Útoky na migranty budou přibývat, říká Rozumek. V Česku prožíváme uprchlickou hysterii bez uprchlíků

Jan Hejl Jan Hejl
5. 8. 2016 5:30
Před rokem začala největší uprchlická krize v Evropě od vypuknutí druhé světové války. Na kontinent přišel skoro milion běženců z převážně muslimských zemí. V Evropské unii vzrostly xenofobní tendence a posílily krajně pravicové strany. "Nálada je velmi špatná a politici místo toho, aby společnost spojovali, ji rozdělují," hodnotí migrační krizi s odstupem dvanácti měsíců Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že kvóty na přerozdělování běženců jsou nutností. "Naše solidarita není splněna tím, že někam pošleme dvacet policistů se psem," kritizuje české politiky.
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek při rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek při rozhovoru pro Aktuálně.cz. | Foto: Jakub Plíhal

Jak uprchlická krize, která začala před rokem, změnila Evropu?

Hodně změnila vnímání uprchlíků, kteří se najednou stávají v mnoha zemích postrachem, obavou – a domnívám se, že dost neprávem. Bohužel některé teroristické útoky měly spojitost s uprchlíky, ale jinak jsou běženci oběťmi Islámského státu (IS), jsou obětí války v Sýrii, do které Evropa vesele dodává zbraně. Myslím, že jsou neprávem stigmatizováni a směšováni s teroristy.

Čím si to vysvětlujete? Takové nálady jsou i v Česku, kde téměř žádní uprchlíci nejsou.

Média nás masírují zprávami, jak jsou cizinci a uprchlíci nebezpeční. Bohužel se na té vlně vezou i politici – místo toho, aby vysvětlovali a uklidňovali situaci, tak ji využívají. To, co slyšíme z Hradu nebo od pana Babiše, je vyloženě zneužívání tématu ve snaze získat snadné politické body. Česko nikdy nebylo a není cílem uprchlíků. Pokud něco, jsme spíš tranzitní zemí. Jsme svědky uprchlické hysterie bez uprchlíků.

Zmínil jste Andreje Babiše. Ten před několika dny řekl, že by Česko nemělo přijímat žádného uprchlíka, čímž vlastně zpochybňuje Ženevskou úmluvy. Škodí nám tyto výroky v zahraničí?

Když přijedete na Západ, kde se účastníme různých konferencí a seminářů, vnímají nás tam jako xenofobní národ, který chce jen čerpat evropské dotace a na žádném řešení se nechce podílet. Tento obraz je velmi rozšířený. Ani se moc nedivím, že nejsme partnerem do debat, které se týkají hledání celoevropského řešení. My do Bruselu vždycky přijedeme s tím, že s něčím nesouhlasíme, ale nikdy neřekneme, jak by to mělo být a co navrhujeme. Naše vnímání je na Západě velmi špatné a v tomto se posouváme čím dál víc na východ směrem k Orbánovi, ne-li k Rusku. A já se bojím, co to přinese do budoucnosti.

Kvóty jsou nutnost

Jsou oním celoevropským řešením kvóty?

Realisticky řečeno, kvóty musí být součástí jakéhokoliv řešení, protože situace loni byla taková, že téměř 900 tisíc lidí přišlo do Evropy z Řecka. Je úplně jasné, že podle dublinského nařízení v tom nemůže Řecko zůstat samo a všech 900 tisíc uprchlíků přijmout a následně integrovat. Naše solidarita není splněna tím, že tam pošleme dvacet policistů se psem. K nějakému rozdělení břemene musí dojít.

Má ale smysl, aby na kvóty Evropská komise tlačila silou i za cenu toho, že se EU rozděluje na západ a východ, že způsobují velké politické a společenské problémy? Navíc jsou z Bruselu slyšet názory typu "pokud neposlechnete, přijdete o dotace". To nezní moc jako diskuse partnerů.

Mělo by být možné se z kvót vyplatit a solidaritu tak prokázat finančně. Je fakt, že pro uprchlíka bude velmi těžko přijatelné, když si v Itálii vylosuje podle kvót, že má skončit v Rumunsku. To si myslím, že fungovat nemůže. Předem bych kvóty neodmítal – je možné zavést taková opatření, že třeba uprchlíky přijmeme do azylového řízení na základě kvót a potom se budeme snažit prosazovat to, aby měli volnost pohybu jako jiní občané EU v rámci Schengenu.

Jaký by pak ale kvóty měly smysl?

Měly by smysl v tom, že by nebyl prvotní nápor na těch několik málo zemí jako Německo, Švédsko nebo Holandsko a Rakousko. Lépe by se rozložil.

Česko má, i když hlasovalo v Bruselu proti, přijmout téměř 3000 uprchlíků. Je na to společnost připravená?

Nálada ve společnosti se spíš zhoršuje a asi by bylo snazší, kdyby uprchlíci byli z různých koutů světa, nejen třeba Syřané. Nálada je velmi špatná a politici místo toho, aby společnost spojovali, ji rozdělují. Bojím se toho, že antimuslimské tendence, slovní a někdy i fyzické útoky, mohou vést k tomu, že se jejich komunita bude čím dál víc uzavírat. My se naopak potřebujeme setkávat – nejhorší je, když se komunity setkávají jen samy se sebou a bojí se vycházet ven. Hodně chybí osvětové programy a politici toho zneužívají.

A ty programy by měly fungovat jak?

Mohla by to být kampaň klidně i se zapojením televize a významných médií, kde by byli uprchlíci představováni jako lidé, ne jako masa, který nás chce zahltit a zahubit. Což je naprostý nesmysl. Chybí nám pozitivní příklady – na západě je běžné, že třeba redaktor nebo politik jsou odlišné barvy pleti, že máte za sousedy lidi, kteří vypadají jinak.

Rusko uprchlickou krizi přiživuje

Agentura Frontex loni odhadovala, že do Evropy v roce 2016 přijde další milion běženců. To se zdaleka neděje. Čím to je, že se příliv uprchlíků de facto zastavil?

Balkánská cesta je z větší části uzavřená. Loni nastala velmi zvláštní situace, kdy státy svoji hranici nechaly průchozí a rezignovaly na prověřování a registrování cizinců – věděly, že se snaží dostat na západ. Varianta, kdy tisíce lidí denně proudily v podstatě bez překážek až do Německa, už není dostupná. V současné době jsou hranice mnohem lépe střežené, takže i cena převaděčů je vyšší.

Ale v domovských zemích uprchlíků se situace nelepší, v Sýrii je pořád válka, v Iráku jsou útoky na denním pořádku. Z evropského pohledu jsme na tom sice lépe, ale uprchlíků na Blízkém východě rozhodně neubývá.

Na oko vidíme, že těch lidí je v Evropě méně, ale příčiny konfliktů se vůbec nemění, to máte pravdu. Poslední zprávy, že Rusové opět zahájili bombardování takzvaných islamistů v Sýrii, což jsou vlastně všichni kromě vojáků Bašára Asada, jsou tragické. Ruská armáda migrační krizi vědomě přiživuje. Statisíce lidí v Sýrii mohou být odříznuty od dávek jídla a pitné vody. A pak je tu Turecko a Erdoganovy čistky, které postihly až 60 000 lidí. Je klidně možné, že z Turecka se zvedne nová vlna uprchlíků, kteří se budou snažit dostat do Evropy. Na nás už se první Turci obracejí, říkají, že se bojí vrátit zpět do Turecka, a ptají se nás, jakým způsobem mohou prodloužit své turistické vízum a pobyt, protože se bojí represí po návratu domů.

Jak do toho v tomto kontextu sedí dohoda EU a Turecka?

Zatím funguje, ale já jsem přesvědčen, že jakmile přijde první případ do Štrasburku (k Evropskému soudu pro lidská práva, pozn. red.), bude rozhodnuto ve prospěch uprchlíků, kteří se snaží dostat z Turecka na řecké ostrovy.

Ta dohoda je tedy podle vás v rozporu s mezinárodním právem?

Je vytvořena na dvou právních fikcích, které nemají nic společného s realitou. První z nich je předpoklad, že v Řecku funguje azylový systém, a tou druhou je, že Turecko je bezpečná země. Ani jedno z toho neplatí. Myslím si, že jakmile se nějaká žaloba dostane do rukou nezávislého soudu, pak ten člověk bude muset uspět.

Co by to znamenalo, pokud by dohoda EU a Turecka byla neplatná?

Ti lidé by se pak nemohli vracet na jejím základě z Řecka do Turecka, jak se vrací nyní.

V poslední době se odehrála série teroristických útoků, jeden z nich provedl Syřan, neúspěšný žadatel o azyl, který měl být vyhoštěn už v roce 2014 do Bulharska. Není toto zářný příklad toho, jak návratová politika, o které každý politik mluví, nefunguje? Přece není možné, aby zároveň přišlo do Německa milion lidí, často třeba z Kosova nebo jiných zemí, kde válka není, a zároveň nebyli vráceni, když nezískají azyl.

Případ z Ansbachu je spíše dokladem toho, že nefunguje dublinský systém, že je obtížné cizince vracet. A jinak, co se týče návratové politiky, ta se musí určitě zlepšit. Zejména s těmi státy, kde žádný konflikt neprobíhá a kde nejsou ani diktátoři, kteří by nějak dramaticky potírali opozici. Zejména se státy Maghrebu (např. Alžírsko, Tunisko či Libye, pozn. red.) je nutné návratovou politiku zlepšit.

Z toho vyplývá, že se po Německu pohybují lidé, kteří vůbec nemají nárok na azyl a nebyli vyhoštěni.

Přesně tak. Respektive pohybují se tam lidé, kteří měli být vráceni do Bulharska, Maďarska nebo k nám, ale protože uplynula lhůta, kterou Němci kvůli velkému náporu nestíhali, odpovědnost za projednání azylové žádosti padá na ně.

Útoky na migranty budou přibývat

Po nedávných teroristických útocích se objevily hlasy, které tvrdily: "My jsme vám to říkali, že v migrační vlně jsou džihádisté." Mají pravdu?

Nemají. Je mnohem snazší sem nebezpečného člověka dostat legálně. Většina útočníků, kteří spáchali ty odporné teroristické činy, měla evropské pasy. Byli to občané EU, kteří se mohou po Evropě de facto volně pohybovat. Selhala práce tajných služeb v tom, že nebyly schopné odhalit, že se vrátily nebo tady jsou osoby zradikalizované, které mají napojení na IS.

Takže v uprchlické vlně teroristé nejsou?

Pokud máte peníze, není velký problém zařídit si turistické nebo investorské vízum. Kdyby sem v migrační vlně chtěl přijít člověk vyslaný IS, udělá to legálně mnohem snadněji. Proč by riskoval život při cestě přes Libyi nebo na balkánské trase?

Nemyslím si, že islamisté sem posílají někoho s úmyslem, aby se vyhodil do vzduchu. Spíš se mladí muži v Evropě ve své zoufalé situaci nechají zblbnout velmi promyšlenou propagandou IS. Měli bychom se zaměřit právě na sociálně vyloučené lokality, kde jsou mladí lidé bez naděje najít si slušné zaměstnání a začlenit se do společnosti. Je nutné zjistit mechanismy radikalizace – jak probíhá, jak je možné, že za dva týdny člověka naprosto zpracují tak, že je schopen spáchat takový čin. Myslím, že i kdyby se úplně zastavil příliv uprchlíků, neznamená to, že vymizí teroristické útoky. Dokud bude IS, budou útoky.

Jeden z útoků, ten mnichovský, byl ale proveden z opačné strany – mladíkem, který se hlásil ke krajní pravici a vykřikoval hesla proti cizincům. Myslíte, že budou takové útoky přibývat?

Určitě, jsem o tom přesvědčený. A proto vítám iniciativu Evropské komise omezit držení automatických zbraní. Není možné, abychom měli na jedné straně složitý systém povolování zbrojních průkazů, a na druhé si mohl sedmnáctiletý psychicky narušený chlapec na Darknetu objednat samopal či automatickou zbraň z Česka nebo Slovenska. Dostupnost zbraní a zneužívání internetu by se měly řešit, nikoliv zamýšlením se nad tím, že zastavíme uprchlíky někde v Turecku. K tomu si musíme dát pozor na evropské občany, kteří odjeli bojovat na Blízký východ a jednou se vrátí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Ostravě vykolejila tramvaj po srážce s autem, dva lidé jsou zranění

Dva lidé v pátek utrpěli zranění při srážce tramvaje a osobního auta v Ostravě. Oba zranění byli v automobilu. Tramvaj po nehodě vykolejila, řekli mluvčí Dopravního podniku Ostrava Karolína Rycková a mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl. Policejní mluvčí Soňa Štětínská řekla, že řidič auta zřejmě tramvaji nedal přednost při odbočování. Policisté zjišťují okolnosti nehody a žádají svědky, aby se přihlásili. Zraněnými byli osmašedesátiletá žena a sedmačtyřicetiletý muž. "Žena utrpěla lehké zranění hlavy. Muž měl těžší zranění v oblasti zad a podezření na otřes mozku," řekl Humpl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy