Pohraniční stráž EU neumí plnit úkoly, tvrdí nová zpráva. Počty migrantů opět rostou

Helena Truchlá Helena Truchlá
8. 6. 2021 20:22
"Nechoďte k nám!" Tak zní vzkaz, který Evropa posílá uprchlíkům a migrantům mířícím na kontinent bez povolení. Podle nových dat evropské pohraniční stráže Frontex jich za prvních pět měsíců letošního roku bylo bezmála 43 tisíc, o třetinu víc než za stejné období loňského roku. Vyplývá to z interní zprávy, kterou má k dispozici server Politico.

Koronavirová pandemie omezila možnost pohybu nejen s cestovním pasem, ale i těm lidem, kteří z nejrůznějších důvodů uprchli ze své vlasti a chtějí zůstat v některé z členských zemí Evropské unie. Teď se dávají znovu do pohybu, vyplývá z čísel Frontexu, a nejčastěji volí kromě cesty přes Středozemní moře trasu západním Balkánem - přes řecké ostrovy do Severní Makedonie, Srbska a dál do střední Evropy.

Tady se počet příchozích zvýšil oproti loňsku o 85 procent. Na rozdíl od jiných přístupových cest do Evropy ale vytíženost balkánské trasy rostla už loni, a to oproti roku 2019 o více než tři čtvrtiny. I dnes většina migrantů utíká z válkou zmítané Sýrie a Afghánistánu.

Je to ale právě Frontex, kdo za ochranu vnějších hranic evropského bloku zodpovídá, společně s bezpečnostními složkami členských států EU. Po zkušenosti z migrační krize z let 2015 a 2016 se unie rozhodla dát Frontexu víc úkolů i peněz. Jenže agentura s nimi neumí nakládat, vyplývá z hodnocení Evropského účetního dvora (EÚD), zveřejněného v pondělí večer. 

Měla by pomáhat členským zemím s nelegální migrací, konkrétně třeba s bojem proti převaděčství a pašování lidí. Od loňska navíc vysílá vlastní stráže i mimo unii, zatím do Albánie a Černé Hory, kde má rovněž pomáhat s hlídáním hranic. 

Podle evropských auditorů se ale agentura pokusila začít dělat příliš mnoho činností v příliš krátkém čase, navíc ztíženém pandemií. Výsledkem je selhání v komunikaci s jednotlivými zeměmi, ve vyhodnocování situace v terénu i podcenění vlastních možností.

Jenže v příštích šesti letech by se měl Frontex ještě rozrůst: měl by mu přibýt více než desetinásobek zaměstnanců oproti současnému stavu a na jejich práci by měla organizace dostávat dvakrát tolik peněz. 

Hranice lidských práv

Není to navíc jediný problém, se kterým se Frontex potýká. Loni v říjnu zveřejnila skupina médií rozsáhlý investigativní text, ze kterého vyplývá, že agentura se podílela na takzvaných "pushbacks", tedy na vyhánění migrantů dříve, než dostali šanci požádat o azyl. Tuto praktiku zakazuje mezinárodní právo a Frontex kvůli tomu čelí několika vyšetřování. Šéf agentury Fabrice Leggeri provinění popírá. 

Podobnou praktiku přitom podle zjištění skupiny občanskoprávních organizací používají i policisté a úřady jednotlivých států na balkánské trase. Tedy v Řecku, Srbsku, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii a Maďarsku.

Vyhánění uprchlíků provází údajně bití, časté jsou i případy okrádání nebo vydírání. Možnost požádat o azyl úřady v některých případech odpírají i dětem bez doprovodu, což je také v rozporu s mezinárodním právem. 

Na rozdíl od Balkánu ale počty příchozích migrantů klesly oproti loňsku ve východním Středomoří, kde trasa vede přes Turecko do Řecka.

Důvodů je několik. Na základě dohody s Bruselem Turecko pomáhá chránit evropskou hranici výměnou za finanční příspěvky. Tato spolupráce nyní funguje, píše Politico.

Evropa ale také využila období koronavirové pandemie, aby se lépe "opevnila". Dvousetkilometrovou dělicí čáru mezi řeckou a tureckou pevninou hlídají třeba speciální zvukové "kanóny". Nepříliš velká zařízení jsou schopna vydávat zvuk odpovídající hlasitostí leteckému motoru a tím lidi odstrašovat. Přibyly i kamery s nočním viděním a pohybové senzory spoléhající na pokročilé technologie. Cílem je odradit příchozí, dřív než hranici stihnou přejít. Evropská unie na výzkum podobných technologií v posledních letech vyčlenila přes tři miliardy eur (76 miliard korun), píše agentura AP. 

Reforma v nedohlednu

V unii se nyní rozbíhají snahy o reformu celounijní migrační a azylové politiky. V úterý o ní diskutovali ministři vnitra členských zemí a bude i na programu summitu lídrů na konci června. 

Koronavirus projednávání reformy přerušil, zásadní spory ale přetrvávají. Zatímco jihoevropské státy, které jsou dlouhodobě nejzatíženější příchodem uprchlíků, požadují, aby ostatní země alespoň část žadatelů o azyl přebíraly, východní státy EU včetně Česka jsou proti. Návrh navíc počítá i s tím, že další z náročných úkolů souvisejících s migrací připadne právě Frontexu: pomáhat s organizací návratu odmítnutých žadatelů o azyl do jejich domovin. 

Video: Do španělské Ceuty míří tisíce migrantů z Maroka

Do španělské enklávy Ceuta na africkém pobřeží proudí tisíce migrantů ze sousedního Maroka. Španělská vláda nasadila vojáky a obrněná vozidla. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Exploze v domě v Göteborgu si vyžádala více než dvě desítky zraněných

Více než dvě desítky zraněných, z toho několik vážně, si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následný požár v obytném domě. Několik postižených je zraněno vážně. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné. Informovala o tom švédská média.

Podle televizní stanice SVT bylo 23 zraněných dopraveno do nemocnice, ale jen pět z nich převezly sanitky. Většinou se jedná o lehčí zranění, nicméně některá jsou vážná. Veřejnoprávní rozhlas SR hlásil, že hospitalizováno bylo 25 lidí.

Podle göteborské záchranné služby exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Probíhá evakuace několika stovek lidí, někteří vyskočili z oken domu, sdělil SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů. Požár, který se po výbuchu rozhořel, zatím není pod kontrolou.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Před pařížským soudem začínají svědčit oběti teroristických útoků z roku 2015

Před pařížským soudem ohledně teroristických útoků z listopadu 2015 začnou v úterý svědčit oběti a poškození. Informoval o tom místní tisk. Podle odhadů organizací, které jim poskytují pomoc, by před soudem mohlo vystoupit až 300 obětí útoků, při kterých zemřelo v Paříži a okolí 130 lidí.

Hlavním obviněným je Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů.

Podle serveru France24 by každý den mělo vystoupit před soudem se svým svědectvím zhruba 15 lidí. Každý z nich bude mít zhruba 30 minut na to, aby popsal útok a další okolnosti. Slyšení poškozených by mělo trvat pět týdnů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Paušální daň pro příští rok vychází 5994 korun měsíčně

Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75 000 podnikatelů.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno uvedla, že budu usilovat o rozšíření paušální daně také pro podnikatele s obratem až dva miliony korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy