New York - Případný útok Izraele na Írán se v posledních týdnech skloňuje ve všech pádech. Podle odborníků by ale byl pro letectvo židovského státu pořádným oříškem.
Do tak rozsáhlé operace, jakou by bylo zničení íránských nukleárních komplexů, by se muselo zapojit okolo stovky letadel, která by musela překonat vzdálenost 1600 kilometrů, tankovat ve vzduchu a útočit na několik cílů najednou.
Je tedy otázkou, zda by se vedení armády bez podpory dalších států do něčeho takového vůbec pustilo.
"Všichni ti chytráci, kteří říkají ´skočte na Írán a rozbombardujte ho´, netuší, že to není tak jednoduché," potvrdil listu The New York Times, bývalý šéf americké letecké rozvědky David A. Deptula. Ví, o čem mluví. V minulosti se totiž podílel na plánování operací v Iráku a Afghánistánu.
Příliš velký kousek
Názory se liší. Někteří analytici, mezi nimi i bývalý šéf CIA Michael Hayden, nicméně pochybují o tom, zda by vůbec izraelská armáda na takto rozsáhlou misi stačila.
Vzdálenost Íránu a rozsah cílů je podle Haydena za hranicí izraelských možností. Nejpravděpodobnějšími cíli by se zřejmě stala čtyři nejvýznamnější jaderná zařízení - centra pro obohacení uranu v Natanzu a Fordu, reaktor v Araku a zařízení v Isfahánu.
Otázkou je, jak by se tam Izraelci dostali.
Existují tři možnosti: severní cesta vede přes Turecko, jižní přes Saudskou Arábii a střední přes Jordánsko a Irák.
Poslední varianta se jeví jako nejpravděpodobnější. Irák totiž nemá vlastní letectvo ani protivzdušnou obranu a Američané v jeho vzdušném prostoru už nehlídkují.
Dalším problémem ale - jak již bylo řečeno - je vzdálenost. Izrael disponuje letouny F-15 a F-16, které by musely za letu doplnit palivo z tankerů KC-707. Těch má ale Izrael pouze osm a není jisté, že jsou všechny letuschopné. Tankery navíc potřebují letecký doprovod.
Írán hrozí protiútokem
Rusko sice Íránu odmítlo prodat své nejmodernější raketové systémy S-300, ale i stávající protivzdušná obrana představuje pro izraelské piloty vážnou hrozbu. Zrovna v pondělí, kdy do Íránu přicestovali inspektoři MAAE, zahájila rozsáhlé cvičení.
Íránská agentura oznámila, že manévry protiletadlové obrany jsou určeny k nácviku ochrany "citlivých objektů, zejména jaderných". Cvičení potrvá čtyři dny a bude se konat na jihu státu, zejména v okolí Perského zálivu. Armáda bude zkoušet rakety, radary i letadla.
Írán navíc disponuje raketami, jež mohou zasáhnout Izrael, a letecký úder by tak mohl vyprovokovat novou válku na Blízkém východě. Zastánci úderu ale argumentují tím, že pokud by Írán skutečně vyrobil jadernou bombu, byly by následky mnohem horší.
Je také otázka, zda Izrael vůbec má bomby, které by íránská jaderná zařízení, z nichž jedno je ve skále a další v betonovém bunkru, dokázala zničit. Nebude-li chtít použít rovnou atomové pumy, přicházejí v úvahu jen bomby GBU-28 - není ale jisté, zda by byly dost průbojné.
Američanům se do Íránu nechce
Zcela jiná situace by nastala, kdyby se do útoku zapojily Spojené státy se svými neviditelnými bombardéry, drony i raketami s dlouhou dráhou letu.
Američané ale zatím nic podobného neplánují, alespoň podle politiků a armádních představitelů. Náčelník amerického generálního štábu v neděli dokonce Izrael vyzval, aby zdržel silového řešení konfliktu.
"Nedomníváme se, že by v tuto chvíli bylo moudré útočit na Írán. Myslím, že náš postoj je Izraelcům dobře známý," řekl podle CNN.
