, na které se odvolává agentura Reuters, uvádějí přes 160 mrtvých.

V nejvíce zasažených státech Maháráštra, Góa, Telangana a Karnátaka muselo být evakuováno přes 250 000 lidí.

Vláda státu Maháráštra oznámila, že záplavy nepřežilo nejméně 149 lidí, dalších 64 se stále pohřešuje. Podle představitelů tohoto západoindického státu je nepravděpodobné, že jsou stále naživu, protože jsou v troskách uvězněni déle než tři dny. Záchranáři se nemohli rychle dostat k nejvíce zasaženým vesnicím, rozvodněné řeky a sesuvy půdy odřízly příjezdové cesty. Ve vesnici Talije, která leží asi 180 kilometrů od Bombaje, byla pozastavena pátrací akce po 17 nezvěstných.

Zdroj: ČTK
Další zprávy